1. dubna 2025 – Brusel / Praha
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) dnes oznámila zavedení nové směrnice EU-APR-0104-2025, která vstoupí v platnost od 1. července 2025. Podle této vyhlášky budou muset všichni piloti všeobecného letectví absolvovat rychlý psychologický test při každém přeletu vnějších i vnitřních hranic EU.
Mobilní test: jednoduchý, ale důležitý
Testování bude probíhat prostřednictvím nové mobilní aplikace FlyCheck, která se automaticky propojí s letovým plánem. Jakmile se pilot přiblíží k hranici vzdušného prostoru jiného státu, aplikace mu zobrazí krátký test složený z několika otázek, například:
„Kolik je 3x7?“
„Vidíte na radaru letadlo, které letí přímo na vás. Co uděláte?“
„Co byste si raději dali: guláš nebo segedín?“
„Cílem je ověřit základní kognitivní funkce pilotů ve stresových situacích, především při komunikaci jiným než mateřským jazykem,“ uvedl mluvčí EASA Jean-Pierre Fliegle.
Neprošel? Přistaňte si
Piloti, kteří test nezvládnou, budou automaticky přesměrováni na nejbližší vhodné letiště k provedení přezkoušení. Aplikace je již nyní ve fázi veřejného testování. Česká jazyková mutace však zatím trpí drobnými nedostatky – například místo tlačítka „odpovědět“ se zobrazuje „vypnout motor“.
Snímek obrazovky testovací aplikace FlyCheck. Zdroj: Aeroweb.cz a skřítkové
Držíme tradici - testové otázky zůstávají chybné a tajné!
Stejně jako u teoretických zkoušek PPL nebo ATPL bude i databáze psychotestových otázek přísně neveřejná. Otázky s pravopisnými i faktickými chybami však piloty nepřekvapí – podle zástupců ÚCL jde o dlouhodobě osvědčený přístup, který podporuje „adaptabilitu v krizových situacích“.
Neoficiálně se navíc objevují informace o tom, že s novou databází se již nyní intenzivně obchoduje na anonymních leteckých fórech. Aplikace FlyCheck zatím obsahuje otázky jako: „Jaký je směr větru, když nefouká?“ nebo „Kolik kilogramů váží NOTAM o uzavřeném prostoru?“, popř. „Co udělá avionika G1000, když na ni 20 minut zíráte?“ – správná odpověď přitom prý není podstatná, hlavní je věřit si!
Reakce pilotů: Rozpačité úsměvy a nervózní vtipy
V českém leteckém prostředí vyvolala zpráva směsici pobavení a nejistoty. „Zní to jako blbost. Ale je pravda, že občas, když přelétám do Rakouska, taky zapomenu, proč vlastně letím,“ uvedl nejmenovaný pilot z jihu Čech.
Úřad mlčí. Nebo mluví?
Na dotaz Aerowebu, zda nejde o aprílový žert, Úřad pro civilní letectví odpověděl pouze: „Uvidíte v červenci.“
Plyšák povinně na palubě?
Zároveň se proslýchá, že ÚCL již pracuje na vlastním zpřísnění evropské směrnice, protože mu připadá příliš mírná. V zákulisí se hovoří o návrzích, jako je například povinnost nosit během přeshraničních letů antistresového plyšáka schváleného EASA nebo vyplňování „deníčku pocitů“ po každém letu delším než 45 minut.
.png)
Nezbytná výbava pilota - certifikovaný antistresák a deníček pocitů. Zdroj: Aeroweb.cz a skřítkové
Co bude dál?
Zda nová směrnice skutečně přispěje ke zvýšení bezpečnosti letecké dopravy, ukáže až praxe. Zatím se mezi piloty šíří hlavně otázky. Aplikace FlyCheck má ještě co dohánět, a některé formulace v návrzích ÚCL vzbuzují spíš úsměv než důvěru.
Jisté ale je, že červenec bude v evropském vzdušném prostoru opravdu zajímavý. A pokud jste si při čtení článku pokládali otázku, jestli je to všechno pravda… inu: Uvidíte v červenci!
Je to totální zbytečnost.
11.04.2025 v 17:16
Filip Zejda
Vstupovali jsme do zcela jiné Evropské unie než do té co vidíme dnes. Byli jsme obelháni. Referendum za vystoupení z Unie není dovolené. To co provádí unie se svými občany jsme viděli za kovid totality, nesmělo se zpívat, vycházet z okresu atd. Aplikovali nám neověřené a neschválené preparáty které měly obsahovat pouze RMNA bohužel se zjistilo že obsahují DNA, jsou tedy způsobilé měnit naši DNA! Toto už je příliš! Jestli Vám to nevadí, pak přemýšlejte proč a čím jste ovlivnění. Kdo studoval psychologii nebo se jí alespoň zabýval do hloubky chápe že mnohé výstupy jsou z pozorování psychologů a psychiatrů ta pozorování byla již v samém začátku chybná a ovlivněná tvůrcem experimentu. Krom toho význační a slovutní psychologové se dopouštěli těch největších zvěrstev proti humanitě - viz elektrošoky. Lobotomie není nic jiného než, že Vám ostrou dluohou jehlou prorazí lebku a tam prohnětou náhodně mozkov závity. Takovým lidem by jste věřili? A jsou takoví dodnes, mnoho se nezměnilo!
