Za účasti hrstky zástupců leteckých škol a aeroklubů se v zasedací místnosti ministerstva dopravy v pátek 15. února uskutečnil seminář pořádaný Úřadem pro civilní letectví na téma Aircrew Regulation. Stručně řečeno, na přetřes přišla zásadní témata týkající se zavádění nové evropské legislativy do civilního letectví v členských státech Evropské unie, naší zemi nevyjímaje – to vše s důrazem na piloty, licence a výcvikové organizace.
S blížícím se 8. dubnem letošního roku je cítit mezi piloty i provozovateli škol určitá nervozita z účinnosti jednotlivých evropských předpisů. Objevily se zejména nejasnosti ohledně některých požadavků či termínů přechodných opatření. I proto se ÚCL rozhodl zorganizovat tento seminář s cílem takové nejasnosti vysvětlit. Úřadem projevenou snahu o dialog lze hodnotit jedině pozitivně.
Předně si můžeme říci, že některé zákony a předpisy, u kterých se zprvu zdálo, že budou dnes již takřka rok v účinnosti, se posouvají (opět) dále do budoucnosti. Mírně uklidnit se mohou zejména provozovatelé Registrovaných zařízení, jejichž nevyhnutelný konec související s nástupem bruselských razítek se opět o něco odkládá. Ale přijde!
Evropský „diktát“
Ačkoliv jsme se tématu na Aerowebu již v minulosti věnovali, pojďme si opět připomenout ty nejzásadnější informace ohledně postupného nahrazování dosavadních předpisů těmi evropskými.
Podstatou všeho je tzv. základní nařízení 216/2008, kterým se mimo jiné vymezuje funkce a pravomoc Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA). Proč jej zmiňuji? Hlavně proto, že jeho Příloha II jasně specifikuje, čeho se nová pravidla týkají. Odtud tedy například vychází skutečnost, že nová pravidla nijak neovlivňují provoz našich sportovních létajících zařízení (SLZ), tedy ultralehkých letounů, závěsných, motorových závěsných a padákových kluzáků, paramotorů, ultralehkých vírníků a ultralehkých vrtulníků.
Pro část osvědčení letových posádek je pak zásadní nařízení 1178/2011, resp. jeho novela a doplnění v nařízení 290/2012. Právě tato dvě nařízení obsahují dohromady sedm příloh, které se věnují jednotlivým oblastem osvědčování – licencování posádek, převodu národních průkazů, převodu průkazů získaných mimo EU, zdravotním způsobilostem a licencování leteckých lékařů, stevardům, leteckým úřadům a výcvikovým organizacím.
| Příloha | Co je předmětem úpravy? |
| Příloha I Část FCL |
Upravuje osvědčování pilotů, v zásadě nahrazuje předpisy JAR-FCL 1 a 2. Asi největším milníkem je vznik nového průkazu způsobilosti pilota lehkých letadel – LAPL. Ten umožní vykonávat funkci velitele letadla v jednomotorových pístových letounech s maximální vzletovou hmotností do 2 000 kg, přičemž smí přepravovat nejvíce tři cestující. Analogicky k letadlům se to týká i vrtulníků a kluzáků. Držitelům licence PPL spolu s FI také nařízení umožní za úplatu poskytovat letový výcvik LAPL a PPL, a to i bez licence obchodního pilota CPL. |
| Příloha II | Týká se národních průkazů, které nejsou v souladu s JAR – v ČR jsou to veškeré průkazy pilotů kluzáků a balónů, národní průkazy pilotů letounů a národní průkazy pilotů vrtulníků. ÚCL eviduje těchto průkazů asi 900, dosud byla na průkazy dle Části FCL převedena asi 1/3 z nich. |
| Příloha III | Týká se převodu průkazů získaných mimo EU. Předpis tedy stanovuje například podmínky převodu pilotních licencí získaných v USA. |
| Příloha IV Část MED |
