Výchozí situace je pro mne tato:
• Letiště odletu LKBE
• Letadlo – Zephyr 2000, motor Rotax 912, 100HP, nádrž 80l, průměrná rychlost 81kt
• Kromě standardních průkazů svých a letadla mám:
- licenci PPL (vyžadují rakušané)
- povolení létat v Rakousku s UL
- povolení létat ve Slovinsku s UL
- záchranný systém (vyžadují rakušané)
- PLB McMurdo FastFind Max-G jako náhrada ELT (ELT vyžadováno rakušany, PLB tolerováno)
Před letem
Jako první bedlivě sleduji počasí a předpovědi, protože let IFR přes Alpy s ULkem není asi úplně to pravé ořechové. Velmi jsem si oblíbil stránky http://ows.public.sembach.af.mil/ a http://www.alpy.net/pocasi/predpoved-srazek-v-alpach.php. Dokonce jsem na internetu objevil i pár meteo radarů z dané oblasti, které lze nalézt na http://www.eurometeo.com/english/home.
Když už vím, že let bude uskutečnitelný, je důležité zajistit si odbavení anžto Chorvatsko je mimo Shengen. Pro mne nejjednodušší je objednání odbavení přímo na LKBE. Toto je nutno udělat nejpozději do 11:00 LT předcházejícího pracovního dne (více na http://www.minfo.cz/benesov-info/mez_lety.php). Na cestě se ještě nachází LKCS, kde jsou pravidla obdobná (více zde http://www.airport-cb.cz/index.php?art=page&art_id=10&lang=cz). Pokud náhodou toto nestíhám nebo se nechci vázat na konkrétní čas odletu/příletu je velmi příjemnou alternativou letiště LKTB. Cesta je pak sice o trochu delší, ale bez stresu, že už už musím letět.
Teď už jen zbývá naplánovat trasu letu a připravit si mapové podklady. Pro obé využívám služeb Jeppesenu. Trasu plánují ve FliteStaru (mapy a prostory) a v JeppView (příletové mapy letišť a jejich plánky). Na palubě mám VFR+GPS mapy (pro tento rok jsou již k dispozici nové edice) – cena jedné mapy je +/- 10,- EUR. K vlastní navigaci za letu pak používám FliteDeck nahraný do malého přenosného počítače. Kromě navigačního štítku a seznamu frekvencí tisknu příletové a situační mapy všech větších letišť po trase (Linz, Mariazell, Graz, Maribor, Ljubljana, Rijeka a dále dle destinace v Chorvatsku).
30 minut před letem podávám telefonicky na čísle 220114100 letový plán jehož ukázka je zde.
A letíme
Jakmile jsem odbaven (opsán pas a prohlédnuto letadlo), startuji. Dle dohody s AFISákem přecházím na Praha Info (126.1) ihned po vzletu nebo po opuštění ATZ. Standardní zahlášení musí m.j. obsahovat i přesný čas vzletu. Při svém posledním ledu z LKCS jsem byl velmi mile překvapen, že můj let byl již předem vykomunikován a ještě na stojánce jsem dostal od AFISáka kód pro odpovídač. Neméně zajímavou službou bylo i vykomunikování odložení plánu kvůli technické závadě – ještě jednou tímto děkuji za pomoc „osádce“ LKCS.
Výstupním bodem z LKAA je pro mne Gmünd. Zde jsem předán na Wien Info (124.4). Terén je poměrně nízký, nebývá proto ani moc velký problém s počasím a mraky. Většinou kopíruji terén a kochám se pohledem na krajinu, závratných výšek není třeba. Spojení přímo nad hranicí není ideální a občas se jej podaří navázat až hlouběji ve vnitrozemí. Rakušené příliš let nekomplikují, párkrát se mi i stalo, že se jen zeptali na výstupní bod a celou cestu jsem o nich nevěděl.
Dalším traťovým bodem je Mariazell. Malé horské letiště. K jeho dosažení je třeba překonat první alpský hřeben. Zde je třeba už trochu nastoupat. Většinou volím 6500ft AMSL (minimum je 5500ft AMSL, pokud nechci kličkovat jak zajíc a být smýkán turbulencemi jak vlaštovka), které mi vydrží po celou cestu až do Chorvatska. Pokud to mraky a řídící dovolí, je zajímavé jít výš (třeba 8500ft AMSL), kde je krásný výhled na „vysoké“ Alpy na západě.
