Sedmičlenná posádka má na oběžné dráze kolem Země ve vzdálenosti 600 km za úkol provést zásadní opravu Hubbleova kosmického teleskopu a vylepšit jeho schopnosti. Na palubě je i astronaut Andrew Feustel, který má při sobě českou vlajku a výtisk Písní kosmických Jana Nerudy.
Posádka Atlantis nastupuje-A. Feustel v popředí
Američtí astronauti dorazí k HST (Hubble Space Teleskope) za dva dny. Po té jej zachytí robotickou rukou a stáhnou do nákladového prostoru raketoplánu.
Během jedenáctidenního letu páté a zřejmě finální opravárenské mise dvě dvojice pětkrát vystoupí do volného prostoru k montážním pracím. Především vymění na teleskopu šest nikl –hydrogenových baterií a 6 stabilizačních gyroskopů, nutných ke stabilní orientaci přístroje v prostoru a pokusí se opravit od r. 2007 nefunkční kamerový systém ACS (Advanced Camera for Surveys), a pět let mrtvý zobrazovací spektrograf STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph).
|
Observatoř HST uvedení do provozu: 1990 Dalekohled byl vynesen na oběžnou dráhu kolem Země v roce 1990 a podle původních předpokladů měl fungovat nejvýš 15 let. Nynější opravy by měly teleskopu prodloužit životnost přinejmenším do roku 2014 a mnohonásobně zvýšit i jeho výkon. V osmdesátých létech jej vyvinuli a nechali vyrobit vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA a Evropské kosmické agentury ESA. Stál na tehdejší poměry dvě miliardy dolarů. Je pojmenován po Edwinu Hubbleovi (1889-1953), který ve 20. letech 20. století objevil rozpínání vesmíru. Má hmotnost asi 12 tun, délku 13,2 metru a maximální průměr 4,2 metru, zrcadlo teleskopu pak má průměr 2,4 metru. Obíhá ve výšce asi 600 km nad povrchem Země, což je asi o 170 kilometrů výše než je dráha Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Zemi obletí za 96 minut rychlostí zhruba 8 km za sekundu. Zemi už tak obkroužil více než 100 000 krát (této hranice dosáhl 11. srpna 2008). Nejvzdálenější objekty, které teleskop zaznamenal, jsou galaxie vzdálené 12 miliard světelných let. |
Do palubního počítače pak nahrají nová data pro obsluhu dvou zcela nových přístrojů. Jde o v pořadí už třetí, modernizovanou širokoúhlou Wide Field Cameru za 126 millionů dolarů (bude schopna zpracovávat snímky v celém spektru barev) a Cosmic Origins Spectrograph stojící už „jen“ 81 millionů USD. Ty umožní pozorovat velmi vzdálené objekty ve vesmíru, konkrétně „dohlédnou“ za horizont 12 miliard světelných let, možná až do doby počátků naší galaxie a možná poodhalí tajemství temné hmoty a mezigalaktického plynu...
Astronauti ke kameře umístní i speciální zařízení pro eventuální znovuoživení aparatury, tzv. bypasse zhroucené elektroniky…
Při páté, poslední vycházce, také instalují motorovou jednotku z vyvíjené nové kosmické lodi ORION, která pak na pokyn ze Země ukončí existenci HST a navede jej do atmosféry, kde shoří.
To se ale, jak všichni, zejména astronomové, doufají, stane až tak za deset let, byť vedení projektu opatrně tvrdí, že bude dalekohled fungovat (minimálně) do r. 2014.
Navíc všichni odborníci tvrdí, že po opravě bude mnohonásobně výkonnější, než byla původní verze HST, vynesená na oběžnou dráhu v roce 1990.
Atlantis a Endeavour
Záchranná expedice připravena
NASA už investovala do tohoto ojedinělého vědeckého projektu na 10 miliard dolarů (vývoj a výroba cca 2 mld, údržba (pět pilotovaných expedic)a provoz (pozorování, řídící středisko atd.) 8 mld USD.
Pátá opravárenská mise Atlantisu už přijde jen na „pouhých“ 887 milionů dolarů. Mohla by se ale prodražit…
Na rampě 39B Kennedyho kosmodromu, která je už v rekonstrukci pro nové mohutné rakety ARES programu Orion, totiž zůstává připraven i raketoplán Endeavour. Poprvé v historii kosmických letů jde o stroj, který bude v pohotovosti pro případ, že by Atlantis byl během letu poškozen a nemohl posádku dopravit bezpečně zpět na Zemi.
V případě vážného poškození shuttlu se totiž posádka Atlantisu nemůže uchýlit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), neboť "Hubble" a ISS se pohybují po odlišných orbitách. Atlantis nemá tolik pohonných hmot, aby dráhu upravil tak, aby zamířil ke stanici. Proto záložní raketoplán Endeavour, který v případě potřeby pro opraváře v kosmu doletí a dopraví je zpět na Zemi. I to by ovšem byla na výsost riskantní operace, při které by astronauti museli „přeskakovat“ z lodě do lodě na vzdálenost asi 20 metrů.
Atlantis startuje
Další servisní mise se ale Hubbleův teleskop pravděpodobně již nedočká. NASA a evropská agentura ESA už chystají jeho nástupce, jehož vývoj se ale opožďuje.
Nový teleskop ponese jméno bývalého ředitele NASA Jamese Webba z obodbí lunárních expedic Apollo a nahradí stárnoucí HST – snad – v roce 2013. Čtyřiadvacet metrů dlouhý a 12 metrů vysoký přístroj přinese, jak vědci doufají, snímky galaxií, které vznikly přímo při velkém třesku, tedy při zrodu samotného vesmíru. To mu umožní obří šestihranné zrcadlo o průměru 6,5 metru. Bude ale dvakrát tak dražší, než „Hubble“. Přijde na 4,5 miliardy dolarů.
Atlantis s českou vlajkou
Na palubě Atlantisu je i astronaut Andrew Feustel (první start, plánované dva výstupy do kosmu) a s ním česká vlajka a výtisk Nerudových Písní kosmických v angličtině. Inspirovala jej k tomu manželka, jejíž matka pochází z Čech a v České republice má četné příbuzné. "Cítil jsem, že vzít s sebou tyto věci by bylo pěkným gestem pro ČR i pro Astronomický ústav, abyste mohli sdílet vzrušení z mise,“ prohlásil Feustel.
Andrew Feustel poveze do kosmu vlajku ČR
Stanislav Kužel
