Jak se létá v USA po 11. září, díl 3.

11.12.2007

Závěrečný díl trilogie o letu z New Yorku na Key West na Floridě. Po třech dnech letu již letci dosáhli svého vysněného cíle, dokáží se však i v pořádku vrátit zpět?

Jak se létá v USA po 11. září, díl 3.
Jak se létá v USA po 11. září, díl 3. (Zdroj: Aeroweb.cz)
Pěšky odcházíme do městečka, abychom se trochu ochladili v moři. Přeci jenom tropy jsou tropy a teplota vysoká, kolem 35-40ºC. Po nekonečně dlouhé silnici přicházíme na pláž převlékáme se v kabinkách do plavek a skáčeme do vln. Teplota moře je taky velmi příjemná. Kupujeme si krém na opalování s ochranným faktorem 45 a hned se natíráme. Snad tady v tropech bude stačit. Po doplnění tekutin z blízkého stánku pokračujeme  v prohlídce města. Míjíme rodný dům Ernesta Hemingwaye.



Říkáme si, tak tady tedy vznikaly díla jako jsou Sbohem armádo, Komu zvoní hrana atd. Tak tady je tedy ta Nobbelova cena za literaturu, pokračujeme dál a dostáváme se k místnímu majáku. Máme ale smůlu, pro veřejnost je dnes zavřený. Pokračujeme v cestě a přicházíme k nejjižnějšímu bodu USA.



Zde na Key West se nemožné stává skutečností. V hloučku lidí postávajícího blízko nás zaslýcháme Češtinu. Jsme opravdu překvapeni. Postupně procházíme přístav, pláž, ulice a celé město. Začínají se tvořit davy lidí, protože festival začíná už dnes večer.Je pozdní odpoledne a my se stáčíme zpět, směrem k letišti. Objevuje se mi problém s mými novými sandály, respektive s mýma nohama. Mám je samý puchýř, takže si jednotlivé prsty balím do papírových kapesníků, abych mohl pokračovat v cestě. Slunce se blíží k horizontu a my začínáme pospíchat, aby nám nezavřeli letiště a my stačili odletět.



Do letištní kanceláře se dostáváme kolem půl osmé. Zde si bereme naši bagáž, kterou nám tu zdarma schovali, nakládáme ji do transitu, který nás odváží k éru. Nakládám zavazadla, zatímco Michal provádí předletovou prohlídku letadla. Usedáme poutáme se a je kolem osmé hodiny. Startujeme téměř za tmy a letíme na 40 nm vzdálený Marathon. Počasí se trochu horší, přicházejí místní bouřky a my se jedné vyhýbáme. Je tma a nic moc není vidět. Letíme nad úzkým souostrovím, které je spojeno mosty. Všude je tma jako v pytli. Jednu chvíli letíme jen podle umělého horizontu a já si musím přiznat, že to na mě působí trochu depresivně. Bouřce jsme se vyhnuli a znovu se objevují nasvícená místa na zemi. Pokračujeme v letu na letiště Marathon, které už z dálky vidíme. Protože směr dráhy v používání je shodný s naším kurzem, provádíme dlouhé finále.

Dosedáme kolem deváté hodiny, parkujeme éro a provádíme údržbu. Michal v kanceláři dohaduje ubytování a já se starám o naše éro. Začíná pršet z místní přeháňky a my si říkáme, že nám to vyšlo tak akorát. Vše máme domluveno a odjíždíme taxíkem do blízkého motelu. Na doporučení majitelky motelu se po ubytování odebíráme na nějaké to jídlo do restaurace vzdálené asi 10 min. pěšky. Tady poprvé ochutnávám pravý americký steak a jamajské pivo.

Na druhý den musíme vstávat dřív. Je sobota večer a zítra neděle. V Pondělí musí být Michal bezpodmínečně v práci a my jsme teď asi 2000 km od New Yorku. Ráno vstáváme po sedmé a kolem osmé jsme už po dobré snídani zpátky na letišti, kam nás ochotně odváží majitelka motelu zcela zdarma. Je to životní styl jižních lidí, pomáhají si a jsou neuvěřitelně ochotní a hodní. Po naplánování trati, zjištění počasí a telefonickém briefingu s podáním letového plánu jsme připraveni ke startu. Zavazadla jsou naložena tak jak mají být, s ohledem na centráž éra. V 8:34 přidáváme plyn a startujeme na trať.

