Zkusíme si v tomhle článku říct, alespoň řádově, jak výcvik na jednotlivé druhy letadel probíhá a kolik tak asi může stát. Podrobněji se někdy v budoucnu
výcvikům vrátíme v samostatných článcích, které vám osvětlí, jakou teorii se v rámci výcviku na vámi zvolené letadlo, budete učit, a jak bude probíhat praktický výcvik.
Zatím tedy jen první vhled do
leteckého vzdělávání:-) K často kladené otázce, kolik jednotlivé výcviky stojí, předjímám: u všech výcviků platí, že vás škola pustí na další úlohu až ve chvíli, kdy zvládnete tu předchozí. Záleží tedy na schopnostech každého, v
žádném případě nelze předem říct, že když osnova například ultralehkého výcviku počítá s 20 letovými hodinami, že po 20 hodinách létání zčásti s instruktorem a zčásti v sóle, budete mít automaticky nárok na pilotní licenci.
Bez motoru
Nejlevnější a podle mnohých také nejromantičtější je bezmotorové létání.
I v něm lze samozřejmě vybírat. Bez motoru můžete létat na rogale, padákovém kluzáku nebo na větroni. No abych byla přesná bez motoru můžete létat také například na vírníku, ale myslím, že bezmotorový vírník v Česku ani žádný není.
Paragliding
|
Škol na paragliding je v Česku nepočítaně. Výcvik trvá obvykle týden, během něhož vás instruktor naučí buď ve skupině nebo individuálně, jak základy teorie tak praxe.
Kurs paraglidingu stojí zhruba od pěti do osmi tisíc korun. V kurzu se žáček naučí slétávat mírnější kopečky, u většiny škol také zakusí let na navijáku do vyšších výšek nebo start z kopce s větším převýšením a pokud mu v
době kurzu přeje počasí vyzkouší si také trošku poletovat v termice. Na základní kurz pak u většiny škol lze navázat pokračovacím výcvikem pro létání v termice. Dalším krokem v kvalifikaci pilota padákového kluzáku je
kvalifikace sportovního pilota, kdy se naučíte zvládnout nad hlavou rychlejší padákové kluzáky tzv. kategorie B.
Padákový kluzák létá rychlostí až 50 km v hodině.
Začátečníci se s ním mohou pustit na navigační lety dlouhé několik málo desítek kilometrů. Sportovci na nich létají až stokilometrové přelety.
Přehled škol naleznete v katalogu Aerowebu.
Závěsné létání
|
Pokud mohu soudit tak v posledních letech paragliding válcuje dříve populární létání na závěsných kluzácích tedy lidově řečeno rogalech. Důvodem je asi to, že u obou sportů je nutné nejdříve vynést své letadlo na kopec, který je většinou na horách tedy v přírodně chráněných oblastech a tak není možné si letadlo na kopec
vyvézt autem. A protože letci jsou z větší části lenoši, nechce se jim tahat se na kopec s hromadou lešenářských trubek na hřbetu a tak upřednostňují paragliding, při kterém na kopec musí nést jen asi 20kilový batoh.
Ale teď vážně. Pokud jsem stačila vyhledat informace, školy pro závěsné létání samozřejmě také existují. Výcvik je obdobný jako u paraglidingu, trvá obvykle týden až dva. Stojí kolem 6000 korun.
Rogalo létá rychlostí od 35 do 110 km a umožní dosáhnout cílů nezřídka vzdálených i 100 km od místa startu. Stejně jako v kurzech paraglidingu je samozřejmě součástí výcviku na rogale zapůjčení
potřebného vybavení a nutná teorie. Přehled škol naleznete v katalogu Aerowebu.
Plachtění
|
Vrcholem bezmotorového létání je ale plachtění tedy létání na kluzácích neboli větroních. Plachtaři tvrdí, že plachtění není sport, ani zábava, ale životní styl. Pokud mohu soudit je plachtění velmi "partoidní" záležitost. U plachtařského provozu je totiž většinou nutné mít k
dispozici spoustu lidí. Pokud chcete létat a zároveň si užít partu stejně nadšených bláznů – zvolte plachtění.
Plachtařskou teorii učí velké aerokluby většinou od konce letní sezony přes zimu do jara. Na úspěšně zakončenou
teorii a většinou i složené teoretické zkoušky navazuje praktický výcvik.
