Je noc z 20. července 1969, Mare Tranquillitatis. Z lunárního modulu Eagle vystupuje postava ve skafandru a opatrně našlapuje na měsíční povrch. V tzv. operativním studiu Československého rozhlasu v Praze se kolem pultu s mikrofony mačká řada lidí a se zatajeným dechem sledujeme na přenosném černobílém televizoru rozmazaný obraz Neila Armstronga, který zanechává první lidské stopy v měsíčním prachu. Jsou tu vědecké kapacity, popularizující kosmonautiku, ostřílení redaktoři jako Ivo Budil a Jan Petránek, který vyvrcholení programu Apollo moderuje, jsem tu také já, novinářské ucho a tehdy ještě mladý popularizátor Petr Lála, který před nějakou chvílí popisoval technické detaily sestupu lunárního modulu...
Ano, čas si poroučet nedá. Od té chvíle uplynulo přesně 55 let. S Petrem jsme doufali, že se ještě dočkáme návratu člověka na Měsíc, na přistání astronautů programu Artemis, původně plánovaného na rok 2024. Škoda, možná by to i Petr stihnul, kdyby NASA dodržela původně stanované termíny. Byl poslední z těch (mimo mé maličkosti), kteří tehdy, před 55 lety reportovali v rozhlase první přistání na Měsíci.
S Petrem Lálou jsme pak odvysílali spoustu dalších reportáží, komentovaného zpravodajství o kosmických pilotovaných letech či meziplanetárních sondách, kryl nám z Prahy záda při našich moskevských reportážích s doc. Kolářem ze zlomového letu Apollo-Sojuz v červenci 1975. Potkávali jsme se i na mezinárodních astronautických kongresech, kde dr. Lála připravoval a moderoval studentské semináře, vídali jsme se i na astronomické observatoři v Ondřejově, kde měl kmenové pracoviště, z jeho pražského bytu jsme se snažili zahlédnout Halleyovu kometu...
Astronomie a kosmonautika byly pro něj spojenými nádobami v zásadě už od dětství.
RNDr. Petr Lála, CSc. se narodil se 12. října 1942 v Praze a už ve svých 11 letech se (v roce 1953!) se stal členem České astronomické společnosti. Jeho kroky pak logicky vedly na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde vystudoval astronomii a po skončení studia nastoupil do Astronomického ústavu ČSAV na Ondřejově. A záhy po nástupu se drápkem zachytil kosmonautiky, když začal pracovat ve Skupině pro pozorování a dynamiku umělých družic Země. Jeho nejvýznamnější práce se týkaly odvození vlivu zemského albeda na pohyb umělých družic Země. Podařilo se mu navázat úspěšnou zahraniční spolupráci s odborníky především ve Francii kde nějaký čas působil, ale i v jiných západních zemích, od kterých získával potřebná data pro své práce. Při tom neopomíjel kosmonautiku sledovat jak z odborného hlediska, tak jako významný komentátor a popularizátor. Spolupracoval nejen s rozhlasem či televizí, ale publikoval i v tehdy velmi populárním časopise Letectví a kosmonautika.
Významnou publikační činností dr. Lály bylo pravidelné zpracovávání každoročních přehledů světového dění v kosmonautice, které se brzy staly nenahraditelným a velice spolehlivým zdrojem informací o nejnovějších událostech v kosmonautice jak východního, tak i západního světového bloku. V dobách předinternetových to byla nenahraditelná informační banka. Společně s dalším významným popularizátorem dr. Antonínem Vítkem byl autorem knihy „Malá encyklopedie kosmonautiky“ (1982).
To, že se stal významnou osobností kosmonautiky svědčí i ten fakt, že se v roce 1989 stal zástupcem vedoucího Úřadu pro záležitosti kosmického prostoru OSN v New Yorku. Později, po přestěhování tohoto úřadu do Vídně, byl jmenován vedoucím jeho výzkumné a servisní sekce.
Po návratu do vlasti se Petr Lála opět zapojil do popularizace kosmického výzkumu. Byl celoživotním členem České astronomické společnosti, mnoho let byl i funkcionářem Astronautické sekce ČAS. Zcela po zásluze mu byla v roce 2022, u příležitosti jeho 80. narozenin, udělena Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky, kterou uděluje Astronautická sekce ČAS.
Po roce 2009 byly jeho aktivity bohužel omezeny ze zdravotních důvodů, ale o dění v kosmonautice se živě zajímal nadále. Ještě nedávno, alespoň po telefonu, jsme spolu probírali problematický let americké kosmické lodi Starliner i neustálé odklady návratu lidí na Měsíc v programu NASA Artemis.
Bohužel, Petře, letu Artemis-3 ses nedočkal. Už to spolu neokomentujeme... Odlétl jsi na kosmickou cestu ze které není návratu o něco dříve. Snad ti bude na tvé planetce (26973) Lála lehčeji, než na Zemi.