Vymysleli jsme ji asi takhle:

Jméno (ICAO kód)
Florida Keys / Marathon (MTH)                   
Long Key (VPLYY)                       
Ocean Reef Club (PVT)                       
Virginia Key VOR                           
Pompano Bech (PMP)                       
Palm Beach Int. (PBI)                       
St. Lucie Co Int. (FPR)                    Land - tankování - oprava řízení
Vero Beach (VRB)                           
Sebastian (X26)                           
Valkaria (X59)                           
Melbourne Int. (MLB)                       
Space Coast Regional (TIX)                   
Daytona Beach Int. (DAB)                       
St. Augustine (SGJ)                           
Jacksonville Int. (JAX)                       
Fernandia Beach (VPYIW)                       
Jekyll Island (09J)                           
22 nm přímo na W                        změna trasy kvůli počasí
51 nm na Baxley (BAXLY)                   
Vidalia  Rg. (VDI)                           
Savannah (SAV)                            Land
Allendale Co. (88J)                           
Charlotte Douglas Int.(CLT)                    Land
TOTAL    XX hod    779 nm = 1402,2 km



V podstatě letíme podél pobřeží zpátky. O jaderné elektrárně už víme takže jí necháváme po naší levé straně a pokračujeme na letiště St. Lucie Co Int. (FPR), kde potřebujeme tankovat. Po komunikaci s dispečerem přistáváme na letišti St. Lucie, tankujeme letadlo i sebe. Zde při čekání na Michala se mi bohužel daří nalézt závadu v řízení, která nám nedovoluje pokračovat v letu. O celé věci se radíme s Michalem a shodujeme se na tom, že řešení jsou dvě. Jedno, že si v éru přesedneme a velitel letadla bude řídit z pravé pozice. Druhé řešení, že éro necháme prohlídnout certifikovanými mechaniky. Zkoušíme tedy opravu u mechaniků. Žádáme St. Lucie ground o navedení k pojíždění k mechanikům. Po prohlídce éra letecký mechanik zjišťuje, že rakouský výrobce Diamond zapomněl dát do řízení pouzdro vymezující axiální vůli, proto má knipl příčnu vůli asi 50 mm. Upravuje pouzdro z Cessny a upozorňuje nás, že se jedná pouze o dočasnou opravu na dolétnutí a že musí být pouzdro vyměněno za originální. Oprava trvala asi hodinu a nadšení mechaniků pro naše éro je opravdu bezmezné.

Není divu, tady v USA tohle éro nikdo nezná. Pod názvem Diamond Star si Američané představí JETa, (malé proudové dopravní letadlo) či Katanu (stejné éro jako naše, ale dvoumístné s jiným motorem), která je také málo známá. Jeden z nich mě žádá, zda si může naší Diamonu vyfotit. Odcházím s mechanikem k našemu éru, zatímco Michal vyřizuje formality. Mechanik dělá fotky ze všech možných i nemožných směrů, proto mu nabízím, že mu éro otevřu a klidně i zadní dveře. Jeho nadšení mi přijde jako nadšení malého dítěte, které má novou hračku. Na závěr mě žádá o pomoc při fotografování a pózuje před Diamonou.

Po vyřízení formalit, zaplacení mechanikům, opět všichni usedáme za řízení Diamony a startujeme, abychom pokračovali v trase. Letím podél pobřeží nad letiště Melbourne Int. (MLB), které po chvíli míjíme. Za chvilku přilétáme k vesmírnému Kennedyho centru Mys Canaveral. Tentokráte ve dne a tak sahám pro foťák, fotím jak zběsilý.



 Počasí se začíná zhoršovat a my se domlouváme, co pro nás bude výhodnější, jestli stoupat nad oblačnost, nebo klesat a "plazit" se po zemi. Vzhledem k podmínkám, navrhuji stoupání, protože výše to vypadá opravdu o mnoho lépe. Stoupáme z 1500 feet na 5500 feet. Skutečně, počasí je tu  lepší, ale ještě bychom potřebovali trochu nastoupat. Dispečer nás upozorňuje na provoz půl míle před námi. Oba vystrkujeme hlavy od budíků a hledáme éro. Nacházíme Cessnu v naší letové hladině vlevo od nás asi 300 m. Cessna je ale o trochu pomalejší, než my a proto ji za malou chvíli necháváme za sebou. Počasí se stále horší a horší. Stoupáme až do výšky 6500 feet (2166 m). Stále je to špatné a tak jdeme do 10500 feet (3500 m). V této výšce setrváváme delší dobu. Tady je mnohem lépe, ale taky větší zima. Naše letuška se přiodívá a já sahám po palubním topení a zapínám jej na plný výkon.



Potřebujeme teď klesat, abychom mohli přistát na letišti Savannah. Dispečer nám říká, že musíme vyklesat co nejrychleji, protože bychom mohli omezit dopravní letadlo. Ubírám přípusť a klesáme. Při klesání kličkuji mezi oblačností až se dostáváme do oblasti téměř centra bouřky. Zemi ale stále vidíme. Rychle se rozhodujeme, že bouřku obletíme zprava a jsme připraveni při ztrátě vidu země okamžitě točit zpět. Na naše éro se začínají snášet provazy vody. Stále vidíme zemi, tak pokračujeme v letu. Bouřka nás nějak začíná zavírat, přestože jdeme po jejím okraji. Země se začíná ztrácet a my okamžitě točíme zpět. (V tento okamžik se čtenářům omlouvám, že jsem nepořídil žádnou fotodokumentaci, měli jsme opravdu plné ruce práce.)

