Kluzák Perlan 2 vystoupal na vlně do rekordní výšky přes 18 km (Zdroj: Aeroweb.cz)
Piloti Jim Payne a Morgan Sandercock překonali v neděli v Patagonii se strojem Perlan 2 vlastní rekord ve výšce dosažené kluzákem. Společnost Airbus, která se na tomto projektu významnou měrou podílí, uvedla, že po vzletu z letiště u města El Calafate na jihu Argentiny Perlan 2 ve vlnovém proudění vystoupal až do výšky téměř 18,5 km.
Začátkem září minulého roku stejní piloti s Perlanem 2 vystoupali ve stejné oblasti do téměř 16 km. Tentokrát se jim podařilo dosáhnout výšky 60 669 stop (18 492 m). Airbus zároveň uvádí, že vzhledem k aktuálnímu tlaku vzduchu v místě rekordního letu piloti překročili tzv. Armstrongovu hranici, na které atmosférický tlak klesne na hodnotu, při které začne v lidském těle vařit krev. V Perlanu 2 je před tímto jevem posádka chráněna přetlakovou kabinou.
Perlan 2 / Foto Airbus.com
Jako vlečný letoun posloužil kompozitový turbovrtulový Grob G 520 v úpravě vyhovující požadavkům projektu. Při rekordním letu s ním pilot Arne Vasenden s kluzákem Perlan 2 v závěsu vystoupal do výšky cca 42 000 stop (přibližně 12 800 m).
Perlan 2 je navržen pro plachtění až do výšky 90 000 stop (cca 27 400 m). Oblast El Calafate a jeho okolí je jedním z míst, kde může v příhodnou dobu vlnové proudění zasahovat vysoko do stratosféry. Rozvlnění vzdušné hmoty způsobené Andami je totiž v takovém případě ještě umocněno výškovým prouděním. Projekt Perlan počítá v této lokalitě s výskytem stoupavých proudů až do výšky zhruba 100 000 stop (cca 30 500 m). Pro jejich efektivní využití mají piloti na palubě stratosférického kluzáku mimo jiné také zařízení pro vizualizaci stoupavých a klesavých proudů.
Díky za zájem o příspěvek a za související poznámku. O vlivu nízkého tlaku na lidské tělo by se jistě dalo napsat mnoho zajímavého. V rámci publikované aktuality je toto téma pouze okrajové, proto jsem mu věnoval pouze jednu větu. Airbus ve své zprávě píše: "The pressurized Perlan 2 glider, which is designed to soar up to 90,000 feet, passed the Armstrong Line, the point in the atmosphere above which an unprotected human’s blood will boil if an aircraft loses pressurization." Narážíte pravděpodobně na důležitost slova "unprotected". Krev při běžné tělesné teplotě a poklesu tlaku na hodnotu odpovídající Armstrongově hranici bude skutečně vařit pouze na takových místech v těle, kde je právě pod takovým nebo nižším tlakem. Pokud bychom se tedy např. v úleku z dosažení této hranice kousli do jazyka, z něj vytékající krev by začala vařit.
Jelikož nejsem lékař, nebudu se pouštět do hlubších rozborů toho, jakým přesným reakcím a změnám tělo při vystavení velmi nízkému tlaku podléhá a jak moc je schopno zajistit v různých částech krevního řečiště dostatečný přetlak, aby k varu nedošlo. To je otázka mířící spíše do vědních oblastí zabývajících se lidským tělem. Každopádně ke zvážení směrem k nebezpečí varu krve při velmi nízkém vnějším tlaku dávám dvě skutečnosti. Srdce se sice stará o vytváření tlaku, který svým příspěvkem pro určité části krevního řečiště zabrání varu krve i při vnějším tlaku nižším, než je na Armstrongově hranici, protože vzniklý přetlak je určitou formou ochrany před tímto jevem. Na druhé straně např. v kapilárách je krevní tlak velmi nízký a v některých místech žil může být dokonce podtlak. Druhou otázkou ke zvážení je míra tlakové odolnosti oběhové soustavy při zásadním snížení vnějšího tlaku. Mimo jiné i vzhledem k tomu, že krevní soustava není uzavřená - plyny z vnějšího prostředí mohou pronikat do krve a naopak.
Tím už se sice dostáváme poněkud stranou od tématu zprávy, nicméně když už jsme se této otázce začali věnovat, pokud si zprávu přečetl nějaký erudovaný lékař nebo podobný odborník a bude-li mít chuť, může klidně do diskuze přispět.
Díky za příspěvek. Počasí bylo zřejmě v minulých dnech příznivé a posádkám se dařilo. Výkon z neděle 26. srpna překonal Perlan 2 již v úterý 28.srpna.
A jak píšete, 2. září se Perlan 2 dostal ještě výš. Tentokrát s posádkou ve složení Jim Payne a Tim Gardner vystoupal podle zveřejněných informací až do výšky 74 295 stop (22 645 m). U zpráv o překonání hranice 75 000 nebo 76 000 stop je třeba dát pozor na skutečnost, že v tomto případě byla uváděna tzv. tlaková výška. Tedy hodnota z výškoměru pracujícího na základě změny atmosférického tlaku v závislosti na nadmořské výšce. Tlak vzduchu však také závisí dosti významně na teplotě a s tímto vlivem standardní barometrický výškoměr nepočítá. Jím zobrazovaný údaj se tak zejména při výraznější odchylce od podmínek tzv. standardní atmosféry, které odpovídá teplota u hladiny moře 15 °C, může od skutečné nadmořské výšky lišit nezanedbatelným způsobem. V tomto konkrétním případě činil rozdíl více jak půl kilometru. Nadmořské výšce 74 295 stop (22 645 m) zjištěné pomocí GPS odpovídala tzv. tlaková výška 76 124 stop (23 203 m).
RE: zařízení pro vizualizaci stoupavých a klesavých proudů
06.09.2018 v 14:06
autor
Součástí celého projektu je také implementace leteckých inovací a vědecký výzkum. Airbus zmiňuje “wave visualization system” jako součást pokročilého vybavení Perlanu 2 (viz první odkaz v aktualitě):
"Built in Oregon and home-based in Minden, Nevada, the Perlan 2 glider incorporates a number of unique innovations to enable its ambitious mission:
A carbon-fiber capsule with a unique high-efficiency, passive cabin pressurization system that eliminates the need for heavy, power-hungry compressors.
A unique closed-loop rebreather system, in which the only oxygen used is what the crew metabolizes. It is the lightest and most efficient system for a sealed cabin, and its design has applications for other high-altitude aircraft.
An onboard “wave visualization system” that graphically displays areas of rising and sinking air in cockpits. For commercial flights, following lines of rising air would allow faster climbs and save fuel, while also helping aircraft avoid dangerous phenomena such as wind shear and severe downdrafts."
Podrobnosti – jako např. princip funkce zařízení – Airbus v této zprávě neuvádí.
