Albatros slaví 40. výročí

Dne 10. Ledna 1964 byl oficiálně vydán požadavek na nový proudový výcvikový letoun. Do práce se pustil hlavní konstruktér ing. Jan Vlček a vedoucí projekce ing. Karel Dlouhý. Albatros je prakticky pokračováním svého, ne o moc staršího bratra – L-29 Delfín. Během studií vzniklo několik návrhů nového letounu. Mimo jiné i lehce nadzvuková varianta s maximální rychlostí letu M=1,2.

I takto dnes mohl vypadat Albatros

Roku 1967 vznikla maketa v měřítku 1:1. Bylo tak možné posoudit celkový vzhled letounu. Po všech dalších nezbytnostech se tak odstartoval projekt, který doposud neměl odbody v československém průmyslu. Všechno toto úsilí završil dne 4. Listopadu 1968 v 9:15 úspěšný start a následný 35 minutový let prvního létajícího prototypu pilotovaného zkušebním pilotem Aera, ing. Rudolfem Duchoněm. Bylo by naivní se domnívat, že vše bylo v pořádku. Trvalo tři roky, než se podařilo eliminovat negativní jevy a další „dětské nemoci“, které se objevily až při prototypových zkouškách. Nepředvídatelná pumpáž v některých režimech letu či kmitání příďového podvozku se časem podařilo úspěšně odstranit. Asi největší viditelnou změnou bylo zvětšení bočních vstupů do motoru…

Maketa letounu ve skutečné velikosti.

Za povšimnutí stojí viditelně menší vstupy vzduchu

Snímek po prvním letu, zleva: ing. Jan Vlček, ing. Rudolf Duchoň, ing. Karel Dlouhý

V září roku 1971 se rozběhla sériová výroba L-39. V těchto letech se postupně rozbíhaly vývoje různých modifikací Albatrosu na přání různých zákazníků. L-39C, nevyzbrojená verze, pouze pro výcvik.  L-39V byla verze určená pro vlekání terčů. Celkem bylo vyrobeno 8 letounů pro letectva ČSSR a NDR. L-39ZO se lišily především přidáním dvou závěsníků (tedy celkem 4). L-39ZA slouží pro rozšířený zbraňový výcvik  a může sloužit jako lehký bitevník. Verze je vybavena kanonem GŠ-23 pod pilotním prostorem. L-39ZA/ART jedná se prakticky o verzi ZA, odlišení je v izraelské avionice, průhledovém displeji a brzdách v nožním řízení. Vyráběno na objednávku Thajského královského letectva.

L-39C ve zbarvení Sovětského svazu

Počty dodaných letounů do jednotlivých zemí

Celkově však bylo vyrobeno 2892 letounů. Kam se těch deset kusů podělo? Dva letouny zůstaly v Aeru Vodochody, dva kusy byly vyrobeny pro VZLÚ a zbylých šest bylo vyrobeno pro soukromé zákazníky z USA.

V dnešní době už počty z tabulky nesedí. Je to dáno především rozpadem Sovětského Svazu. Letouny se tak dostaly k používání k letectvům nově vzniklých států. Svou roli také hraje prodej armádních letounů civilním uživatelům – zejména do USA, kde je nyní registrováno cca 260 kusů „třicetdevítek“. Albatros je v USA velmi oblíbeným „sportovním“ letounem pro svoje všeobecně známe vlastnosti jako je lehká údržba a nenáročný provoz. Soukromníci často neváhají vyzdobit svůj letoun velice zajímavými zbarveními…a tak se v USA prohání L-39 v barvách českých L-159 nebo ve zbarveních amerických skupin Thunderbirds či Blue Angels. Vyjímkou nejsou ani kamufláže používané v SSSR. V krátké budoucnosti se také představí zbarvení bývalé slovenské skupiny Biele Albatrosy. L-39 k našemu potěšení sedlají i některé akrobatické skupiny – francouzský civilní Breitling Jet Team, ruská vojenská skupina Rus a američtí Patriots.

Breitling Jet Team

V České Republice se setkáme s Albatrosem na třech letištích. Prvním z nich je 22. letecká základna Náměšť nad Oslavou provozující L-39ZA. Druhým letištěm jsou Pardubice. Osm letounů verze C tam létá pod hlavičkou podniku CLV (Centrum leteckého výcviku), který provádí výcvik nových armádních pilotů. Ovšem největší srdeční záležitostí pro českého leteckého fajnšmekra a vyznavače letounu L-39 Albatros je první český soukromý OK-JET alias „Albablack“ z plzeňské letištní báze, jenž je vlastněn Czech Jet Taemem. A co teprve potom, když si můžete vyzkoušet na vlastní kůži jaké to je, se tímto legendárním strojem proletět…

pardubický Albatros z Centra leteckého výcviku

plzeňský OK-JET

Co dodat na závěr stručného průřezu prozatímním životem L-39? Snad jen popřát vše nej a doufat, že se s tímto letounem budeme na nebi setkávat ještě dalších několik, možná desítek let. Třeba se i dočkáme civilní verze v podání letounu L-539. Tento projekt byl zpracován v roce 1998 panem Ing. Jaroslavem Dostálem z LETu Kunovice. Kdo ví, třeba by se tento projekt uchytil jako kdysi L-39. Přeci jenom trh jednomotorových proudových biz jetů není zatím příliš rozšířený.

Třípohledový výkres L-539, autor: Jaroslav Dostál

Článek vznikl ve spolupráci se stránkami www.l-39.cz, kde najdete další, naprosto vyčerpávající informace o  tomto skvostném létajícím aparátu.