Upravuje zdravotní způsobilost pilotů, tedy přesněji podmínky jejího získání. Tématu se více věnuje článek Davida Melechovského ZDE! Tento předpis ruší dosavadní rozdělení leteckých lékařů a nahrazuje jej novým – od toho se odvíjí také nové pravomoci jednotlivých úrovní AME (leteckých lékařů). Za zmínku jistě stojí, že nově budou moci letečtí lékaři s příslušným osvědčením (AME s rozšířenou působností) vydávat zdravotní způsobilost 2. třídy a prodlužovat také zdravotní způsobilost 1. třídy. Vstupní vyšetření na 1. třídu zůstane nadále v kompetenci AMC (letecko-lékařské centrum – v ČR je to Ústav leteckého zdravotnictví). V této souvislosti je nutné opět zmínit Davida Melechovského, který se stal prvním AME s rozšířenou působností v České republice. (Rozhovor s ním, nejen o jeho nových pravomocech, vám na Aerowebu přineseme v první polovině března.) Zajímavostí je, že například zdravotní nároky na získání nového průkazu LAPL se ukazují jako mnohem nižší než ty, které v současnosti platí pro piloty SLZ, tedy teoreticky vzato nižší úroveň pilotního průkazu. ÚCL v souvislosti s tím proto do budoucna plánuje úpravu legislativy tak, aby se zmírnily i zdravotní požadavky na piloty SLZ. |
| Příloha V Část CC |
Týká se kabinových posádek v obchodní letecké dopravě – tedy stevardů a stevardek. |
| Příloha VI Část ARA |
Týká se národních leteckých úřadů (ÚCL), jejich pravomocí, povinností a postupů. |
| Příloha VII Část ORA |
Týká se organizací pro výcvik pilotů a přináší razantní změnu do současného systému pilotních výcviků. Nově počítá pouze s tzv. Schválenou organizací pro výcvik (Approved Training Organization – ATO). Fakticky tak zaniká současná praxe, kdy pilotní výcvik kromě Organizací pro výcvik pilotů (FTO) poskytovala také Registrovaná zařízení (RZ) s výrazně menšími povinnostmi ohledně personálu, administrativy a řízení. |
Celý problém tkví v tom, že nařízení 1178/2011, obsahující Přílohy I-IV, účinné od 8. dubna 2012, se v úředním věstníku objevilo teprve v listopadu roku 2011, tedy v nepřiměřeně krátké době na provedení všech změn podle nových pravidel. A co hůř, jeho novela 290/2012, doplňující zbylé Přílohy V-VII, byla zveřejněna dokonce až 5. dubna 2012, tedy pouhé tři dny před plánovanou účinností. V tu chvíli bylo jasné, že tak rychlý přechod nejen Česká republika nezvládne.
V přechodu
Pozdního schválení všech pravidel a příliš krátké doby na jejich implementaci v členských státech si byli vědomi i bruselští úředníci. Proto ponechali jednotlivým státům jistý manévrovací prostor k uplatnění tzv. přechodných opatření. Jednoduše řečeno jde o odchylky od zmiňovaných nařízení, které se projevují zpravidla využitím možných odkladů účinnosti jednotlivých pravidel.
Právě zveřejnění přechodných opatření loni v dubnu zažehnalo největší povyk, způsobený mimo jiné naším článkem Konec registrovaných zařízení pro výcvik pilotů, který na Aerowebu vůbec poprvé upozornil na nové evropské předpisy. Podle těchto přechodných opatření směla například Registrovaná zařízení fungovat ještě rok, tedy do 8. dubna 2013, až pak měl nastat jejich nenávratný skon. Ředitel Odboru způsobilosti leteckého personálu Sekce letové a provozní ÚCL Ing. Vladimír Horák, průvodce celým pořádaným seminářem, nicméně přiznal, že jednotlivé lhůty byly úmyslně nastaveny trochu přísněji, aby piloti, provozovatelé a letecké školy nenechávali vše na poslední chvíli.
Faktem ovšem je, že Úřad minulý měsíc zaslal do sídla EASA nový seznam jednotlivých odchylek, tedy termínů, kdy Česká republika přijme nejzásadnější letecká evropská nařízení. Shrnuto stručně, až na výjimky přijme Česká republika veškerá nařízení 8. dubna 2013. Nutno je však druhým dechem dodat, že právě výjimky se týkají pro nás těch nejdůležitějších věcí, tedy s jakým papírem budeme létat, případně v jakých organizacích budeme cvičit piloty nové. A zde nastaly změny proti předchozí verzi opatření.
Ohledně průkazů a kvalifikací tedy platí, že národní průkazy pilotů letounů a vrtulníků je třeba vyměnit do 8. dubna 2014. Průkazy pilotů kluzáků a balónů (vydané dle souladu s ICAO) je třeba vyměnit do 8. dubna 2015. Do tohoto dne je třeba též převést všechny národní kvalifikace.