Volit přitom můžete ze dvou způsobů. Velké aerokluby nabízejí tzv. elementárku, tedy výcvik, kde
nejen teorie, ale také praxe probíhá ve skupině. To je samozřejmě levnější než individuálně zajišťovaný praktický výcvik. Žáci elementárky se podílejí na provozu, který díky tomu může být z části také
navijákový. Větroň se při něm do vzduchu nedostává jen ve vleku za motorovým letounem, ale na dlouhém lanku, které na druhé straně letiště navíjí na buben stroj zvaný naviják. Na něm se větroň může
pohodlně dostat do okruhové výšky a tak většinu výcviku, která sestává z letů po okruhu, můžete v elementárce odlétat na navijáku. Start navijákem přitom vyjde na desítky korun. Vzlet za motorovou
vlečnou stojí stokoruny. U navijáku se platí konkrétní cena za vzlet, řádově 50 až 70 korun. U vleku platíte minuty, kdy je motorová mašina ve vzduchu. Cena za hodinu jejího provozu se
pohybuje vždy nad 2000 korunami. Vzlet do několika stovek metrů trvá jen několik minut.
Část výcviku v elementárce samozřejmě budete létat také aerovlekově. Celkově se cena za výcvik
vyšplhá řádově na 25 až 30.000 korun. Výcvik trvá většinou celou letní sezonu. V některých aeroklubech se může stát, že pilotní licenci nebudete mít ani po létě a dostane se na vás až příští rok.
Základní osnova plachtařského výcviku počítá s minimálně šesti hodinami letů, čtyřmi ve dvojím a dvěma v sóle. Adept se naučí přímý let, zatáčky, vybírání pádu, skluzů, vzlet, let po okruhu a přistání,
opravy vadných přistání a vybrání spirál a vývrtek. Následuje přezkoušení před samostatnými lety a sólo lety po okruhu a do prostoru. Součástí osnovy je také navigační let minimálně o délce 50 km. S licencí
pilota kluzáků pak lze navázat pokračovacím a sportovním výcvikem, v němž se člověk naučí létat v termice, ale také třeba dvouvleky.
Pokud upřednostňujete rychlost výcviku před penězi, které za něj zaplatíte, můžete zvolit komerční školu. Za stejný počet odlétaných hodin jako v elementárce zaplatíte asi 50.000 korun, kdy poletíte ale
bude záležet na vás a na vaší dohodě s instruktorem a samozřejmě na počasí.
Školy plachtění naleznete v katalogu Aerowebu.
S motorem
Samozřejmě i pokud se chcete motorizovat, máte z čeho vybírat. Motorem můžete pohánět padákový kluzák, rogalo i klasické aerodynamicky řízené letadlo a to má různé kategorie. Časem také motorů
můžete mít dokonce víc:-) Někteří z vás se možná dostanou jednou za knipl stroje s řadou motorů vlevo a řadou motorů vpravo:-)))
Motorový paragliding
|
Nejjednodušším motorovým létáním je opět paragliding, kdy je padákový kluzák vybaven paramotorem, tj. rámem, v němž je usazen malý motor s výkonem zhruba mezi 15 až 30 HP a s vrtulí o průměru 100 až 130 cm. Na první pohled vypadá motorový paragliding velmi jednoduše, jenže je docela náročný na zručnost pilota. Jestliže není pilot správně pohybově nadaný, povede se mu zpravidla
zničit několik vrtulí a zprohýbat několik drahých rámů, případně potrhat svůj zborcený padák roztočenou vrtulí.I proto je výcvik nečekaně náročný, jak na dovednosti pilota, tak na jeho celkovou fyzickou kondici.
A jedná se rovněž o jediné motorové letadlo, kde je dovoleno provádět výcvik na jednomístném stroji, bez instruktora. Ten stojí na zemi a výuku vede bez pomoci radiostanice, takže pilotní žák je ve vzduchu
odkázán jen sám na sebe a na znalosti, kterými jej instruktor vybavil před vzletem. Kromě paramotorů na zádech pilota existují také motorové tříkolky, ne nepodobné těm ze závěsného létání. Ty jsou pro létání ve
dvou poněkud příznivější, ale i tak je jejich ovládání, zejména při vzletu, poměrně náročné na zručnost a cit pilota. Pro létání ve dvou je potřeba použít velký tandemový padákový kluzák; cena paramotorů se dnes
pohybuje kolem 120 tisíc korun a padákový kluzák stojí kolem 50 tisíc korun. Nová souprava pro motorový paragliding tak může svojí cenou i přesáhnout cenu staršího ultralehkého letadla. Výcvik MPG stojí kolem 8.000 Kč.
