Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod dnes vydal prohlášení k postupu vyšetřování nehody letounu L13 Blaník v Rakousku, jejímž důsledkem byly v červnu 2010 uzemněny veškeré letouny tohoto typu. Podle ústavu byly na havarovaném stroji zjištěny nižší pevnostní charakteristiky dolní pásnice křídla, než které předepisuje norma. Prohlášení také uvádí, že závěrečnou zprávu z vyšetřování dva a půl roku staré nehody by měl rakouský úřad VERSA vydat letos na jaře.
Již v minulém týdnu vydal kunovický výrobce Blaníků Aircraft Industries Závazný bulletin L13/116a, který nařizuje kontrolu hodnot pevnostních charakteristik dolní pásnice křídla metodou měření vodivosti materiálu pomocí vířivých proudů. Dnešní prohlášení ÚZPLN osvětluje, že tento bulletin souvisí přímo se zjištěními z vyšetřování rakouské nehody větroně, kde byly právě naměřeny hodnoty pod normou.
Foto Karel Douda
ÚZPLN v prohlášení dále uvádí, že vzorky křídla havarovaného stroje se podrobily zkoumání také v ČR. "Výsledky se od zkoumání provedených v laboratořích WIWeB v Německu lišily o rozšířený komentář nálezů únavových defektů a byly doplněny základními informacemi o použitém materiálu," stojí v textu. Prohlášení dále rekapituluje průběh jednání českých institucí s úřady v Rakousku a upozorňuje mimo jiné na několik případů nečinnosti a časových prodlev ze strany rakouských vyšetřovatelů.
Rakouský vyšetřovací úřad VERSA minulý pátek oznámil, že vydá závěrečnou zprávu z vyšetřování na jaře letošního roku. Její součástí budou pravděpodobně i bezpečnostní doporučení, jak situaci uzemněných Blaníků dále řešit. ÚZPLN však upozorňuje, že samotná závěrečná zpráva nebude znamenat opětovné povolení letů typu L13 ze strany Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA).
Kluzáky L13 Blaník nemohou do vzduchu od června 2010, kdy se nad Rakouskem odlomilo ve výšce asi 500 m nad zemí křídlo z Blaníku a stroj se dostal do nevybratelné autorotace. Při nehodě zemřeli dva zkušení piloti a EASA v návaznosti na to zakázala lety všech větroňů tohoto typu. Většina dosavadních řešení sestávala z přestavění klasických L13 na později do provozu uvolněný typ L13A či zesílení konstrukce stroje v místě uchycení křídel k trupu. Několik Blaníků však stále zůstalo na zemi.
