Ještě jednou se vrátím do roku 2006. Když jsem tehdy zahlédl krátkou zprávičku, že v daleké Austrálii postavili amatérské dvoumístné reaktivní letadlo – homebuilt a to vzlétlo 1.dubna 2006, považoval jsem to tehdy za aprílový žertík. A ejhle, brouzdaje po internetu jsem zjistil, že to žertík nebyl. Opravdu se toho dne podařilo panu Johnu Grossovi po osmi letech práce vzlétnout ve své ¾nové replice reaktivní stíhačky z 50.let Grumman Panther F9F. Prokázal tak, že stavět a konstruovat homebuilty s reaktivním pohonem (teď se odmyslím od známých stavebnic amerických BD-5J či reaktivní verze francouzského Cri-Cri) nakonec jde (viz „http://www.aircentre.com.au/aircraft/news/2006/apr06wk3.htm“ nebo „http://www.airplane-pictures.net/image14632.html“).
Vampire
Nad obrázky a videem toho zajímavého australského éra jsem si pak připomněl ne tak vzdálenou dobu, kdy jsem absolvoval na pokračování několik diskusí na téma použití reaktivního motoru v amatérsky stavěném letadle v Česku, speciálně v ultralightu. Firma PSB Velká Býteš totiž vyvinula nový český letecký reaktivní motor s určením jako pomocná pohonná jednotka pro větroně a hlavní pro experimentální letadla – TJ-100. (viz: http://www.pbsvb.cz/dlt_motory.php). Mne tehdy s kamarádem, rogalistou Petrem, napadlo využít unikátní vlastnosti proudového motoru pro pokus o rekordní let UL letadla, konkrétně pro dosažení světového rekordu v dostupu s motorovým rogalem. Nakonec, informovaní vědí, že tzv. „nelegální“ pokusy s proudovým pohonem rogala v Česku tu už byly. Jako milovník letecké historie 40. a 50.let minulého století jsem si také začal představovat, jaké se s atestovaným leteckým profesionálně vyráběným lehkým reaktivním motorem otevírají možnosti stavby UL replik zcela nové kategorie.
Homebuilt - JG-2 Grumman Panther (replika)
V přípravě realizace možného rekordu jsme byli poměrně dost daleko.Měli jsme zalétané a ověřené rogalo, které bylo možno upravit pro zástavbu motoru TJ-100. Měli jsme jasnou představu o technickém řešení, speciální taktice rekordního pokusu, tj. o místu, způsobu a možném termínu letu kvůli relativně vysoké spotřebě paliva, měli jsme dojednaného sponzora a Velká Býteš přislíbila pro pokus zapůjčit bezplatně jeden motor. Pro jistotu jsem šel tak daleko, že jsem prostřednictvím Aeroklubu ČR požádal FAI o informaci, zda lze použít u letadla kategorie UL pro rekordní pokus reaktivní motor. Obdrželi jsme zprostředkovaně odpověď, že z technického hlediska UL je rozhodující pro uznávání rekordů pouze dodržení vzletové hmotnosti dle kategorie UL a dodržení přistávací rychlosti 65 km/hod. Typ motoru, použité konstrukční prvky, vybavení UL apod. nehrají pro uznávání rekordů UL roli.
TJ-100
Jedinou formální podmínkou z FAI byla nutnost „opapírování“ pokusného stroje jakoukoli příslušnou národní institucí, třeba jen pro samotný rekordní pokus. A tady nastal pro nás kámen úrazu, který jsme si z cesty nedokázali odvalit. Ani LAA, ani ÚCL v tomto směru neprojevili sebemenší náznak ochoty, naopak bylo nám několikrát jasně řečeno, že to nemáme ani zkoušet s oficiální žádostí. Reaktivní motor a ultralajt, to prostě v Česku oficiálně, ani ve stádiu zkoušek, neexistuje!!! Tohle razantní úřední stanovisko, které jsme nechtěli a ani nemohli před sponzorem tajit, nám ho znechutilo tak, že svůj příslib sponzoringu odvolal a tím vlastně všechno skončilo. Škoda, i dnes jsem přesvědčen, že by to šlo, a že bychom reálně mohli překonat po patřičné technické přípravě dosud platný světový rekord v absolutním dostupu motorovým jednomístným rogalem, který dnes činí 9724 m nad mořem a je z roku 1994. Pozdější letové zkoušky českého motoru TJ-100 na L-13 mne v tomto názoru jen utvrdily.
Jak-15
He-162
Negativní úřední postoj v Česku k představě oficiální zástavby reaktivního motoru v ultralajtu obecně mi pak vzal chuť zkoušet dotáhnout do nějakého reálného konce jinou ideu, ideu stavby a provozování replik reaktivních letadel zmenšených a konstruovaných tak, aby spadaly do kategorie UL. Když je možno stavět UL repliky letadel Dr.I, E-III, SE-5, Tiger Moth či P-51 Mustang a Bf-109, aniž mají jejich majitelé ambice v nich překonávat rekordy v doletu, dostupu či v rychlosti, proč by nešlo stejným způsobem postavit zmenšené repliky a-la DH-100 Vampire, He-162 Salamander, P-80 Shooting Star či Jak-15? Tuhle myšlenku jsme nezávazně probírali mimo jiné s Honzou Brskovským nebo bratry Kábrty či na katedře letadel ČVUT. Několik dotazů jsem učinil i na své známé v Německu a v Anglii, jestli by byl o takováto UL letadla – hračky vůbec zájem, hlavně pro nutně omezenou dobu letu kvůli spotřebě paliva. Překvapilo mne, že by byl, a slušný. Dokonce z Německa přišla idea zkusit stavět a nabízet jim zmenšené repliky i neuskutečněných projektů proudových letadel (pochopitelně hlavně německých z konce války), která zůstala dosud jen na papíře.
Homebuilt - JG-2 Grumman Panther (replika)
Myšlenka to byla zajímavá, ale já to vzdal. Ale když teď koukám na repliku Grummanova F9F Pantera z Austrálie, pravda, trochu vyšší kategorie než UL, říkám si, jestli přece jen nemá cenu tuhle myšlenku oprášit. Ale třeba ne, třeba jsem jen naivní a někdo kompetentní mi vysvětlí, proč se nesmí v Česku certifikovaný letecký motor o váze cca 21 kg a tahu jako R-912 s klasickou pevnou dvoulistou vrtulí vlastně zastavět a použít v obyčejném ultralajtu, když v něm může vrčet třeba domodělomotor z kombajnu.
Homebuilt - JG-2 Grumman Panther (replika)