ŽIVĚ NA ČT24: Endeavour odstartoval na svou poslední misi

Hlavním nákladem tohoto „zásobovacího“ letu ke stanici je mohutný vědecký přístroj – částicový detektor pro studium primárních částic kosmického záření, hledání antihmoty a detekci tzv. částic temné hmoty, které se, jak se zdá, potuluje po galaxii velké množství.

Přístroj zvaný AMS-02 (Alpha Magnetic Spektrometr) vyvinuli odborníci Evropského střediska jaderného výzkumu CERN v Ženevě. Je to vlastně zmenšenina detektoru používaného na velkých urychlovačích, jako je LHC – Large Hadron Collider v CERNu.

Jde o velmi důležitý experiment. S otázkou temné hmoty se astronomové a kosmologové snaží vypořádat už delší dobu, ale zatím příliš úspěšní nebyli. V našem vesmíru dominuje hmota, zatímco antihmoty je v něm nepatrné množství. Antihmota vzniká například při interakci částic hmoty, kdy vzniká dvojice elektron a jeho antičástice pozitron. Antičástice ale nevydrží existovat dlouho a rychle mizí (anihilují) za vzniku záření gama.

Spektrometr AMS ovšem dělal vědcům a technikům, kteří ho připravují, problémy. Zjistili, že supravodivé magnety, které jsou důležitou součástí zařízení, nefungují tak, jak by měly. A také je tu problém, jak zajistit ve vesmíru jejich dlouhodobou funkci, protože je třeba chladit je na velmi nízkou teplotu kolem absolutní nuly (jinak supravodivost nefunguje).

Na počátku roku 2010 bylo rozhodnuto nahradit je permanentními (tj. klasickými) magnety, což ovšem znamenalo předělat celý přístroj a pak ho řádně otestovat. Zejména proto byl let raketoplánu o řadu měsíců odložen.

Dalším nákladem mimo čerstvých potravin, vody apod. je i třetí venkovní nehermetizovaná plošina EXPRESS Logistics Carriers 3, kterou by měli astronauti mj. přimontovat na ISS v rámci čtyř plánovaných výstupů do volného vesmíru.

Poslední výprava

Mise STS-134 je posledním startem raketoplánu Endeavour (jeho 25. let) a historicky předpoledním letem amerických „kosmických člunů“ před plánovaným ukončením programu Space Transportation System (STS). Měla být i poslední z celého programu Space Shuttle.

Protože je pro případ poruchy Endeavouru připraven jako náhradní raketoplán Atlantis, rozhodla NASA o prodloužení programu Space Shuttle a využít ke zcela poslednímu letu i připravený Atlantis (snad červen 2011). Ovšem jen se čtyřčlennou posádkou, která by se v případě nehody mohla uchýlit na ISS a počkat na záchrannou dopravní loď Sojuz.

Endeavour je pátým a zároveň posledním vyrobeným raketoplánem. Vznikl jako náhrada za zničený raketoplán Challenger, který vybuchl po startu roku 1986.

Poprvé startoval v roce 1991. Prvních sedm let sloužil k provádění různých vědeckých experimentů, vypouštění družic nebo opravě Hubbleova kosmického dalekohledu. V lednu 1998 letěl k ruské orbitální stanici MIR (23. března uplynulo 10 let od jejího zániku) a od prosince 1998 až do současnosti už létal pouze k ISS. Celkově strávil v kosmu 280 dní, 3 hodiny, 45 minut, a zvládl tak 4 300 obletů Země.

Posádku posledního letu Endeavouru tvoří šest astronautů, kterým velí Mark E. Kelly. Spolu s ním bude na palubě pilot Gregory H. Johnson, Edward M. Fincke, Gregory E. Chamitoff, Andrew J. Feustel a astronaut/palubní specialista ESA Roberto Vittori.

Velitel letu Mark E. Kelly je manželem kongresmanky Gabrielly Giffordsové, která byla začátkem ledna v Tusconu postřelena do hlavy náhodným atentátníkem a je vůbec zázrakem, že přežila. Jeho bratr, dvojče, Scott J. Kelly je také astronaut a 16. března se vrátil z dlouhodobého pobytu na stanici. Pokud by se dodržel termín dřívějšího startu, mohli se bratři sejít na její palubě.

Jak Krtek k Endeavouru přišel

Pro nás, a zvláště pak pro česká média, je ale nejzajímavějším právě astronaut Andrew Jay Feustel, který je mimochodem posledním pozemšťanem, který se dotkl Hubbleova kosmického dalekohledu (servisní mise Atlantis STS-125, květen 2009). Absolvoval tři výstupy do volného kosmu a zřejmě je natolik zdatným odborníkem na montážní práce, že byl vybrán i do předposlední posádky Space Shuttle.

Feustel má však díky manželce Indiře (česko-indické kořeny) dosti úzké vazby na Českou republiku. Při svém letu k Hubbleu před dvěma roky měl na palubě s sebou sbírku básní Jana Nerudy „Písně kosmické.“ Ta je dnes v držení Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově u Prahy a Feustel s rodinou ji tam osobně předal v r. 2009 po svém letu.

Vazby na Českou republiku se zřejmě při jejich pobytu ještě posílily, když navštívili manželčiny příbuzné ve Znojmě, Brně, Plzni a Praze. A tak když byl Andrew jmenován do posádky Endeavoru, zrodil se nápad vzít do vesmíru nějakého osobního maskota pro štěstí – z Čech.

Drew Feustel ve svém pozdravu obyvatelům ČR mj. říká: „Stejně jako je Krtek po tolik desetiletí spojen s Českou republikou, skrze astronauty Vladimíra Remka, Jima Lovella, Genea Cernana a Johna Blahu (všichni mají české předky), je ČR propojena s kosmickými lety. Jakmile se Krtek dostane na oběžnou dráhu, připojí se k těmto kosmickým cestovatelům.“

Nejde ale o samoúčelnou reklamu na pohádkovou postavičku. Jde především o výraznou propagaci České republiky (díky Krtkovi se o nás a naší vědě píše i v takovém médiu, jako je Wall Street Journal). Díky tomu se mohl ve spolupráci s Americkým centrem v Praze (při velvyslanectví USA) rozběhnout program na popularizaci kosmonautiky u příležitosti 30. výročí startu prvního amerického raketoplánu (12. dubna 1981, 20 let po Gagarinovi), který připravila Česká kosmická kancelář.

Program do Kosmu s Krtkem je určen pro základní a střední školy a závěrečná debata v Americkém centru pro širší veřejnost (www.dokosmuskrtkem.cz).