Za destinaci jsme společně s instruktorem zvolili německé městečko Vilshofen nedaleko hranic (Loc: 48°37`22.45"N,13°11`3.96"E). Jasně, vím že to není „nic“ proti výletům mých kolegů do Chorvatska, Itálie, Velké Británie, ale na druhou stranu si myslím, že je tato destinace dostupná pro všechny, kteří chtějí získat další zážitek z létání.
Moje příprava na výlet začala neslavně zjištěním, že jsem si mapu s přípravou, nákoleník a sluneční brýle zapomněl v autě, které jsem půjčil kamarádovi. Naštěstí mi instruktor mapu půjčil a sluníčko nakonec nesvítilo. Po krátkém malování po mapě jsem vyplnil navigační štítek a letový plán. Bez problémů jsem ho telefonicky podal. Připomínám, že na každý mezinárodní let je nutné vyplnit a podat letový plán minimálně jednu hodinu před plánovaným časem vzletu, v případě letu IFR hodinu před plánovaným zahájení pojíždění.
Poté už následovala procedura celního odbavení. Tu si zařídíte nejlépe přes AFISáka (AFISačku) nebo podobně na letišti zainteresovanou osobu. Během pár minut za námi z Benešova dorazila četnice z místní cizinecké policie. V tu chvíli zbývali jen minuty do plánovaného času vzletu, který jsme skoro na minutu dodrželi.
Po vzletu voláme Praha Info, kterou informujeme o naší volací značce, typu letounu, odkud kam letíme, současné poloze, pravidlech letu, nastavení a módu odpovídače a žádáme aktivaci letového plánu v dané minutě (což je docela důležitý údaj pro složky ŘLP, protože podáním letového plánu Vám musí zajistit leteckou pohotovostní službu, proto není radno tento „time-check“ podceňovat). Praha Information nám vyhověla a požádala o nastavení individuálního kódu odpovídače. Za minutku do sluchátek řídící z Jenče vykřikuje „Radar Contact“, což je pro nás piloty zpráva, abychom vynechali hlášení poloh, ale také to znamená to, že bychom měli dodržet plánovaný čas přeletu otočných bodů a nevzdalovat se bez oznámení z tratě letu vyplněné v letovém plánu. Náš let nad našimi luhy a háji pokračoval klidně bez problémů. Státní hranici jsme měli v plánu překročit u Stožce u Volar. Celý let jsme prováděli ve výšce 4500 ft. No - sem tam výš, sem tam níž, znáte to :o). Ještě než jsme doletěli ke Stožci, obdrželi jsme pokyn k přechodu na München Radar. Nastal čas oprášit anglickou VFR frazeologii a oslovit Mnichovské kolegy.
Svůj pokus o kontakt jsem zahájil prozaicky
[„Mnichov Radar, Mnichov Radar, OK-LKB Good Day“]. Instruktor mi poradil, že by možná bylo lepší mateřský jazyk odložit a zkusit [Mýnchen Rejdar, Mýnchen Rejdar].
Ale ani tentokrát s patřičným německým akcentem se mi odpovědi nedostávalo a zásoba cizích jazyků, které umím se také vyčerpala. Následovalo několik dalších neúspěšných pokusů o spojení na jiná stanoviště. Přibližně po 15 minutách letu na území Německa a neúnavných pokusech se nám konečně podařilo spojit s Mýnchen Rejdar kvalitou 1 z 5, za kterou jsme nakonec byli rádi. Dle mého názoru 1 z 5 lepší, než několik strojů německé Bundeswehr za ocasem. Pro zájemce o korespondenci to probíhalo následovně:
[Mýnchen Rejdar, OK-LKB, Cessna 152 from LKBE Czech Republic to Vilshofen, crossed national boundary at XX minute over Stožec, altitude 4500ft, QNH, VFR, squawk XXXX continue as filed in FPL].
[OK-LKB, Mýnchen Rejdar, roger, set squawk XXXX, regional QNH, continue as filed, report Vilshofen in sight].
Pak už jen naše potvrzení tlaku a nastavení kódu. Asi po 20 minutách letu se před námi rýsuje údolí Dunaje, městečko Vilshofen a pod kopcem by se mělo krčit i letiště EDMV. Voláme Mýnchenovi, že letiště vidíme a přecházíme na vlastní frekvenci. Spojení s Vilshofenem proběhlo korektně. Zařadili jsme se do letištního okruhu a pokračovali na přistání. AFISáka z Vilshofenu na nás nejvíce zajímalo, co že jsme za typ. Museli jsme mu to několikrát opakovat. Nejspíš se těšili, na nějaký český létající „poklad“ a my je neuspokojili Cessnou 152.
Jak vypadá v Německu „provinční“ letiště?
- Zpevněná dráha
- Osové značení, postranní dráhová světla, PAPI
- Zpevněné pojížděčky a odloučená stání viz. foto
- Letištní řídící věž s pasovým odbavením
- Otevřená restaurace
- Servis letadel, možnost hangárování letadel i osob
- Dvě pěkné blondýny :o)
Po přistání zaskočíme na věž, kde požádáme o zrušení letového plánu (důležitý úkon) a zaplatíme letištní poplatky, které činí 13 Euro. Vyplnili jsme letový plán na zpáteční let, který nám ochotně podali. Není nutné přivolávat četníky, protože mezinárodní odbavení provede AFISák osobně. Zapíše si Vaše iniciály a číslo ID. Nejspíš se jim daří lépe opracovávat byrokratická ozubené kola.
Po krátkém posezení v letištní restauraci, popitím kávy, za kterou svému instruktorovi děkuji, protože jsem si na výlet do Německa vzal frajersky 800 korun českých, jsme se opět naskládali do Cessny a zahájili pojíždění na vyčkávací místo. Trošku zvláštně vyřešený systém pojíždění (pojížděčka končí asi ve ¾ dráhy a zbytek se musí dojet „backtrackem“) nás vůbec nezaskočil. Ohlašujeme Vilshoven Information, OK-LKB, ready on holding point runway XX, behind departing Piper lininig up, and take off, behind. Z odletu se povedla moc pěkná fotka. AFISák nám oznamuje, že za nás aktivoval letový plán v té a té minutě a popřál nám pěkný let. Spojení s Mýnchen Rejdar probíhá opět za 1 z 5, chvílemi 0,5 z 5.
Zpáteční cesta byla severovýchodně, proto jsme zvolili altitude 3500 ft. Trošku nás na Šumavských hřebenech zaskočila bouřková oblačnost Cb, kterou jsme byli nuceni oblétávat. O tom jsem už dále informovali v mateřském jazyce Prahu Information a požádali o informaci o význačném počasí na trati našeho letu. Sdělili nám, že význačná oblačnost se nachází nad Boubínem a postupuje jihovýchodně. Oznámili jsme, že ji máme v dohledu a provedeme náš let po jiné trati. Od Šumavy už probíhal standardní „Český“ let. Ukončení letového plánu se obvykle dává až po přistání. Já jsem se do korespondence s Praha Information před příletem do ATZ Benešov tak zamotal, že mi ho raději zrušili za letu. Ale tento postup nedoporučuji :-)) .
Po přistání jsme již byli očekáváni četnicí, která vyřídila potřebné formality pro návrat na domácí půdu. Po vyplnění palubního deníku a zápisníku letů jsem se vracel do Prahy pln nového „mezinárodního“ zážitku.
Doufám, že jsem někoho z Vás inspiroval k návštěvě zahraničního letiště a předal drobnou osobní zkušenost.
Děkuji tímto svému instruktorovi V.N. za trpělivost a předání leteckých zkušeností nejen při tomto letu.
