Od rána otevřený bar nám umožnil posnídat výborné bryzové halušky. Pak následovala porada nad mapou a krátké školení, jak létat v horách. Místní letci nám doporučili trasu, kudy přes CTR Poprad, jaké kde zvolit údolí atd. Dotankovali jsme letadlo a vydali se dále na východ. Panorama Vysokých Tater je úžasné a vzbuzuje respekt. Řídící na Tatry Veža nás bez problémů pustil do CTR i když měl na letišti letecký den.
Po trase Štrba, Štrbské pleso, Tatranská Lomnica jsme měli Vysoké Tatry jako na dlani. Těžko se to popisuje a tak můžem jen doporučit – leťte také ! Výstupním bodem z CTR byl Spišský Štvrtok a dál jsme pokračovali na Spišský hrad a Krompachy, kde kolega zavzpomínal na své mládí při pohledu na lyžařské středisko Plejsy.
Po mezipřistání na opuštěném letišti ve Spišské Nové Vsi jsme se vraceli jižně CTR Poprad na „základnu“ v Ružomberoku. Poryvy za některými hřebeny nás občas donutily nejen se kochat, ale i zvýšit ostražitost. V Ružomberku už na nás čekali, což vždy potěší stejně jako „vyprážaný syr na tanieru“.
Po odpočinku a výměně leteckých zkušeností, na které vždy na letišti dojde, jsme znova sedli do letadla a vyrazili na Oravu. Za chvíli už byly před námi další úchvatné pohledy na polské Tatry a Oravskou přehradu. Po několika hodinách létání v horách už člověku nepřijde divné, že kopce nemusí být jen pod letadlem, ale i po obou stranách křídla. V té chvíli je třeba jen víc věřit spolehlivosti Rotaxu a v poslední řadě záchrannému systému.
Po přistání jsme dali pirohy, pivko a poklábosili s novými přáteli. Na letišti nás nechali bez problémů i přespat.
Další den už nás čekal jen návrat zpět do Letkova, což jsme i s protivětrem zvládli za 2 hod a 40 minut.
Co říci závěrem ? Máte-li chuť podívat se do pořádných kopců, tak neváhejte a leťte. Letiště v Ružomberku (letisko.zssos.sk a cislo 00421 904 836 444 p. Žipaj) můžeme jen doporučit- ideální poloha, příjemní lidé, dobré zázemí.