Projekt s krycím názvem „Oko“ ukázal v roce 1964, co se za ním skrývá. Před 60 lety vznikl v Aero první prototyp průzkumné verze letounu Delfín s označením L-29 R.
L-29 je dodnes jeden z nejrozšířenějších strojů (Zdroj: AERO)
Dvoumístná průzkumná varianta L-29 R vznikla úpravou cvičného letounu L-29. Běžné vybavení Delfína bylo doplněno o letecké fotoaparáty sloužící pro šikmé a svislé snímkování terénu. Speciální kontejner obsahující fotografická zařízení byl umístěný pod pilotní kabinou na spodní straně trupu. Vhodnost stroje pro taktický průzkum zabezpečila další modifikace – přídavné palivové nádrže napevno umístěné na konci křídel. Právě pro zvýšení doletu, který byl u základní varianty asi 900 kilometrů, získala průzkumná verze L-29 R dodatečné 200litrové nádrže.
Stroj sloužil hlavně pro špionážní úkoly (Zdroj: AERO)
V průběhu výroby proudového letounu L-29 Delfín se, mimo základní cvičné verze a průzkumné verze s označením L-29 R, vyrobila speciální akrobatická varianta L-29 A nebo jednomístná verze pro pokročilý výcvik L-29 RS. Celkem bylo v letech 1963 až 1974 vyrobeno 3 665 kusů letounu L-29 ve všech variantách.
Aero L-29 Delfín, který měřil na délku 10,81 m a rozpětí křídel měl 10,29 metru, byl první proudový letoun kompletně navržený a vyrobený v Československu a dodnes je řazený mezi dva nejrozšířenější cvičné proudové letouny na světě. Kromě cvičných úkolů sloužil například i na americké vrtulníkové výsadkové lodi a používal se i pro přípravu kosmonautů.
Dlouholetý sportovní novinář a bývalý šéfredaktor aerowebu. Také letecký nadšenec, který před vypuknutím pandemie Covid-19 chvíli pracoval i na Letišti Václava Havla. Absolvent mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha a celoživotní skaut.
Že se po r. 89 dostaly Delfíny i na západ, je poměrně známá věc, ale doposud jsem neslyšel, ani nečetl, že by se používal na nějaké americké vrtulníkové lodi. Nevím, že by nějaký letoun tohoto typu byl nějak upravován pro takový provoz - úchyt pro katapult, brzdící hák, to vše za zesílení prakticky celé kostry letadla. Pokud má autor nějaké bližší informace, rád bych se s nimi seznámil.
Promiňte, ale to je nesmysl. US Navy používala L-29 jako simulátor letounových střel s plochou dráhou letu pro výcvik obrany lodí, startovali ale ze země a zase se tam vraceli. L-29 má motor o malém tahu, není vybaven ani pro start pomocí raket nebo katapultu, nemohl by odstartovat ani z letadlové lodě, natož z vrtulníkové. Sověti ho používali spolu s Mig-15UTI pro výcvik kosmonautů, než to převzali L-39 Albatros.
dodnes v USA létá plno L39, kupují si je piloti americké armády a říkají jim natankuj a leť, obdivují je jak jsou nenáročné na údržbu. Sháněli naše kluky - drakaře i motoráře a ... nikomu se tam nechce, platí dobře. Pro tu neskutečnou jednoduchost je měli rádi ve všech chudších zemích, bohužel než jsme si nechali vnutit nezbytnost americké a izraelské avioniky a od té doby jsou drahé na údržbu a nebo je nesmíme prodat, páč v tom je americká technika (i když 50 let stará) to byl jejich úmysl, aby se nás zbavili. i
když přijeli sovětští generálové do Aera a viděli sání, tak řekli, že nelze, protože při přistání bez podvozku by tam nalítala tráva a kamínky a zničila lopatky v motoru. ALe protože na řídící věži byla vodka a jídlo, tak šli nahoru a piloti se to dozvěděli a šli nahoru a předvedli špičkovou pilotáž a to sověty zaujalo, neb to byli bývalí fronťáci a najednou hlásí pilot, že nemůže na přistání, neb mu nejde otevřít podvozek, po marných pokusech oznámil, že jde na břicho na trávu vedle dráhy (podmínka sovětů byla přistávání na trávě atd, měli málo betonových letišť) a jak dosedl, tak personálu došlo o co jde a zcela porušili předpisy, přijel jeřáb, přitom tankovali, nechali oškubaný spodek (antény atd), otevřeli podvozek a poslali ho znova do vzduchu a on předvedl opět skvělé manévry. Sověti pokývali a odsouhlasili, předvedlo se, že sání v křídlech je dost dobře umístěné v rámci celkového tvaru trupu.