Jsme z toho venku a zjišťujeme, že tudy se nikam nedostaneme. Vracíme se zpět a zkoušíme jinou cestu. Přistáváme na letišti Savannah, doplňujeme palivo a startujeme už za tmy. Upravujeme kurz na Charlotte Douglas Int.(CLT). Počasí se umoudřuje, bouřku jsme obletěli opravdu velikým obloukem. Je tma jako v ranci a my se blížíme k letišti Charlotte. Je to letiště třídy "bravo" a Michal říká že mi předvede přistání na ILS. (jde o přiblížení a přistání pomocí dispečera a přístrojů). Dispečer nás začíná vektorovat s náklony max. 15 stupňů. Velikým obloukem nás posílá nad zářící město. Michal přebírá řízení a dále se necháváme vektorovat.  Dispečer nás navádí na finále dráhy 18L. Michal kouká do budíků a já z kabiny. Upřesňuji mu naši polohu. Už vidím dráhu a také dvě dopravní éra , které čekají ve frontě až přistaneme. Jeden je Boeing 737 a hned za ním stojí Boeing 757. Před přistáním jsme ještě varováni před vírem za právě startujícím dopravním letadlem. Přistáváme a hned uvolňujeme dráhu čekajícím dopravákům. Jsme na mezinárodním letišti Charlotte Douglas Int. třídy B.



Na druhý den ráno nás počasí drží na zemi. Podle předpovědi by se mlha měla zvednout ze současných 300 feet na 900. Je poledne a my se musíme rozhodnout. Počasí je stále stejné, pro nás neletové. Michal lituje, že nemá dodělané IFR zkoušky, to by bylo jiné kafe. Prostoupali bychom kondenzující mlhou někam k 10 tisícům feetů, deka by zůstala pod námi a my bychom si to frčeli domů do Essexu. Takové počasí je jen nad letištěm a blízkým okolím. Všude jinde je dobře, ale my nemůžeme odletět.



Bohužel se musíme rozhodnout a nejde to jinak, než po zemi. Pronajímáme tedy auto a odjíždíme domů do New Yorku. Celá trasa probíhá celkem dobře, jen stále prší a je mlha. Urážíme 1000 km za 10 hodin. Michal si ve středu kupuje letenku a sám se po práci vrací pro éro, které zůstalo na letišti Charlotte. Startuje ve 22:30 min. a přelétává Diamonu na domovské letiště v New Jersey, Essex. Domů se dostává ve 03:35 aby se na tři a půl hodiny prospal a šel do práce na dalších deset hodin.Statistika:





Létání:
trasa z Essexu (asi 20 km od New Yorku) na Key West    14,3 hod.   1276 nm = 2296,8 km
trasa z Key West do Essexu                                                    18,7 hod.   1326 nm = 2386,8 km
Tam i zpět                                                                                    33 hod.      2602 nm = 4683,6 km

Pronájem letadla včetně paliva (cena za letovou hodinu):
Cessna, dle typu a stáří cca.                            USD 75-130
Diamona Star, dle výbavy                                  USD 100-140

Pronájem pokojů, hotelů, aut:
Motel společný pokoj pro 4 osoby (noc, někde včetně snídaně)        USD 40-60
Hotel společný pokoj pro 4 osoby (noc, někde včetně snídaně)        USD 50-80

Každý hotel, či motel měl ve standardní výbavě: TV+kabelová televize, televizní hry, někde video, mikrovlnná trouba, nádobí (hrnky, talířky, příbory...), rychlovarná konvice, překapávač, kafe, různé druhy čajů a vše co s tím souvisí, žehlička, prkno na žehlení, fén a spousta dalších detailů na které si ani nevzpomenu.

Auto (den, nelimitované míle - auto se vrací s plnou nádrží)        USD 70-100
Benzín (galon = 4 litry)                                                                          USD 1,46-1,60

Jídlo, pití:
Večeře pro tři osoby s pivem a jiným pitím, (obvykle coca-cola, všude s kvanty ledu)   USD 30-70

Pizza pro 4 osoby (velká) odnos do domu                    USD 15
Čína s rýží, praženou + obyčejnou + kuřecí maso + kuřecí polévka (pro dvě osoby na dva dny :-)
cola zdarma odnos do domu                            USD 20
Pivo (dle druhu)                                                   USD 1,5-3,5
Chléb (americký, nasládlý)                               USD 2,59-3,2
Zmrzlina v kelímku 300g                                   USD 3,75
Těstoviny                                                              USD 0,99
Arabský chléb                                                     USD 0,99
Kečup                                                                  USD 2,5
Houska                                                                USD 0,69-0,89
Sušenky                                                              USD 1,5
jablka (libra)                                                       USD 0,79

Vstupné:
Empire State Building (už zase nejvyšší budova New Yorku)        USD 11 dospělý
Socha Svobody                                                                                        USD 10 dospělý
Metro karta 1 jízda                                                                                  USD 2
Metro karta 5 jízd 6. zdarma                                                                  USD10

Ostatní:
Pohledy 20 ks                                    USD 0,99
Boty pár                                               USD 15
Boty dva páry                                     USD 20
Tričko 5-10ks                                    USD 10
Vlak z NY do NJ Newark                  USD 12

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář