100 let letiště Letňany

Něco málo z historie letiště – vzniklo v souvislosti s přesunem továrny Letov, nezanedbatelným plusem byla blízkost závodů Praha a Aero, v Čakovicích pak Avia. Probíhalo zde mj. testování mnoha letadel díky vybudování VLÚS.  V 60. letech 20. století došlo k významnému zkrácení vzletové a přistávací dráhy kvůli výstavbě sídliště na Proseku. Díky výskytu sysla obecného bylo letiště vyhlášeno národní přírodní památkou. Sysel však vymizel, důvod ochrany pominul a letiště do budoucna zcela ustoupí plánované developerské zástavbě.

Úvodního slova se při oslavách ujali Robert Skribuckij, ředitel LKLT, a Jiří Protiva, ředitel LOM Praha, s.p.

Moderování se zhostil Michal Beran (Flying Revue), který doplnil spoustu zajímavostí a technických údajů o předváděných strojích.

Pojďme k programu. Po půlhodinách se střídaly pozemní a letové ukázky. Během pozemních byly k vidění útvary AČR, aktivních záloh AČR, PČR (vč. ukázky jízdní policie a práce psovodů), Klubu vojenské historie i celní správy. Ze zajímavostí na zemi bylo k vidění třeba i vystřelovací sedadlo VS1-BRI, používané v letounu L-39ZA.

Z letového programu těžko vyjmenovat všechny stroje, ostatně více najdete ve fotogalerii. Zmíním pouze některé, např.  L-410 Turbolet z CLV Pardubice (ev. č. 0928), který před cca 4 lety prošel modernizací radionavigačního vybavení a zobrazovacího systému. Richard Santus přilétl s Aero 145, o jejíž cestě z Austrálie jistě netřeba psát. Avia BH-1 celodřevěné konstrukce zastupovala první motorový typ společnosti Avia.  Z bezmotorových letounů byly k vidění mj. legendární Blaníky. Bez křídel, zato s rotory, čaroval vrtulník MI-17. Silné zastoupení měly Zlíny, včetně Čmeláka (Z-37) a nejstaršího létajícího Trenéra u nás Z-126. V letové ukázce se jich několik předvedlo také ve formaci.

Zmiňme ještě malý český dvoumotorový turbovrtulový víceúčelový dopravní letoun Evector EV-55, se kterým se na mnoha leteckých akcích nepotkáte.

Když se nebe rozburácí, nemůže to být nikdo jiný, než North American Mustang P-51 a bylo parádní vidět, jak si let pilot užívá.

Jak už jsem zmínila, je těžké vyjmenovat všechny letouny, o každém by se dalo napsat něco zajímavého. Víc vám poví fotky, kterých najdete spoustu ve fotogalerii zde, ale také na nejrůznějších webech. Víte vůbec, kdo za nimi stojí? Nadšenci, kteří se celý den vystavují spalujícímu žáru (nebo chladu a dešti) na ploše, hledají nejlepší světlo či úhel, občas je najdete v neuvěřitelných polohách a věřte mi, že ty kilogramy techniky by se vám celý den tahat nechtělo.

Třem z nich jsem položila několik otázek – konkrétně Iljovi Petříkovi, Václavu Piherovi a Jakubu Vaňkovi.

Jak se vám dnes v Letňanech fotilo?

Ilja: „Na podobných akcích se mi fotí dobře, zvlášť, když je vedení ochotné vystát člověka, který se (byť pověřen) pohybuje v nestandardních místech. Za to děkuji panu Skribuckému, který nám důvěřoval, že nejsme samovrazi, kteří by chtěli kariéru skončit po pokusu o setkání s rotující vrtulí.“

Václav: „Fotilo se úžasně, krásně nám svítilo sluníčko, tričko bychom mohli ždímat. (smích) Za mě nejlepší počasí pro focení letadel je tak 50 % bílých mráčků, protože fotit proti čistě modré obloze není žádná hitparáda a do slunce se fotit nedá. Mám moc rád nízké odpolední sluníčko a večerní světlo.“

Jakub: „Líp by se mi fotilo víc po sluníčku, než proti, ale vzal jsem to pohodově a odpočinkově, nikam nemusím dávat žádné výstupy. Potkat se s kamarády, zafotit si, fajn den.“

Jaké letadlo se vám dnes nejvíc líbilo, na které jste se těšili nebo se nejlíp fotilo?

Ilja: „100 let historie je hodně, a jsem rád, že jsem se na ní jako člen místního AK mohl malinko podílet. Mám sice slabost pro starší vintage stroje a veterány, zvláště pro přítomný Beech Expeditor, ale Evektor Outback jsem viděl poprvé na vlastní oči.  Další neopomenutelný stroj je stopětka OK-DVG. Vzpomínky na piloty, kteří s ním létali, konkrétně Vláďu Hoška, z paměti nevymažete, stejně jako vzpomínky na startování zmíněného stroje klikou.“

Václav: „Nedá se to říct jednoznačně, je tu spousta krásných letadel, od Zlínů přes Richardovu Aero 145, která se tu dnes objevila až po L-200 Morava. Zkrátka miluji tyhle staré mašiny. To je něco nádherného. U těchto letadel, která vyráběli naši tátové, mám vždycky zvláštní pocit u srdce, když je vidím letět, slyším běžet motor…“

Jakub: „Mustanga vždycky rád vidím a zrovna Míru Sázavského mám nafoceného mockrát, včetně letovek z jiného letounu, ale to je letadlo, které se neokouká.“

Jak dlouho fotíte letadla?

Ilja: „S přestávkami od konce 70. let. Přivedl mě k tomu otec, který létal na větroních, posléze můj vstup do Svazarmu a členství v AK LKLT.“

Václav: „Focení letadel jsem se začal věnovat kolem r. 2017, kdy jsem si zaplatil workshop na Mosteckém poháru, tam proběhly moje první pokusy s fotografováním. Teď se focení intenzivně věnuji poslední 3-4 roky.“

Jakub: „Letadla fotím 20 let. Resp. před 20 lety jsem si koupil první digitální zrcadlovku, předtím jsem fotil na různé kompakty. Začal jsem řešit, co fotit, takže na přelomu r. 2004/2005 jsem se zaměřil víc na letadla. Díky tomu, že jsem cestoval, jsem fotil dopravní letadla po letištích, v muzeích, při airshow. Hodně mě nakoplo, že se mi povedla v lednu 2006 fotka, která je všeobecně známá, dvě letadla míjející se v letové hladině nad Prahou. Specializuji se na air2air focení, tj. focení letadel přímo z letounu.“

Na čem fotíte?

Ilja: „Fotím na Canon D80, používám kameru DJI Osmo Pocket na videa i fotky, občas se nebojím ani fotek z mobilu.“

Václav: „Fotoaparát i objektivy Sony.“

Jakub: „Na foťáku. (smích) Fotím a vždy jsem fotil na Nikon. Podle mého nezáleží na značce, ale na fotografovi, obdobně jako Maverick říká, že nezáleží na letadlu, ale na pilotovi.“

Jsou někde vaše fotky k nalezení?

Ilja: „Tu a tam Aeroweb, FB, pár na Planes a Airliners.net. A velký archiv...“

Václav: „Pravidelně dávám na svůj FB profil odkaz na galerie z jednotlivých leteckých akcí, snažím se z každé udělat fotogalerii 100-150 fotek maximálně. Na FB postuji nejvíc 20 fotek, výběr toho nejlepšího, protože málokdo vydrží u počítače sedět a prohlídnout si víc fotografií za sebou. Kdo má zájem, může rozkliknout odkaz na fotky z akce, kde jsem se objevil. Objevuji se hodně často a skoro všude. (smích)“

Jakub: „Moje fotky jsou asi hrozně profláknuté, stačí zadat jméno a Google napoví. Spoustu jich mám na Planes, mám svůj web, přispívám do Letectví, fotky bývají u článků, někdy i na titulce.“

Klukům děkuji za odpovědi a nádherné fotky a na vás všechny mám za ně jednu prosbu – pokud někde použijete jejich fotografie, nezapomeňte vždy uvádět jméno autora.

Autor fotografií v galerii: Ilja Petřík