V praxi to znamená, že pokud je letiště našeho odletu mezinárodní, zavolali bychom policistu, který by na letiště přijel a udělal by nám pasovou kontrolu; pokud naše letiště mezinárodní není, museli bychom nejprve odletět na některé české mezinárodní letiště, tam absolvovat pasovou kontrolu a následně bychom mohli odletět do zahraničí Evropské unie. S tím se dá počítat i v rozvržení trati a časů v námi podávaném letovém plánu.
V současné době se však naskýtá i možnost podívat se nad území jiného státu EU, aniž bychom museli tyto celní nebo pasové formality podstupovat.
Podmínkou však je, že na území jiného státu nebudeme přistávat. Můžeme se například letět podívat na krásu Alp, létat i mezi nimi, ale nepřistávat na žádném letišti a výlet zakončit návratem zpět do Česka. V takovém případě nemusíme před odletem a po přistání absolvovat žádnou z hraničních formalit. Musíme jedině podat letový plán.
Podívejme se na příklad jednoho takového letu, který jsme absolvovali v dubnu 2006.
Jednalo se o malý soukromý čtyřmístný letoun, jímž jsme uskutečnili cestu z LKKL nad Alpy v oblasti Salzburgu a poté se vrátili zpátky na LKKL. Pilot navigačně připravil trasu letu s ohledem na překročení hranice mezi ČR a Rakouskem (část letu se odbývala nad územím Německa, ale jak se později ukázalo, služba Vienna Info toto neřešila a stále nás vedla a informovala, jako bychom se stále nacházeli v rakouském vzdušném prostoru). Po rozpočítání paliva a sestavení trasy v GPS byl telefonicky podán letový plán na Leteckou informační službu. Pak už jen zbývalo nastoupit do letounu a vzlétnout.
Po vzletu a rozloučení na LKKL Info se pilot přeladil na Praha Info a pokračovali jsme v letu přes Příbram dále ve směru k Šumavě.
Při každém průletu prostorem ATZ některého ze sportovních letišť (Příbram, Strunkovice) se pilot přeladil na jejich frekvenci a ohlásil vstup a výstup z ATZ; bylo to ve všední den a letiště neměla službu AFIS obsazenu. V oblasti Šumavy už pilot komunikoval s Praha Info a uvedl přiblížení ke státní hranici. Podle letového plánu jsme udržovali letovou VFR hladinu.
Vzápětí jsme obdrželi frekvenci Vienna Info, kam jsme se přeladili a ohlásili.
Nad Rakouskem byl VFR provoz živější, než u nás a proto jsme byli každou chvilku informováni o ostatních letadlech v naší blízkosti. Nebylo možné nevědět o vrtulníku, který letěl 2 námořní míle od nás o 1000 m níž, o malých letadlech v různých hladinách kolem nás, ba dokonce o vzlétajícím dopravním stroji z letiště Linz, jehož CTR jsme těsně míjeli při návratu do Česka.
V oblasti Alp jsme se nedrželi přesně letového plánu.
Otočný bod velkého jezera jsme minuli a přiblížili se k horám. Služba na řízení letového provozu se okamžitě ozvala s dotazem, co máme v úmyslu. Když jsme odpověděli, že si chceme prohlédnout hory zblízka, čekali jsme, že nás usměrní a nařídí vrátit se na trať podle našeho letového plánu. Avšak služba nám potvrdila srozumění a informovala o dvou dalších letadlech, která se pohybují v oblasti, kam si chceme zaletět. Jedno z letadel se pohybuje neznámou rychlostí (jednalo se o vrtulník).