Rozlišujeme deset základních druhů oblačnosti a od každého z nich můžeme při létání očekávat něco jiného. Oblaka se obecně rozdělují do tzv. pater – nízké, střední, vysoké. Oblaky se nazývají latinsky; v dobách národního obrození byla snaha o zavedení také českých názvů, avšak tato slova byla z kategorie „čistonosoplena" namísto „kapesníku", jak se o to snažili naši obroditelé v čele s Františkem Ladislavem Čelakovským.
Vysoká oblačnost se v evropských poměrech objevuje okolo 8 až 10 km.
Už víme, že je zde teplota vzduchu blízká -60°C a tak i tato oblaka jsou složena pouze z ledových krystalků. Krystalky jsou jemné a na povrchu letadel se nezachycují. Námraza v nich tedy nehrozí. Někdy jsou však průvodními oblaky turbulentního prostředí v jet-streamu.
Vysoká oblaka se nazývají cirry.
Oblaka středního patra obsahují jak vodní kapky, tak i ledové krystalky.
Řadíme sem oblak altocumulus a altostratus. Zatímco altostratus je vrstevnatý oblak, často pokrývající celou oblohu od obzoru k obzoru, skrze něhož buďto slunce prosvítá jako skrz matné sklo anebo neprosvítá vůbec, oblak altocumulus může nabývat velice různorodých tvarů. Oba oblaky se nejčastěji vyskytují na atmosférických frontách, mohou z nich dokonce i vypadávat srážky a objevuje se v nich většinou i silná námraza. Při rychlých změnách počasí vídáme na obloze oblaka altocumulus v podobě rozbouřené hladiny moře, uhlazené vlnové tvary šedého zabarvení. Někdy dávají obloze až chaotický vzhled a pak bývá citelná dynamická turbulence.
Mezi oblaka nízkého patra řadíme kupovité mraky cumulus, dále stratocumulus, stratus, nimbostratus a cumulonimbus.
Průlet kupovitým oblakem znamená pro letadlo většinou slabou turbulenci.
Termika a kupovitá oblačnost se vyskytuje pouze v nižší vrstvě atmosféry, takže se s ní setkáme jen krátce po vzletu nebo nedlouho před přistáním. Na jaře po přechodu studených front a také v létě bývá termika někdy velice intenzivní a s letadlem může znatelně házet. Oblaka stratocumulus mohou vznikat přetvářenám kumulů, ale i jinými způsoby.Nebývá v nich moc silná turbulence, většinou se při jejich průletu vůbec nic neděje, ale může se zde vyskytnout námraza.
Stratus je oblak, který vzniká z mlh nebo těsně u země.
Někdy jej vídáme v deštivém počasí nad stromy v lesích (když se říká, že se paří lesy), na podzim a v zimě se pak zejména v Čechách utvářejí mlhy a z nich nízká inverzní oblačnost. Ta, pokud se nachází nízko nad zemí, může značně komplikovat leteckou dopravu, jak jsme si to již vysvětlovali v kapitole o dohlednosti a kategoriích letišť. Základna těchto oblaků se může vyskytovat i jen pár metrů nad zemí (pokud je stratus přímo na zemi, považuje se za mlhu). Srážky však z těchto oblaků vypadávají jen někdy a to ve formě mrholení, případně v silných mrazech jako malinkaté ledové krystalky. Protože vodní obsah stratu je nízký a současně se vyskytuje jen v malých výškách, prakticky v něm nedochází ke vzniku námrazy.
Nimbostratus je vždy dešťovým oblakem na atmosférické frontě.