Motorová rogala
Motorových závěsných kluzáků, tedy motorových rogal, je proti klasickým aerodynamicky řízeným
ultralehkým letadlům menšina. Je to dáno vývojem, kdy se ještě před legalizací ultralehkého létání létalo načerno hlavně na motorových rogalech a na počátku existence LAA jich tedy bylo v provozu nejvíce.
Během let však lidé využili možnost a přecházeli k letadlům, takže dnes jsou rogala v menšině. V současnosti je v rejstříku LAA celkem skoro 2000 letadélek, ale jenom 650 motorových rogal, z čehož část již zřejmě nelétá.
Samostatná střediska pilotního výcviku pro motorová rogala nejsou, protože by se jenom na rogalech neuživila. Praxe je taková, že to instruktoři učí příležitostně individuálně nebo jako vedlejší produkt při
nějakém středisku pro aerodynamicky řízená letadla.
Cena letové hodiny je individuálně řešena. Při výcviku na vlastním stroji s kamarádem instruktorem je to za benzín do mašiny,
komerční ceny se pohybují tak kolem 1500 Kč/hod. Minimální rozsah osnovy je 18 letových hodin, takže cena za výcvik se pohybuje včetně teorie maximálně kolem 30.000 korun.
Teorie je podobná jako pro aerodynamicky řízená ultralehká letadla a to 42 hodin výuky, rozsah je taky obdobný s výjimkou konstrukce a části aerodynamiky zaměřené na samokřídla.
Seznam škol létání na motorových rogalech naleznete zde.
Ultralehká aerodynamicky řízená letadla
Klasická ultralehká aerodynamicky řízená letadla to je vlastně vrchol kariéry letce, který se létáním nechce živit a chce si poletovat za rozumné peníze jen tak pro zábavu. Předpis neumožňuje komerční
využití ultralehkého letadla s výjimkou výcviku, takže se na něm dá létat skutečně jen pro radost. Jde o stroje omezené maximální vzletovou hmotností 450 kg včetně dvou členů posádky a plných nádrží.
Výcvik je podobný jako u rogal. Osnova vyžaduje 45 hodin teorie z aerodynamiky, navigace, meteorologie, konstrukce, motorů, vrtulí, přístrojů a samozřejmě předpisu. Praxe počítá s minimálně 20 odlétanými hodinami. Stejně jako v jakémkoli jiném výcviku jde o minima. Každý adept je ve většině škol puštěn na další úlohu až tehdy, když se mu podaří zvládnout tu předcházející. Skutečná délka výcviku tedy záleží na schopnostech žáka. Podle zkušenosti různých škol se ale většina adeptů vejde do 40 hodin.
|
Po seznámení následují přímé lety, zatáčky, vzlet, let po okruhu a přistání, skluz a zábrana pádu, opravy chybných rozpočtů a přistání, bezpečnostní přistání, nouzová přistání, přistání s bočním větrem, let se
zakrytými přístroji. V sóle pak lety po okruhu, zatáčky, skluz a zábrana pádu. Následují navigační lety ve dvojím a sóle.
Cena hodiny se pohybuje od 1500 do 2500 korun. Výcvik se tak dá v nejlevnější škole v případě, že adept je velmi talentovaný pořídit i za 30.000 korun, ale to je spíš teorie. Za celý výcvik spíš zaplatíte 50 až 60.000 korun
. V případě, že byste někdy v budoucnu chtěli přejít na vyšší kvalifikace a stát se soukromým pilotem letounů nebo později dokonce dopravním pilotem, do vašeho
budoucího výcviku se vám v podstatě nic z odlétaných hodin na ultralajtech nezapočte a budete muset začít v podstatě znovu. O tom, co a jak se započítává při přechodu mezi jednotlivými druhy výcviků,
jsem kdysi napsala podrobný článek, který najdete zde . V katalogu na tomto webu naleznete seznam
škol UL.
