Dne 28. června minulého roku prováděl pilot letounu PC-6/B2-H4 let za účelem výsadku parašutistů. Po výsadku zahájil strmé klesání za účelem zařazení do polohy před poslední zatáčkou a přistání na nezpevněnou přistávací dráhu. Konečné přiblížení a dosednutí probíhaly s bočním větrem.
Po dosednutí začal letoun vybočovat doleva při současném nadzvednutí pravého kola. Následně se část levého křidélka zachytila o travnatý povrch a došlo k vytržení poloviny levého křidélka ze zavěšení na křídle.
U pilota nedošlo ke zranění, na samotném letounu byla poničena především levá polovina křídla.
Vyšetřovací zpráva ústavu uvádí také okolnosti, které kritickému letu předcházely. Jednou z nich byl přelet zahraničního pilota letounem do České republiky. Od 12. do 14. června na letounu pilot vykonal dovedností zkoušky, jako monitorující pilot se účastnil 2 letů s výsadky, aby získal zkušenosti s přihlédnutím k odlišnostem typu letounu a povaze letové činnosti.
Zpráva se následně zabývá dnem události a především popisem kritického letu. K výsadku parašutistů mělo dojít v letové hladině FL140. Před vzletem byly provedeny stanovené úkony. Po samotném výsadku pilot oznámil klesání.
Při přistání na travnatý pás až do dosednutí vylučoval vítr mírným náklonem vpravo. Jak uvádí zpráva, podle videozáznamu kamery na LKPM ukázaly, že zhruba pět sekund po dosednutí letoun v dojezdu vybočoval doprava. Za další tři sekundy se během vybočení razantně naklonil vlevo se současným nadzvednutím pravého kola hlavního podvozku.
Z toho důvodu došlo k zachycení levého křidélka o travnatý povrch a následně k vytržení vnější poloviny křidélka ze zavěšení.
Pilotovi v době nehody bylo 63 let, způsobilostní průkaz CPL měl platný, jeho nálet byl na všech typech letadel 2 867 hodin. Na PC-6/B2-H4 za posledních devadesát dnů před incidentem odlétal téměř 90 hodin.
K místu nehody uvádí dokument následující: „K letecké nehodě došlo v travnatém pásu před nezpevněnou 24R. Travnatý povrch byl posečený, suchý a únosný. Po zastavení letounu na pravém okraji travnatého pásu bylo zjištěno, že vnější polovina křídélka byla vytržená ze zavěšení."
Přistání probíhalo při složce bočního větru kolem 8,5 kt. Při dojezdu se pilotovi vzhledem k nezaaretované ostruze nepodařilo udržet směrovou kontrolu nad letounem a eliminovat vliv bočního větru, což ÚZPLN uvádí jako jedinou příčinu nehody. Důsledkem bylo, že se letoun při vybočení naklonil vlevo tak, až konec statického vyvážení na levém křidélku zachytil o povrch travnatého pásu.
ÚZPLN nevydal k incidentu žádné bezpečnostní doporučení.
