Po více než 30 letech totiž proběhne v Praze Mezinárodní astronautický kongres (IAC), který každoročně, ale vždy v jiné zemi, pořádá Mezinárodní astronautická federace (IAF). K hlavním tématům kongresu patří i výzkum nárůstu hladiny světového oceánu z kosmu, průzkum planetární soustavy a samozřejmě práce na Mezinárodní kosmické stanici – ISS.
Pro Českou republiku je konání 61. IAC výrazným uznáním za předešlé i současné aktivity v kosmickém výzkumu. ČR je totiž zatím jedinou zemí s postsovětského bloku, která je řádným členem ESA (European Space Agency).
„Jako ústřední téma kongresu v Praze jsme vybrali ‚Space for Human Benefit and exploration‘. Na jedné straně to odráží trvalý význam praktických kosmických aplikací pro každodenní život, což vede mnoho nových zemí k utváření a rozvíjení vlastních kosmických programů. Na druhé straně věnuje pozornost další velké výzvě pro lidstvo - průzkumu vesmíru,“ říká ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář, který se o konání kongresu významně zasloužil. Loboval za něj několik let.
Kongres, který potrvá týden, pořádá pokaždé jiná země z jiného kontinentu. V roce 2009 se uskutečnil v korejském Daejeonu a příští rok bude v Kapském městě, v Jihoafrické republice.
Do Prahy se opět těší i ruský kosmonaut Alexej Leonov (na snímku s čínskými „taikonauty“)
Od družicové navigace po hledání mimozemských civilizací
Jak bylo řečeno výše, v pořadí 61. IAC se koná už podruhé v historii v Praze, poprvé to bylo v roce 1977, a spolu s IAF ho pořádá Česká kosmická kancelář v Kongresovém centru Praha ve dnech 27. září až 1. října 2010. Nad IAC převzali záštitu prezident republiky Václav Klaus, či primátor Hlavního města Prahy Pavel Bém.
Odborníci, včetně nejvyšších představitelů kosmických agentur, jako je NASA, (USA), Roskosmos (Rusko) CNSA (Čína), CNES (Francie), DLR (Německo) a samozřejmě ESA – Evropská Kosmická Agentura, se soustřední podle zájmových oblastí na jednání v tzv. technických sekcích, mezi které patří např. biologické vědy v kosmonautice a ve výzkumu vesmíru, robotický i lidskou posádkou pilotovaný průzkum Měsíce a Marsu, ochrana před kosmickým smetím, dálkový průzkum Země, družicové telekomunikace, navigace a jejich integrované aplikace, energetika a pohonné systémy, kosmické dopravní prostředky, kosmické právo i strategické vize budoucnosti. A nesmíme zapomenout ani na sekci pátrání po mimozemských civilizacích - SETI, kde jsme v minulosti měli výrazné zastoupení v podobně světoznámého profesora Rudolfa Peška. Významnou doprovodnou akcí kongresu je též společný workshop IAF a Organizace spojených národů, který se letos zaměří na aplikace družicových navigačních systémů.
Možná se zde ukáží i veteráni amerických kosmických letů, jako je člen posádky Apolla 9, Russell Schweickart (v pozadí Charles Walker, vpravo plukovník Cady Collemanová)
Co ukrývá stánek NASA se ještě neví
Součástí celé akce je také doprovodná výstava (Space Exhibition), která dává firmám, národním i mezinárodním agenturám a jiným organizacím aktivním v kosmonautice možnost propagovat svoji činnost, stejně jako velkým a středním průmyslovým firmám z celého světa, které vyvíjejí družice, nosné rakety a související pozemní systémy předvést, co dovedou.
Šanci se prezentovat tak dostávají i české hi-tech firmy a akademická pracoviště. Návštěvníci výstavy tak mohou uvidět např. pětimetrový model evropské rakety Ariane 5, modely družic a kopie přístrojů, určených ke kosmickému výzkumu a mohou se stát i svědky přímého spojení s posádkou ISS. Co ukrývá stánek NASA nám zatím Američané neprozradili…
Praha se tak s ročním odstupem opět na chvíli stává centrem světové kosmonautiky. Začátkem loňského října se zde totiž konal celosvětový summit astronautů a kosmonautů sdružených v Asociaci účastníků kosmických letů – ASE Prague 2009. Díky tomu v ČR pobývalo a o budoucnosti kosmonautiky jednalo více než padesát kosmonautů z celého světa - z Ruska, USA, Evorpy, ale i Číny.
