Nejčastějším a nejvhodnějším případem je přistání na letišti, neřídkým případem přistání mimo letiště. U obou případů bych se rád na chvíli zastavil.
Při přistávání na letišti má větroň přednost před motorovými letouny. Důvodem je hlavně skutečnost, že se mu musí přistání povést napoprvé. Nemůže zopakovat okruh například pro špatný rozpočet, nebo setrvat ve vzduchu pro nevhodnou situaci na dráze. Nejvhodnější postup pilota kluzáku je zařadit se včas, podle zbytku výšky do některé polohy na okruhu, provést potřebné úkony, srovnat se s ostatním provozem na letišti a přistát tam, kde bude v zápětí kluzáku potřeba. V místě startu pro další vzlet nebo na místě vhodném k odstavení kluzáku, než bude odklizen.
Vlastní přistání se nijak neliší od přistání letadel těžších vzduchu. Po sestupu následuje vyrovnání,ve výšce kolem 0,5 m probíhá výdrž, kdy kluzák postupně ztrácí rychlost až do dosednutí, po kterém probíhá výběh do úplného zastavení. Jenže kluzák je aerodynamicky velmi čisté letadlo a řada výkonných typů dokáže při normální rychlosti letiště v půl metru hravě přeletět. Proto jsou pro zvýšení klesací rychlosti kluzáky vybaveny brzdícími klapkami. (Odklápěcí nebo vysouvací plošky na křídlech ovládané pilotem, které při vysunutí snižují celkovou velikost vztlaku produkovaného křídlem a zvyšují odpor letadla). Kluzák tedy může při stejné dopředné rychlosti regulovat snižování letové výšky.
|
Při přistávání mimo letiště, ke kterému dochází nejčastěji při traťovém letu – přeletu, je nezbytné pro úspěšné přistání, které umožní další používání stroje dodržet několik zásad. Předně, pokud se operační výška letu sníží pod 700 m nad terénem, bývá rozumné nezalétávat nad prostory s omezeným výběrem nouzových ploch. Pokud výška letu nadále klesá, je vhodné, raději dříve než později, vyhlédnout vhodnou plochu a od té se zbytečně nevzdalovat.
Vhodná plocha je taková, která bezpečně umožní přistání kluzáku s ohledem na velikost, porost, orientaci vzhledem k větru a dostupnost pro pozemní transport. 300 m nad zemí je pilot povinen mít takovou plochu nalezenou a zahájit provedení potřebné prohlídky. Cílem je zjistit sklon povrchu, nevýrazné překážky, promyslet provedení přistávacího manévru a od 200 m nad zemí zahájit manévr na přistání. Prohlídka plochy se provádí nejlépe zatáčkou nad místem zamýšleného přistání, při které vidíme vybrané místo z různých úhlů. Po prohlídce, pokud se zdá všechno v pořádku, je vhodné zařadit kluzák do malého okruhu na závětrnou stranu plochy, přistání v závěrečné fázi provést na zvýšené rychlosti s co nejstrmějším sestupem.
|
Přivolání transportního vozu s posádkou, která kluzák během několika minut rozebere a naloží je v době mobilních telefonů snadná věc. Dříve však člověk zažíval různá dobrodružství. Jistý mladý pilot přistál hned vedle jednokolejné trati, aniž přesně věděl, kam vede. Ani si nestačil všimnout, kde je nejbližší vesnice s nadějí na telefon. Jel kolem vlak. Vlakvedoucí zvědav, co to leží u trati zastavil a po uvítacím ceremoniálu naložil pilota, dovezl ho do nejbližší zastávky. Pilot zavolal na letiště, kde je a díky vrozené výmluvnosti se nechal vlakvedoucím odcouvat zpět k letadlu. Teprve poté železniční souprava pokračovala dle jízdního řádu dál.
Je-li pole velké, pevné a bez překážek, je-li někde poblíž vhodné letadlo s pilotem, který může přistát v terénu, zapřáhnout kluzák, odstartovat a dovléct na letiště, je vyhráno. Bývá však někdy problém s odstartováním. Je vhodné mít pomocníka, který před rozjezdem podrží kluzáku křídla ve vodorovné poloze. Mnohokrát se již stalo, že se osoba poučená zapomene včas křídla pustit a strhne kluzák ze směru vzletu. Piloti proto raději volí manévr vzletu s křídlem na zemi. Jsou však typy kluzáků, se kterými to prostě nejde.
Jeden z našich zasloužilých reprezentantů mi vyprávěl, že kdysi na soutěži v široké rovné Rusi přistál asi 70 km od letiště do pole právě s takovým typem. Nikde ani živáčka. Kam oko dohlédlo jen rovné pole bez známek civilizace. Rádiem se dovolal vlečného letounu, který v zápětí přiletěl. Třikrát se pokusili o vzlet s křídlem na zemi, marně. Tak ruský pilot zase odletěl, aby v zápětí přivezl ze vzdálené vesnice asi desetiletého hocha, který viděl letadlo prvně v životě. Byl poučen, co má dělat. Odstartovali s jeho pomocí napoprvé. Po přistání na letišti vyhledal náš reprezentant pilota vlečného stroje a domáhal se odpovědi, co bude s tím klukem, co ho nechali na tom poli. Mávnutí ruky a cizojazyčná odpověď naznačovaly. Inu, jiný kraj, jiný mrav. Snad tam není dodnes.
Na závěr ještě malý dodatek. Pravdou zůstává, že ve statistikách je nejvíce poškozených letadel právě při přistání do terénu. Důvodem bývá pozdní výběr plochy, podcenění závětří za svahem nebo přehlédnutí nezřetelných překážek, drátů mezi sloupy a podobně. Přistání kluzáku mimo letiště je právě tak bezpečné, jak k jeho provedení pilot přistoupí.
