Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) vydala bezpečnostní informační bulletin EASA SIB 2019-09 týkající se pravidelného testování polohových majáků nehody (ELT) a majáků osobních lokátorů (PLB).
Bulletin je platný pro všechny provozovatele letadel vybavených automatickými pevnými a přenosnými ELT a pro všechny držitele typového osvědčení (TC) nebo doplňkového typového osvědčení (STC) pro letadla, která jsou vybavená takovým vysílačem. Dále bulletin platí pro provozovatele letadel vybavených majáky osobních lokátorů podléhajících Nařízení (EU) 965/2012.
Jelikož jsou nouzové vysílače v pasivním stavu, dokud nedojde k situaci, kdy by měly plnit svůj účel, nemá provozovatel informaci o jejich správné funkčnosti. Výkon vysílače je závislý na spolehlivosti majáku, správné instalaci zařízení a testování po instalaci zařízení. Výrobci doporučují vlastní test, který zjistí, zda je většina komponentů funkční. Ten však neposkytuje informaci o stavu g-spínače, výkonu zdroje antény, ani o stavu baterie.
G-spínač je důležitou součástí zařízení, jelikož detekuje případný pád letadla. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zdokumentoval v průběhu času degradaci výkonu ELT. Bulletin také obsahuje zmínky o nehodách, kdy g-spínače nefungovaly. Zamezit funkčnosti zařízení může také vadná baterie, špatné napájení antény, nebo špatná instalace.
Většina výrobců nouzových vysílačů odkazuje na předpisy a doporučené zkušební intervaly v USA a Kanadě, ale evropským provozovatelům zvláštní podmínky neudává. Nouzové vysílače nejsou také často sledovány jako kritické části, udává Agentura v bulletinu. Výrobci tak mají omezený přehled o funkci a spolehlivosti vysílačů v terénu a nemohou identifikovat a upozornit na potenciální nebezpečné podmínky.
Agentura v dokumentu popisuje možnost testování zařízení vlastním testem, který vyšle speciální testovací signál. Možností je také vyzkoušet funkci mimo testovací režim, kdy je třeba ke konektoru antény připojit například odporovou zátěž, aby se zabránilo šíření signálu do prostoru. Také v kovových hangárech hrozí riziko šíření signálu do prostoru, proto je nutné test provést tak, jako by byl prováděn venku. Bulletin udává také hodnoty, které by měl test vykázat. Napájení antény by mělo být ověřeno mimo zařízení, například kontrolou napětí činitele stojatého vlnění (VSWR).
Z bulletinu vyplývá řada doporučení. Provozovatelům doporučuje EASA provést vlastní test nouzových vysílačů podle požadavků uvedených v návodu a každoroční ověření funkčnosti majáku. Také doporučuje v souladu s Nařízením (EU) 1321/2014 vizuální kontrolu. Všem držitelům typového osvědčení a dodatečného typového osvědčení doporučuje Agentura aktualizaci instrukcí pro udržení letové způsobilosti dotčených produktů a modifikací. Instrukce by měly obsahovat vizuální prohlídku a každoroční testování.
Dotčení provozovatelé by měli zkontrolovat připojení zařízení ke konstrukci letadla včetně konektorů, kabelů a antény. Dále bulletin vyzývá ke kontrole baterie, jejího uložení, netěsnosti v uložení, deformaci, či nadměrné zahřívání. Zkontrolovat by měli provozovatelé také g-spínač, přenos výkonu a frekvence. Testování by mělo být provedeno v souladu s doporučením výrobce. Pokud není doporučení dostupné, mohou provozovatelé využít instrukce z FAA AC 91-44A hlava 1 sekce 9, nebo z EUROCAE ED-62B sekce 7.2.4. Pokud je zařízení uloženo v plovoucích záchranných prostředcích, je třeba kontrolovat opotřebení, či poškození záchranného prostředku, které by mohlo ovlivnit jeho funkci.
Jestliže by test ukázal závadu na zařízení, je potřeba jej předat výrobci či schválenému servisnímu středisku. Před přepravou je potřeba vypnout podle pokynů výrobce a aktualizovat registraci.
EASA v současné době nepovažuje popsané riziko za nebezpečný stav, který by vyžadoval zásah do směrnice o letové způsobilosti.