S psychology mám své zkušenosti, Vím že nic pořádně nevědí a jen zkouší viz můj příběh:
Součástí zdravotní prohlídky byl i pohovor a testy u psychologa.
Můj osobní názor je, že Psychologie a hlavně klinická Psychiatrie je „pavěda“ se všemi těmi vymýváními mozků a lobotomií a pouštěním desetitisíců voltů do mozku, takže před těmito lidmi příliš respektu necítím. Naopak vnímám je jako jednodušší, slabomyslnější slouhy své materialistické víry s tím, že převážně až na vyjímky věří v postupy naučené od jiných pomýlenců a to nazývají honosně lékařskou vědou.
Absolutně nepřipouští jakékoliv jiné světy, průniky mezi nimi a popírají ostatní nehmotné bytosti a zjevně materialistickou vírou nezdůvodnitelné jevy samozřejmě ke své vlastní škodě a hlavně škodě jejich pacientů.
Také nesnáším jednoduché a stále se opakující stupidní práce a činnosti u kterých nevidím účel a smysl – to je práce pro roboty, ne pro myslící a kreativní jedince!
U psychologa mne po několika stupidně jednoduchých testech, kde se na jedno téma ptají mnoha jinými otázkami, a snad doufají v to, že si nepamatujete to co jste někde v průběhu testu či jiného testu, či před lety sdělili. Dělají to tak, že Vás donutí přetáhnut pozornost k další desítce jiných témat a doufají, že jste zapomněli, že nebudete dostatečně konzistentní… No u jednoduchých lidí, nebo u těch co mají slabou krátkodobou paměť, nebo těch kteří se dostatečně nekoncentrují jim to možná vyjde a možná odhalí nekonzistentnost.
U posledního testu nás posadili do učebny spolu s několika dalšími „pokusnými králíky“. Tam nám prvně sdělili krátké instrukce k provedení testu bez možnosti se na cokoliv zeptat. Pak nám na čas - velmi stresující a krátký, pouštěli z magnetofonu dvojici čísel a dvojici či trojici písmen, přičemž jsme ta písmena měli obrátit v pořadí a spojit s čísly a tento celek vyhledat na obrovské plachtě papíru formátu asi čtyř či pěti A4. Než jsem očima shlédl první odstavec následovalo další hlášení dvojic či trojic písmen a číslic hlasem z magnetofonu...
Bylo to tak otravné a pro mne smysl naprosto postrádající. Hlas z magnetofonu plynul tak monotóně automaticky, rychle a tak otravně, že jsem tento test hrubě podcenil, jsouce přesvědčen, že tento jeden test z mnoha nemůže nijak výrazně ovlivnit výsledek všech testů provedených u psychologa.
Při konečném pohovoru psychologa jsem se z úst psychologa na ÚLZ dozvěděl, že test je údajně na schopnost koncentrace, na krátkodobou paměť a na schopnost pracovat s volacími znaky.
Tak to mě teda fakt dostalo. Tak debilně vykonstruovaný test podle mého možná zjistí, kdo je dostatečně bystrý, koncentrovaný a umí precizně pracovat s čísly a písmeny. A ty obracet a vyhledávat pod stresem. Dále zcela určitě zjistí, kdo je perfektně povolný zkoušet na sobě nesmysly aniž by mu to vadilo – je tedy dost dobrý adept být nepěkně předkloněným zaměstnancem.
Dále mi bylo řečeno:
“ Komerční, ale hlavně dopravní létání pro Vás pane Zejdo není, přestože jste u všech jiných předešlých psychologických testů prošel - bohužel tím posledním, který zkoumá krátkodobou paměť jste neprošel. Respektive udělal jste ho na pouze cca 30 procent!“
Proti tomu jsem se ihned ohradil a žádal další termín přezkumu s tím, že pokud trvají na tomto stupidním testu, tak se ho naučím.
Psycholog mi s vítězoslavným a dosti škodolibým úšklebkem sdělil, že test je navržen tak, aby jej nebylo možné překonat, podvést nebo se jej naučit! A že mi tedy další termín vypíše za měsíc, na to sice mám nárok, ale že je to konečná možnost a proti ní není odvolání a že mi doporučuje, abych to vzdal, neboť nemám žádnou šanci jej udělat. Tvrdil, že se to nikomu s tak nízkým procentním úspěchem ještě nepodařilo!
Jel jsem domů na Vysočinu potupen a otráven a přemýšlel jak to udělat abych u příštího testu s čísly a písmeny uspěl. Když mi někdo řekne, že to nejde, nějaký přitroublý doktůrek, tak sám vím, cítím a věřím, že to vždy jde a konečně měl jsem motivaci stát se dopravním pilotem!