Po Mariazellu a přeletu dalšího, vyššího, hřebenu je třeba vypořádat se s řízeným prostorem Graz. Přístup „vídeňáka“ je dvojí – buď vás nechá svému osudu a na své frekvenci (maximálně se přesvědčí, že tušíte o nějakém Graz TMA a CTR) nebo mne předá na Graz radar (119.3). Jelikož přímá trasa vede prakticky po hranici TMA a pak CTR, nemění se na letu skoro nic.
Výstupním bodem je Golva nacházející se na půli cesty mezi Grazem a Mariborem. Zde mne rakušané přehodí na Maribor approach (119.2). Slovinci jsou v instrukcích striktnější. Maximální výšku povolují 7500ft AMSL a každou její změnu je třeba předem ohlásit, stejně jako několikeré body během letu přes jejich území.
Let z Golvy probíhá přes VFR hlásný bod MW1 na VFR leteckou cestu, na kterou se napojuji v bodě Cejle (tento bod je prakticky vždy vyžadován k hlášení). Trasa mezi Golvou a MW1 vede přes dva hřebeny, zde však plně stačí 5500ft AMSL). Po přeletu MW1 jsem předán na Ljubljana info (118.47), kde zůstávám až do opuštění Slovinska. Dále pokračuji Celje, Trebnje. Let je nad nízkou krajinou, probíhá bez výraznějších komplikací (jen u Trebnje je potřeba dát pozor na blízkost prostoru třídy C okolo Ljubljane).
Další má cesta se odvíjí od destinace v Chorvatsku. Pokud směřuji na střed a jih, tak ze Slovinska odlétám přes Sabad. Pokud směřuji na Istrii, tak volím Girdu, abych nemusel prolétávat CTR Rijeka (už se mi stalo, že mne hnali okolo a to si člověk docela zalétá nad mořem ...). S Girdou je jeden menší problém – severně od ní se nachází jednak nebezpečný prostor a jednak zakázaný prostor. Řídící v Ljubljani si nechá řádně vysvětlit, zda o nich vím, než mne pustí na Girdu. V opačném případě jsou Sabad, Alivo, Roksa (3 body blízko sebe jižně od Trebnje) jedinná možnost.
Přelet do Chrovatska je opět záležitostí horského hřebene. V případě Girdy je to spíše hora než hřeben, v případě zmíněné trojice je to několik pásů, ale nic závratně vysokého. Pokud letím přes Girdu jsem předán na Pula approch (118.4). V opačném případě na Rijeka approach (119.0). Pokud pokračuji Chorvatskem dále na jih, je jen velmi obtížné získat povolení pro let mimo VFR cesty označené jako Adria a číslo. Vetšinou je opět vyžadován reporting polohy a očekávání toho či onoho bodu na „Adria route“.
Přístup řídících na letištích v Chorvatsku je velmi příjemný, přiblížení probíhá většinou přímo na finále bez nutnosti sledovat VFR příletové trasy (i když i to samozřejmě je občas vyžadováno, záleží na provozu a konkrétní osobě, takže je nutné být připraven).
Obecně je pro lety v Chorvatsku vyžadován FPL, ale lze domluvit i let bez.
Po příletu
Po příletu následuje už jen ukotvení letadla na zabudovaná oka nebo donesené betonové kvádry (pro letadla s malými oky je dobré mít vlastní provazy), odbavení (dočerpávám až při odletu) no a pak samozřejmě, co jiného, než hospůdka!
Takže takto to páchám já. A co vy?
Přílohy
Orientační časy (od vstupu na dráhu do výjezdu)
(záleží na počasí a kochací náladě)
Pula 3:10
Rijeka 2:50
Zadar 3:45
Split 4:50
Dál na jih jsem si zatím bez mezipřístání netroufal, ve Splitu mi v nádrži zbývá něco lehce přes 10l.
Plán trasy
Zde ve formátu FliteStar
Záznam trasy (let z Puly)
Zde ve formátu Google Earth (3D)
Zde ve formátu MapSource
Použité frekvence
(Pozn. některé frekvence se mohou lišit dle situace)
Benešov info 118.000
Benešov autoinfo 134.825
Praha info 126.100
Wien info 124.400
Graz radar 119.300
Maribor approach 119.200
Ljubljana info 118.400
Pula approach 118.400
Rijeka approach 119.000