Motorové letouny
Pokud se někdy v budoucnu plánujete létáním živit, musí vaše cesta k létání začít výcvikem na jehož
konci na vás bude čekat licence soukromého pilota letounů (PPL - Private pilote licence). K ní se můžete dostat opět dvěma způsoby. Buď se stanete nebo již třeba jako plachtař jste členem nějakého
aeroklubu. Ty pak mají pro své členy většinou nějaké členské ceny, obvykle nižší než ty komerční. Každý aeroklub má ale svou cenovou politiku jinou, v některých klubech se k levnější aeroklubuvé ceně
dostanete až po několika letech členství nebo po určitém náletu. Nelze tak dopředu jasně říct, že výcvik budete mít v aeroklubu automaticky levnější než v komerční škole, je to ale pravděpodobné. Pokud
nebudete mít levnější výcvik, určitě v aeroklubu v budoucnu pořídíte levnější létání než v komerčních půjčovnách letadel. Vykoupeno to ale bude určitými povinnostmi. Ale to také není na škodu. Povinnosti
vedou k disciplíně a tu k létání potřebujete.
Výhodou aeroklubů je to, že mají většinou letité zkušenosti s výcvikem. Podle aeroklubové metodiky
výcviku a osnovy AK-MOT se budete učit létat v každé škole včetně komerční, což svědčí o tom, že učit létat aerokluby skutečně umí. U motorového výcviku není až takový rozdíl jako u plachtění ohledně
termínů výcviku. Stejně v aeroklubu i v komerční škole se v podstatě musíte se svým instruktorem dohodnout na termínech praktického létání. V aeroklubu se ale spíš budete podřizovat vy možnostem
instruktora, kdežto v komerční škole se instruktor podřídí vám.
Teorii pořádají školy podobně jako u plachtění od podzimu do jara. Nepočítejte ale s tím, že vás
teorii instruktor naučí, spíš vám s ní poradí. Učit se budete muset sami. Stojí to asi 5000 korun. Zkouška je z devíti předmětů - modulů. Tři tvoří předpis a jeho využití v praxi, a dál je tam samozřejmě
aerodynamika, navigace, letouny (konstrukce, motory, přístroje...), meteorologie, spojení, lidské zdravotní možnosti a omezení.
|
Praktická výcviková osnova počítá s minimálně 45 odlétanými hodinami. Do ní se většina žáků vejde, pokud si ji musí prodloužit pak již jen o několik hodin. Také u PPL následuje po seznamovacím letu nácvik pilotáže přímého letu, stoupání a klesání, zatáček, pokračujete pomalými lety, lety k nácviku rozpoznání
přetažení letounu, zábranou vývrtce. Nejdůležitější je samozřejmě zvládnout vzlet, let po okruhu, přiblížení a přistání. Následuje nácvik řešení nouzových postupů a pak již vás bude čekat přezkoušení před prvním
samostatným letem, který poté sestává z dvou letů po okruhu. Adept se pak v sóle učí létat po letištním okruhu, opouštět a zařazovat se do nej. Absolvuje ale také půlhodinové výlety do prostoru. Ve dvojím a poté i v sóle
následuje nácvik ostrých zatáček, s instruktorem se budete učit zvládat nouzová a bezpečnostní přistání a můžete přejít k navigaci. Ve dvojím vás bude čekat přes osm hodin navigačních letů, po nichž
následuje přezkoušení před prvním samostatným navigačním letem a dalších více než pět hodin budete muset odlétat na navigačních letech v sóle. Navigační výcvik je zakončen letem ve dvojím na řízené
letiště, navigačním letem za snížené dohlednosti a radionavigací. Ta vrcholí lety v zakryté kabině a lety se zakrytými přístroji.
Výcvik se obvykle létá na letounech Cessna 150 a 152, na kterých cena začíná na 3200 korun za hodinu. Létat ale můžete také na Zlínech. Za 142, 42 nebo 43 zaplatíte od 3800 ale spíš kolem 4000
korun za hodinu. Komerční školy létají pro bohatší žáky výcvik také na dražších letounech jako je například Piper Archer, který vyjde minimálně na 4600 korun. Nejlevněji tak celý výcvik pořídíte
asi za 150.000 korun, obvyklá je cena kolem 190.000 korun. Na licenci PPL navazují další stupně rozvoje vašeho pilotního umění. Získat můžete například noční kvalifikaci pro létání podle pravidel VFR
tedy s navigováním za vidu. Dalším rozšířením může být kvalifikace vlekaře (vlekání větroňů) nebo vysazovače (vysazování parašutistů) a další. Po odlétání určitého penza hodin s licenci PPL, budete
moci začít pracovat na licenci obchodního pilota (CPL, školy zde) a později dopravního pilota (ATPL, školy zde). Ale o tom někdy příště.
Veškeré uváděné ceny jsou s DPH.
Aktuální ceny výcviku naleznete v našem přehledu škol a půjčoven letounů.