Dovolil bych si připomenout existenci velmi zajímavého - i když samozřejmě dobově postiženého - seriálu "Letící Delfín". Vznikl koncem roku 1989 a poprvé byl vysílán teprve před pár lety. Dnes svým stylem sotva zaujme většinu diváků, zato pro letecké fandy je tam plno zajímavostí, včetně reálných letových záběrů.
Jo ....bylo to náročné ty díly dodívat ....ale jako fanda letectví jsem se snažil přetrpět tu neskutečnou politickou vatu a autorovu snahu u umělecké dílo a koukat po technice a vzít si z toho ten letecký příběh.
No, me tece ze zubu, kdyz vidim komunisticke reditele a sefy (kteri meli temer neomezenou moc i nad osobnim zivotem lidi) v podani hodnych strycku, kteri to "tak nejak mysli dobre, ze jo". I ty milostne dialogy jsou dosti krecovite normalizacni (prestoze tedy mely byt budovatelske, kdyz je to serial o padesatych letech).
Vratme se ale k "technice" - TOM-8 jsem nikdy neslysel, v tom serialu se rika, ze tedy se oprasovalo stare pistove letadlo a ze je potreba proudove. To zni dobre, vsechna cest. Ale na wiki (https://cs.wikipedia.org/wiki/TOM-8) spis pisou, ze za neuspechem stoji spis tehdejsi "anachronismus" - to se nemuzem divit na konci 50 let - to je jeste mirne napsano, jak jakykoli komunisticky potentat mohl zariznout schopny projekt, podle kadrovych posudku. A na te Wiki se taky pise ze podobne letadla jako Pilatus P-3 se pres PC-7, PC-9 a PC-21 uspesne vyrabi dodnes. Takze ani s tou presnosti leteckeho pribehu to neni nijak slavne. Asi jako soucasny rusky pohled na pakt Molotov-Ribbentrop (pry za to muze Polsko samo)
TOM-8 je (nebo alespoň byl) k vidění kromě Kbel i v technickém muzeu v Brně. V seriálu by se skutečně mělo jednat o tohle letadlo. Jeho konstruktér ing. Tomáš je i předobrazem postavy, kterou hraje L. Chudík - opustil projekt cvičného vrtulového letadla pro armádu (ať už byl reálný důvod jakýkoliv) a pak pracoval na proudovém.
O historické přesnosti komunistického seriálu je asi zbytečné zde debatovat, jen jsem to myslel tak, že v se v něm daly vidět zajímavé věci, a podle starých vyprávění, leccos byla pravda. Třeba anabáze s vývojem motoru a pořízení anglického motoru pro prototyp.
Ohledně "zaříznutí TOM 8", za tím bych "rozmary" nějakých papalášů nehledal. S tím letadlem byly údajně dost problémy, s motorem určitě (však je i ze skoro všech Brigadýrů vyházeli). A té době byli vojáci přesvědčeni, že pístový motor je již naprosto překonán. Že to jinde dělali jinak, za tím bych hledal spíš jiné názory, a třeba i větší ekonomický tlak na cenu výcviku. A tak u nás vyrostla generace vojáků, kteří v životě neletěli s ničím jiným, než s tryskáčem.
Později se armáda vrátila k elementárnímu výcviku na pístových 142. Přeci jen drilovat starty, přistání, zatáčky a okruhy je na ní mnohem levnější, než na 29.