Požádal jsem ženu a samozřejmě patřičně dlouhodobě motivoval, aby vytvořila obrovský papír dle mých instrukcí s dvojicemi a trojicemi čísel a to samé s písmeny tak jako na ÚLZ Praha, ale muselo to být o řád těžší. Požadoval jsem, aby mne každý den, když ještě budu tak nějak bystrý po práci, nebo při práci trénovala minimálně 30-45 minut ve stejné úloze jako u psychologa.
Po měsíci jsem u otravné psychologické zkoušky opět neprošel, ale pouze o několik málo procent! Sám psycholog běžel za „přednostou stanice“ s tím jaký pokrok jsem udělal a že je to nemožné! To ještě prý nikdy neviděl! Psychologické učebnice, oborová odborná literatura toto nepopisuje… A že prý tvrdím, že si doma trénuju krátkodobou paměť!
S kolegy psychology se na ÚLZ Praha dohodli, že jsem pro ně dost dobrý pokusný králík a že oni sami mi, přestože pokusy skončily, dávají další termín ze zvědavosti jestli jsem schopen test překonat, pokud ano, slibují, že mi dají Medical Class I. a nebudou mi bránit v letecké kariéře dopravního pilota!
Další termín vypsali velmi brzo...
U třetího testu s písmeny a čísly na čas vyhledávané na velké plachtě papíru na kontrolu údajné krátkodobé paměti jsem v pohodě prošel. Bylo to také proto, že jsem se slečnou trénoval dvoufázově, ráno i večer, bystrý i unavený. V práci v přírodě, při procházce v lese, při plavání...
Nakonec jsem i navzdory, nebo s „pomocí“ největších kapacit v leteckém lékařství prošel i zdravotní prohlídkou na dopravního pilota a získal Medical Class I.
Takže skutečně to není věda ale pavěda a takoví borci nám budou říkat co máme nemo nemáme dělat, když jsme unavení a letíme z mezinárodního letu?
Je to totální hloupost!
Z mého životního příběhu plyne poučení: Nevěřte doktorům, ani těm největším údajným kapacitám v oboru to co Vám tvrdí – pokud to Vy vnímáte jinak!
Tehdy nebyly možnosti jako dnes, kdy si můžete zvolit leteckého doktora, nebo zdravotní ústav, kde Vám prohlídku udělají a mnohdy i jinými a přijatelnějšími metodami.
Letečtí doktoři jako Moravec, nebo Melechovský jsou jednak naprosto v pohodě a jsou i schopni Vás objednat velmi rychle, a kolikrát dostanete na výběr a můžete si zvolit termín a čas. Velmi často objíždí letiště a dělají lékařské prohlídky tam. Navíc dnes můžete prohlídku udělat i ve Vídni, nebo v Bratislavě, kdekoliv...
To Vy jste jedinečná božská bytost, která pokud bude chtít dosáhne na vše co si budete přát. Tento můj příběh Vám ukazuje, že dokážete i věci, které si dnes neumíte představit, tak jako tenkrát já když jsem jel autem domů na Vysočinu. Jde jen o to jak moc budete chtít kýženého cíle dosáhnout – cestu si už najdete a zpravidla v určitém stupni si ona najde Vás ovšem až po Vašem značném vynaloženém úsilí a vizualizacích toho co chcete! Dnes se tomu říká Kvantování. I to je cesta. Tu v letecké komunitě propaguje pan Lexa.
Jde o to myslet na věci které chcete, udělat pro to Vše co můžete a myšlenky se zhmotní! Takto se mi to stalo i s leteckou školou Vysočina, se stavbou hangáru v nezastavitelném území, s vybudováním vlastní plochy pro létání i v přání postavit si nové letadlo s vlastním motorem a vlastní konverzí za letu stavitelné vrtule za půl milionu.
Dopravním pilotem jsem se nakonec nestal i když jsem absolvoval ATPL teoretický výcvik. S úspěšnou zkouškou před ÚCL. A Doučil se angličtinu do levelu 4. V průběhu teoretického kurzu jsem zjistil, že tato práce – dělat „Air autobus“ z bodu A do bodu B s mnoha omezeními, kvůli pasažérům, nákladu, osekávání nákladů a nutných povinných přestávek pilotů a posádky by mne neuspokojovala a ubíjela. Toto letectví je již neúměrně svázané a těžko v něm lze najít pocit volnosti. Navíc poslední čas ukázal, že i peníze v této oblasti jsou zoufalé a piloti v době covidové dělali skladníky a rozvážky jídel, aby vůbec nepřišli o hypotéky a půjčky do leteckého vzdělání. Nakonec se má intuice ukázala jako správná...
Daleko více volnosti, tvůrčí činnosti a možnosti organizovat si vlastní čas mi dává má práce současná. Ale to už je jiný příběh přátelé.
Odpovědět
