Švýcarsko většinou není první zemí, která člověka napadne v souvislosti s vesmírným průzkumem a kosmickými technologiemi. Tento alpský stát je mnohem známější kvůli svým horským scenériím, kvalitním sýrům nebo preciznímu hodinářství. To se však brzy může změnit – společnost Starlab Space, americko-evropský podnik vyvíjející kosmické stanice nové generace, si totiž pro svůj evropský technologický hub vybrala právě Švýcarsko. Centrum má oficiálně zahájit činnost koncem roku 2024.
Inovační park Curych otevře dveře vesmírnému výzkumu
Společnost Starlab Space vytvořila strategické partnerství s Centrem pro letectví a vesmír Švýcarska a Lichtenštejnska (Center for Space and Aviation Switzerland and Liechtenstein – CSA). Společně chtějí v Inovačním parku Curych realizovat rozsáhlé výzkumné a vývojové aktivity, zejména v oblasti biotechnologií, biomedicíny a farmakologie. Současně zde vznikne specializované centrum pro výzkum a přípravu experimentálního nákladu určeného pro vesmírný provoz.
Nová komerční stanice nahradí Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS)
Ústředním cílem projektu je postavit komerční vesmírnou stanici, která po skončení životnosti ISS kolem roku 2030 převezme její roli. Vesmírné stanice nové generace budou sice o něco menší než ISS, ale zato cenově dostupnější jak z hlediska výroby, tak operačních nákladů. Podle zástupců projektu Starlab Space by mělo snížení nákladů umožnit budování více takových stanic již v následujících desetiletích.
Globální konsorcium spojuje špičkové technologie a znalosti
Za iniciativou Starlab Space stojí přední aerokosmické i technologické společnosti v čele s americkou skupinou Voyager. Dále jsou součástí konsorcia významní hráči, jako je Airbus, Mitsubishi, MDA Space, Palantir nebo Northrop Grumman. Překvapivým, nicméně logickým členem skupiny je také hotelový gigant Hilton, který přináší zkušenosti z oblasti designu ubytování a pohostinství, jež může zásadně zkvalitnit životní podmínky posádek kosmických stanic.
Švýcarská stopa v biotechnologickém výzkumu
Profesor Oliver Ullrich, předseda centra CSA, poukazuje na mimořádný potenciál Švýcarska ve vědeckém výzkumu biověd (biosciences). „Přes 60 % všech výzkumů prováděných na ISS se zaměřovalo právě na biotechnologie a medicínu. Je pravděpodobné, že nové vesmírné stanice budou v tomto směru ještě ambicióznější a stanou se lídry v oblasti kosmické biotechnologie,“ zdůraznil Ullrich.
Proč vyrábět materiály právě v kosmu?
Výrobní procesy v prostředí mikrogravitace totiž mají jedinečné vlastnosti, které vedou k výrazně efektivnější produkci. Například při pěstování lidských buněk či kmenových struktur se tkáň ve vesmíru sama od sebe formuje trojrozměrně. Na Zemi bývá přitom podobný efekt obtížně dosažitelný a vyžaduje specializované kostry, což je drahé a komplikované.
Podmínky ve vesmíru současně umožňují efektivnější produkci krystalických materiálů nebo specifických chemických substancí používaných v personalizovaných terapiích, například při léčbě nádorových onemocnění.
Logistika jako klíčová součást kosmického průmyslu
Podle profesora Ullricha může být většina biotechnologických produktů z vesmíru velmi citlivá na čas. Pravidelné a rychlé spojení mezi orbitálními stanicemi a Zemí je proto nezbytné. „Aby měly procesy probíhající ve vesmíru pozitivní dopad na lékařské procedury na Zemi, potřebujeme pravidelné a časté zásobovací lety s frekvencí alespoň jednou za týden,“ říká Ullrich.
Starlab Space proto plánuje využít logistické zázemí ve Švýcarsku, konkrétně letiště Dübendorf poblíž Curychu, které disponuje jak civilními, tak vojenskými kapacitami. Letiště poskytuje perfektní předpoklady pro plynulou a rychlou dopravu nákladu mezi Zemí a orbitem. Podle Ullricha už dnes existuje ve Švýcarsku většina nutné infrastruktury, kterou stačí pouze rozšířit pro zahájení průmyslové produkce ve vesmíru.
Silná konkurence a globální ambice
Starlab Space však není jedinou společností, která usiluje o rozvoj komerčních orbitálních stanic. Podobné plány mají také společnosti jako Blue Origin Jeffa Bezose ve spolupráci se Sierra Space (projekt stanice Orbital Reef), či americká firma Axiom Space. Obě tyto konkurenční společnosti plánují uvedení svých stanic do provozu o něco dříve, již okolo roku 2027, zatímco Starlab Space počítá se startem v roce 2029.
Profesor Ullrich přesto věří, že biotechnologie přinesou v příštích letech zásadní revoluci ve využití kosmu. „Biotechnologie otevře ve vesmíru zcela novou kapitolu průmyslu," uvedl optimisticky.
Švýcarsko jako globální průkopník vesmírných inovací
Švýcarsko, navzdory své poměrně malé velikosti, prokazuje značný potenciál ve vesmírném výzkumu a má velké šance stát se evropským technologickým centrem průmyslového vývoje ve vesmíru. Projekt Starlab Space je toho symbolickou ilustrací a naznačuje, že ze Švýcarska se může brzy stát významný hráč na poli komerčního kosmického průmyslu.
Zdroje: AeroTime, Centrum pro letectví a vesmír Švýcarska a Lichtenštejnska, Oficiální web projektu Starlab Space
