Pravděpodobně jste se s nimi již někdy setkali: možná v provozní příručce vašeho letadla, v teoretických testech nebo jste třeba zaregistrovali písmena X a Y na rychloměru vašeho letadla. Rychlosti pro nejlepší vertikální rychlost a pro maximální úhel stoupání se (obzvlášť začínajícím pilotům) někdy pletou. Pojďme se podívat na to, která je která a jak se tyto rychlosti liší z hlediska mechaniky letu.
Která je která?
Začněme tím jednodušším, tedy která je která. Mnemotechnická pomůcka: písmeno X má víc úhlů, takže Vx je rychlost pro maximální úhel stoupání. Stejně jako X je v abecedě před Y, tak i pořadí rychlostí je stejné. Vx je menší, Vy větší.
Dál už to bude o trochu složitější, ale opravdu jen o trochu. Vystačíme si s matematikou a fyzikou pro druhý stupeň základní školy.
Pojďme si nejprve ujasnit pojmy. Na obrázku vlevo je letadlo letící indikovanou rychlostí Vx, tedy s největším úhlem stoupání. Na obrázku vpravo je úhel β o něco menší, indikovaná rychlost Vy je větší a rychlost stoupání (VS – vertical speed) je větší.
Pro úplnost dodejme, že tyto obrázky jsou schematické a v zájmu názornosti nejsou v měřítku.
Ve skutečnosti to vypadá spíš nějak takhle:
Rychlost pro maximální úhel stoupání Vx
Abychom pochopili, jak se liší Vx a Vy, je důležité si uvědomit, co je pro jednotlivé rychlosti rozhodujícím faktorem. Hned prozradím, že pro Vx, tedy pro dosažení maximálního úhlu stoupání, je rozhodující tah vrtule, tedy síla. Pro Vy je rozhodující výkon (tedy práce za jednotku času).
Abychom si vysvětlili, proč tomu tak je, vrátíme se zpět k úplným základům aeromechaniky. Tohle už jste pravděpodobně někde viděli:
Pro letadlo v ustáleném horizontálním letu platí, že vztlak se rovná tíze a tah se rovná odporu.
Ve stoupání je to jen o maličko složitější. Tíhu si můžeme vektorově rozložit na dvě složky. Jedna je kolmá na (relativně) nabíhající proud vzduchu, ta se musí rovnat vztlaku. Druhá složka je rovnoběžná s nabíhajícím proudem vzduchu a o velikost této složky se ve stoupání musí zvýšit tah vrtule. Hodnota o kolik se tah musí zvýšit je rovna součinu tíhy a sinu úhlu β. Z toho vyplývá, že úhel β můžeme zvyšovat až do té doby, kdy se hodnota D + G × sin β (odpor plus složka tíhy letadla rovnoběžná s nabíhajícím proudem vzduchu) vyrovná tahu vrtule při plném výkonu.
Je tedy rychlost Vx jednoduše rychlost, při které má vrtule největší tah? Ne, takhle jednoduché to není, protože s rychlostí se mění i odpor. Pojďme si připomenout jak.
Celkový odpor letadla je součtem škodlivého odporu, který stoupá s rychlostí, a indukovaného odporu, který s rychlostí klesá. Výslednou odporovou křivku vidíte na obrázku.
Už víme, že tah vrtule se pro ustálený vodorovný let musí rovnat odporu. Takže křivka celkového odporu je zároveň křivkou potřebného tahu (potřebného pro vodorovný let).
Křivka tahu využitelného, tedy toho, který máme k dispozici od vrtule, s rychlostí klesá, protože s vyšší rychlostí se snižuje účinnost vrtule. Průběh využitelného a potřebného tahu v závislosti na rychlosti vypadá následovně.
A tím jsme se vlastně dostali k Vx. Je to rychlost, při které je největší rozdíl mezi celkovým odporem a využitelným tahem. Všimněte si, že se nenachází v místě, kde je nejmenší celkový odpor (D min), ale o něco doleva.
Rychlost pro největší vertikální rychlost
Zatímco v případě rychlosti pro nejvyšší vertikální rychlost nás zajímal rozdíl využitelného a potřebného tahu, v případě rychlosti pro největší rychlost stoupání Vy nás bude zajímat rozdíl využitelného a potřebného výkonu. Proč tomu tak je? Připomínám, že nás zajímá vertikální složka rychlosti. Stoupání je práce, tedy síla způsobující pohyb, v tomto případě vertikální. Rychlost, jakou se práce vykonává (podíl práce a času), je výkon. Tím pádem jakýkoli přebytečný výkon, který nepotřebujeme k horizontálnímu letu, můžeme využít pro stoupání. A rychlost, při které dosáhneme maximálního přebytku výkonu, nám tím pádem umožní maximální vertikální rychlost.
Jaký je vztah tahu a výkonu? Opakování základů fyziky:
Práce je vykonána, pokud síla působí pohyb. Velikost práce vypočítáme jako součin síly, která na těleso působí, a vzdálenosti, o kterou se tímto působením těleso posune.