Co se týče výcvikových organizací, zde je situace trochu složitější. Současné FTO musí ze zákona od 8. dubna 2014 již splňovat požadavky dle Části ORA – musí mít schválené nové příručky pro výcvik (kromě těch pro BPL, SPL, LAPL, PPL a testovací lety), ovšem ještě nemusí nutně být schválenou ATO. Certifikáty FTO (a také TRTO) mohou být platné až do 8. dubna 2017. Zástupci úřadu se ovšem vyslovili v tom smyslu, že budou-li FTO splňovat všechny náležitosti potřebné pro certifikát ATO, bude jim tento certifikát udělen kdykoliv v mezidobí.
Registrovaná zařízení ze zákona končí 8. dubnem 2015. To je tedy nové datum, do kdy mohou RZ přijímat a cvičit žáky. Jedná se tedy o dvouletý posun v uplatnění tohoto nařízení oproti původnímu předpokladu. Po tomto dni však již budou moci tyto organizace dále poskytovat výcvik pouze jako ATO se schválenými provozními a výcvikovými příručkami. 8. duben 2015 též platí jako den, od kterého musejí mít veškeré výcvikové organizace schválené příručky pro výcviky BPL, SPL, LAPL a PPL podle nových regulí, pokud tyto výcviky chtějí poskytovat. Je tak také den, od kdy budou moci být v ČR zahájeny výcviky pro získání průkazu LAPL.
Medicaly neboli Osvědčení zdravotní způsobilosti vydané podle předpisů JAR jsou platné nejpozději do 8. dubna 2017. Do té doby by měl ÚLZ spolu s leteckými lékaři postupně obměnit všechna osvědčení za nová dle Části ARA. Stejný osud se bude týkat i pilotních průkazů vydaných podle předpisů JAR. Pro ně platí vůbec nejzazší dubnový termín v plejádě všech přechodných opatření – 8. duben 2018. Úřad však bude průkazy vyměňovat za nové dle vzoru v Části ARA při každé možné příležitosti, od získání nové kvalifikace přes změnu osobních údajů až po poničení licence.
Pro snazší pochopení slouží přehledné schéma přechodných opatření dle podkladů ÚCL. Stáhnout si jej můžete i ve formátu PDF.
Schéma přechodných opatření v přehledné tabulce (kliknout pro zvětšení/stažení PDF)
ATO – jak na to?
Na rovinu říkám, že tuto otázku zde nezodpovíme. V úvodu poslední části semináře, věnované právě Schváleným organizacím pro výcvik, totiž mimo jiné zaznělo, že úřad dosud neudělil žádné oprávnění ATO, ačkoliv již řadu žádostí obdržel. Jako pověstný kámen úrazu se dosud ukázal odstavec Části ORA ORA.GEN.200 Systém řízení, kterému zatím žádný z žadatelů o certifikát ATO nevyhovoval do té míry, aby mu úřad ATO „přiklepl“. Zde inženýr Horák jmenoval zejména nedostatečné zajištění bezpečnostních rizik.
Vzhledem k přibývajícímu počtu potenciálních žadatelů však úřad přislíbil, že na webových stránkách v nejbližších týdnech zveřejnění podrobnější návod, jak postupovat při žádání o ATO, a dále také český překlad Přijatelných způsobů shody (Acceptable Means of Compliance – AMC) a Návodu (Guidance Material – GM) k Části ORA. Tyto dokumenty jsou prozatím dostupné v anglické verzi ZDE!
Realita? Ať to lítá!
Je jasné, že dokud se nová pravidla zcela nezaběhnou a nezačnou naplno ovlivňovat staré pořádky, můžeme je jen těžko hodnotit. Vždy budou ti, kteří budou kritizovat rušení těch „starých dobrých“ registrovaných zařízení, kde to mnohdy funguje mnohem lépe než ve výcvikových organizacích FTO, i ti, kteří budou skálopevně tvrdit, že standardizace je nutná a prospěšná, byť vede k zátěži a ničí zaběhlé mechanismy.
Jisté ale je, že pokud chceme dále létat, případně cvičit nové následovníky, musíme bruselský „diktát“ – s většími či menšími odklady – přijmout a postupovat podle něj. Snaha Aerowebu je a bude vám jednotlivé uzly na cestě k pochopení pomalu rozplétat a podobnými články přibližovat i nadále.
Pokud se však přesto u vás, milí čtenáři, má snaha minula účinkem a rádi byste měli jasno „po svém“, můžete využít ještě jednoho termínu semináře na téma Aircrew Regulation, a to v pátek 22. února 2013 na půdě ÚCL v Praze 6, od 9 do 15 hodin. V případě zájmu kontaktujte přímo Ing. Vladimíra Horáka (horak@caa.cz).
