Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) vydala bezpečnostní informační bulletin EASA SIB 2019-07 vztahující se na kluzáky a motorové kluzáky všech typů. Vyzdvihuje především správné sestavení, seřízení a následnou kontrolu důležitých částí letadel, zejména křídla, horizontálního stabilizátoru a řídicích ploch. Dokument se opírá o incidenty, které se odehrály jako následek nesprávně zapojených řídicích prvků kluzáků.
První nehoda kluzáku Eiriavion PIK 20D registrace OO-YEB, která skončila smrtí pilota, se odehrála na belgickém Weldee Air Base 12. června 2010. Vzlet probíhal pomocí navijáku. Po dosažení bodu odpoutání nešlo naviják odpojit, tudíž obsluha navijáku přistoupila k nouzovému odříznutí. Letoun však klesal po odpoutání od navijáku strmě k zemi bez náznaku jakéhokoliv zásahu do řízení. Pilot se pokoušel kluzák opustit. Podle závěrečné zprávy byla příčinou nehody odpojená řídicí plocha výškového kormidla od řízení včetně bezpečnostní závlačky. Letoun byl vybaven systémem uchycení kormidel L’Hotellier, který pilot sestavoval před osudným dnem přibližně padesátkrát.
Druhá, taktéž smrtelná nehoda se odehrála v německém Wolfsburgu s kluzákem Schleicher Ka 6 11. srpna loňského roku. Pilot-žák se potýkal s neřiditelností kluzáku a při pokusu opustit letoun zemřel. Vyšetřování prokázalo špatně sestavené řízení klapek a směrovky.
K minimalizaci rizika vydala agentura několik doporučení. Rizikovou situaci může způsobit například nedostatečná znalost, nebo neporozumění postupům a mechanismům, či rozptýlení osoby, která montáž provádí. Riziko také představuje špatná, či dokonce žádná následná kontrola. Provedení kontroly po montáži se doporučuje provést po pauze, případně jinou kompetentní osobou.
Důležité je tedy orientovat se při seznámení s letounem na sestavování kluzáku včetně absolvování praktické ukázky od zkušenějšího kolegy, zejména pak u starších typů kluzáků, kde nebývají postupy sepsány do detailu. Připomeňme, že kontrola správnosti sestavení letadla, jako i zapojení řízení, je standardní součástí předletové prohlídky.
Pokud probíhá sestavení v týmu, měla by být určena odpovědná osoba za výslednou kvalitu. Předletová prohlídka by v ideálním případě měla probíhat pod dohledem dvou zkušených osob, a to bez ohledu na to, zda byl letoun právě smontován, či už je v kompletním stavu déle. Ani detekční systémy správného zapojení neznamenají, že bychom mohli prohlídku vynechat. Kromě pevnosti a přesnosti upevnění částí kluzáku by měly podléhat kontrole vůle řídicích ploch, správná funkčnost řídicích prvků, brzd a bezpečnostních pojistek.
Součástí bulletinu jsou také časté scénáře selhání při provádění montáže, doplněné obrázky. Ty zdůrazňují chybějící zajištění umístěných šroubů pojistkou, opomenutí zapojení řízení po instalaci křídel a stabilizátorů, nebo zajištění spojů proti otáčení. Upozorňují také na případy, kdy pilot namontuje danou část, avšak při hledání nářadí už ji zapomene připevnit.
Čtyři stránky se pak věnují špatné montáži řízení. Zmíněný je případ, kdy špatně zajištěná zarážka vypadla až po třech kratších letech a zapříčinila tragickou nehodu.
Při montáži křídel je také třeba dbát na správnou polohu automatických spojů, které se používají pro aerodynamické brzdy, křidélka a klapky. I ty zavinily smrtelnou nehodu v případě, kdy byly spoje upraveny neautorizovaným zásahem pro jednodušší montáž.
U spojů L’Hotellier spočívá problém ve snadné záměně špatného zapojení se správným. Kloub se zastrčí do pouzdra, mechanismus se zamkne a zajistí. Bohužel lze v některých případech mechanismus zajistit, i když není kloub zastrčen správně. V případě těsného prostoru kolem ovládacího prvku je pak kontrola správného zapojení bez zrcátka, světla či kamery obtížná.
U kluzáků Foka, Cobra, Bocian, Jaskółka, Schempp-Hirth SHK a Austria se realizuje uchycení křídel pomocí kolíků, které se vloží do válečků. Mechanismus je velice citlivý na přesnost a je třeba postupovat přesně podle příručky, aby nedošlo za letu k oddělení křídla od trupu.
V závěru bulletin doporučuje provozovatelům kluzáků zlepšit informovanost pilotů v oblasti montáže prostřednictvím školení a výcviků, které zajistí jak teoretickou, tak praktickou přípravu včetně prezentace nejčastějších chyb.
V současné době EASA nepovažuje za nutné zavádět v souvislosti s touto problematikou opatření v podobě změny nařízení o letové způsobilosti.