W = F × D
Výkon je veličina, kterou měříme, jak rychle se práce vykonává. Takže výkon vypočítáme jako podíl práce a času.
P = W / T
A když za W dosadíme pravou stranu vzorce pro práci, dostaneme:
P = F × D / T
Protože víme, že vzdálenost za čas je rychlost, můžeme výkon počítat jako součin síly a rychlosti.
P = F × V
Potřebný výkon dostaneme jako součin potřebného tahu a rychlosti letu.
Využitelný výkon dostaneme jako součin využitelného tahu a rychlosti letu.
Takhle vypadá graf využitelného a potřebného výkonu v závislosti na rychlosti:
Jak už bylo napsáno výše, rychlost pro největší rychlost stoupání nalezneme v místě, kde je největší rozdíl využitelného a potřebného výkonu.
Využití v praxi
Opusťme teď grafy, fyziku a teorii a pojďme se podívat na něco zajímavějšího. Tedy jak to všechno využít v praxi.
Už víme, že Vx nám dává největší úhel stoupání a typické použití této rychlosti je po vzletu, kdy chceme dodržet bezpečnou výšku nad překážkami za koncem dráhy.
Naproti tomu Vy použijeme například při stoupání do ekonomické cestovní hladiny, kam se chceme dostat za co nejkratší čas a překážky nehrají roli.
Otázka k zamyšlení: Poměrně blízko před letadlem je oblačnost, nad kterou chceme nastoupat, aniž bychom do ní vletěli. Jakou rychlostí budeme stoupat?
A nakonec ještě jedna poměrně důležitá poznámka z praxe. Rychlosti Vx a Vy, které najdete na rychloměru nebo v provozní příručce vašeho letadla, jsou zpravidla vypočítány pro maximální vzletovou hmotnost. Jaká je závislost těchto rychlostí na hmotnosti, to už ponechám na úvaze každého letce. :-)
Zdravím a jak se na rychlosti stoupání projeví malé klapky, cca 10° ve vztahu k ekonomice. S nimi, nebo bez ?? Stoupat v režimu na opt klouz poměru Cx/Cy, nebo min klesavosti Cx/Cy^1,5 . . ?? Leon . . letitý modelář Ď za odpo.
Zdravím a díky za dotaz. Ve vztahu k ekonomice je nejlepší stoupat na Vy, protože dosáhnme cestovní hladinu co nejrychleji, takže minimalizujeme čas, kdy motor měží na plný výkon. Klapky zvyšují odpor, takže ekonomičtější stoupání je bez klapek. Pro Vy nás zajímá jen rozdíl mezi využitelným a potřebným výkonem, takže poměr Cx/Cy při stoupání neřešíme. (I když rychlost pro optimální Cx/Cy je blízko Vy.)
Mno, klapky zvysuji sice odpor, ale tazky zvysuji vztlak ne? Takze zalezi na tom co zvysuji "vic", abychom mohli rict, jestli je vyhodnejsi stoupat bez klapek. Pri velkych klapkach, je to jasne, odpor roste hodne a vztlak mnohem mene, ale u malych (nebo malickych) klapkach je to velka otazka, podle me se takhle od stolu vubec neda zodpovedet. (bude zalezet i na pomerech skodliveho a indukovaneho odporu apod...)
Chtel jsem ale autora pochvalit za tu sikovnou otazku na konci clanku. Otazka neni, jak s hmotnosti roste uhel stoupani na Vx nebo vertikalni rychlost na Vy, ale jak se s hmotnosti meni Vx nebo Vy, coz dava opacnou odpoved :)
Profil každého běžného letadla dává nejmenší odpor při jakékoliv mechanizaci zasunuté. A klapky/sloty atd. sice zvyšují s odporem také vztlak, ale vždy je nárůst odporu větší než nárůst vztlaku, pokud budeme hovořit o letu mimo např. oblast minimálních rychlostí. Pokud se pletu, opravte mne.
piloti boeingov 727 kedysi verili, že vysunutím klapiek do prvej polohy (2 stupne) v cestovnej hladine zlepšia letové výkony stroja. Až kým tým nespôsobili haváriu letu TWA841.
Aspoň také sú šuškandy, oficiálne sa k tomu nikdy nepriznali a ani uvádzané zlepšenie výkonov nebolo potvrdené.
Marku: mimo oblast minimalnich rychlosti: Pokud se mysli minimalni rychlost bez klapek, tak ta se samozrejme s klapkami snizi, takze pod touto rychlosti se pak leti legalne, a tam ty pomery prave muzou byt zajimave pro uhel stoupani.
Honzo:
1) To samozrejme ne, ale otazka je jestli ten odpor od zacatku klapek narusta vic nez ten vztlak (Coz je mozne, ale chtelo by to asi nejak dokazat, ze u kazdeho kridla a kazdych typu klapek, nebo aspon zminit)
2) Dobra otazka :) Vztlak bude primo umerny k vertikalni rychlosti, ne? Takze v zavislosti k uhlu stoupani nam tam jeste hapruje rychlost, jinymi slovy pri velke rychlosti muze byt mensi uhel stoupani pri vetsim vztlaku mozny. Mam jednicku? :)
3) To je padny argument :) Velka letadla budou vytunena v tomhle smyslu dobre. Nektere male napr vetrone nebo i motorove ale maji treba zaporne klapky, a pak se nam tahle debata dost komplikuje :)
Ale urcite se tady bavime o nejakych promilich, ani ne procentech, takze vseobecna poucka plati samozrejme, ze bez klapek je letadlo "nejmene zaodporovane, neboli nejlepe leti", aby to nekdo nezkuseny nezkousel :)
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Vx- Vy . . a malé klapky
30.01.2023 v 10:19
Vacalv
Tak to si necham vysvetlit. Pri konstantni rychlosti a hmotnosti prece vetsi uhel stoupani znamena vetsi vztlak, nebo uz jsem uplny blazen???
Anebo vy se bavite o tom, ze pri rychlosti Vy je nejvetsi prebytek vztlaku, takze pri Vx ma letadlo vlastne mensi prebytek vztlaku? To ovsem asi nemuzem cist tak, ze s vyssim uhlem stoupani klesa vztlak ;)
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Vx- Vy . . a malé klapky
30.01.2023 v 11:23
Emil
Václave, já vím, že to myslíte dobře, ale už jste se do toho také zamotal ....
.... jestliže je hmotnost letadla konstatní a letí "rovně", je i vztlak konstatní (stejný). Když letadlo stoupá, tak je vztlak stále stejný ....
Řeší-li se otázka, zda při stoupání použít klapky pro dosažení maximální rychlosti stoupání (to co ukazuje vario), pak potřebujeme poláry letadla pro tyto konfigurace, "položit" je na sebe a ... teprve z tohoto "vypadne", při jakém režimu "klapek" dosáhneme maxima "svisle nahoru"..
Z toho, co se zde "řeší" se mi jeví celý článek jako velmi zjednodušený a nepoužívání "oficiálních" termínů aerodynamiky jako "cesta do pekla".... Budiž to poučení pro redakci ...
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Vx- Vy . . a malé klapky
30.01.2023 v 12:14
Vaclav
Emile, to jste tomu moc nepomohl, dalsi nepresnosti :)
Kdyz letadlo rovnomerne stoupa, tak ma samozrejme konstantni vztlak jak tvrdite, ale vetsi, nez kdyz letelo rovne, jak tvrdim ja (treba protoze mam vic pritazeno a letim na vetsim uhlu nabehu...)?
My uz ted neresime klapky, ale autorovu doplnujici otazku:
- Jak se mění vztlak s větším úhlem stoupání? Je větší, nebo menší?
a
2. To měla být návodná otázka ke zjištění, že při větším úhlu stoupání je vztlak ve skutečnosti nižší :-)
Coz na takhle polozenou otazku pravda neni. Snazim se vlastne dopatrat toho, na co se chtel autor zeptat :) Mozna na to, ze pri Vx je vztlak mensi nez pri Vy, s cimz se souhlasit da....
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Vx- Vy . . a malé klapky
30.01.2023 v 19:51
Honza Brzák
Přesně tak. Jinými slovy největší vztlak je v horizontálním letu - rovná se přesně tíze letadla. Ve stoupání tah motoru "pomáhá" vyrovnat tíhu a vztlak je menší. Čím je větší úhel stoupání, tím větší část tíhy "přebírá" tah motoru až do úhlu stoupání 90°, kdy je vztlak nulový.
K čemus se tady chci dobrat: Všimněte si, že ve vzorcích pro Vx a Vy nikde nefiguruje vztlak. Pracujeme pouze s přebytkem výkonu nebo tahu.
Zpátky k ekonomice klapek ve stoupání. Zvýšení odporu nám ve stoupání vadí a zvýšení vztlaku nám nepomůže. Takže klapy jsou dobré na to, abychom dokázali letět na nižší rychlosti. K tomu, abychom lépe stoupali (s vyšší V/S, větším úhlem, ekonomičtěji) je lepší klapky zavřít.
osvěty není nikdy dost, ale přílišné zjednodušování termínů se mi nezdá úplně dobré... Jak si představit "nejlepší úhel stoupání" ? Maximální ? .. a co "rychlosti pro největší rychlost stoupání Vy" ?
Velmi děkuji za poučné vysvětlení, zvláště za jeho jednoduchost. Jen malý detail, zdá se mi, že ve vzorci T=D+sin(beta) vypadla tíha G, jinak by se k D přičítalo jen max. číslo 1, kdyby tam bylo T=D+G sin(beta), tak by tam byla složka tíhy adekvátní úhlu. Ještě jednou děkuji za Váš článek.