Všechny přípravy jsou dokončené a tak se kurtuji do éra a spouštím motor. Ladím rádio na 123,5 a volám:
„Most INFO oskar kilo golf uniform hotel nula jedna dobrý den“
„Oskar kilo golf uniform hotel nula jedna Most INFO dobrý den, dávejte“
„Most INFO oskar nula jedna po nahození před hangárem a žádám dispozice pro vzlet“
„Oskar nula jedna Most INFO, dráha v používání 20, okruhy levé, tlak 1015, vítr 2 noty z 260, letiště momentálně bez provozu“
„Most INFO oskar nula jedna dráha v používání 20, okruhy levé, tlak 1015, meteo informaci přijal a pojíždím na vyčkávací místo dráhy 20“
Přidávám plyn a pojíždím na vyčkávací místo dráhy 20, kde provádím důležité úkony před vzletem. Všechno se zdá být OK, tak volám Most:
„Most INFO oskar nula jedna na vyčkávacím místě 20, vstupuji na dráhu 20 pravá a vzlet“
Mostecké letiště je relativně mladé a pěkné letiště. Délka dvou paralelních drah je 1100 metrů. Je to výborná plocha pro nácvik např. nouzáků. Po vzletu, na konci dráhy mám již kolem 50 metrů a tak ubírám přípusť z plného výkonu na stoupání. Točím první okruhovou zatáčku a nasazuji kurz Charvátce se současným voláním:
„Most INFO oskar nula jedna, opouštím okruh první okruhovou zatáčkou směr Bečov“.
Z rádia se ozývá: „klik – klik“. Jako potvrzení přijetí zprávy. Stoupám do výšky 250 metrů nad terénem, kde upravuji výkon motoru na cestovní. Blížím se k hranici ATZ (air traffic zone) a opět volám:
„Most INFO oskar nula jedna opouštím vaší informační zónu jihovýchodně 5,5 kilometru a přecházím na 121,0.
Z rádia se ozývá:
„oskar nula jedna Most INFO příjemný let, naslyšenou“.
Automaticky odpovídám: „díky pane a naslyšenou, oskar nula jedna“.
Radiokorespondence proběhla bez problémů a já se nyní naplno věnuji ne příliš těžké navigaci. V dálce už vidím letiště Charvátce, tak se rozhoduji, že jim zkusím zavolat, jestli je někdo na příjmu. Bohužel nemám štěstí a tak vše hlásím na „slepo“, aby případní letci na frekvenci měli přehled, co zamýšlím dělat.
Z výšky asi 300 metrů nad terénem si prohlížím letiště, ale pohyb nevidím žádný. Točím nad letištěm již druhou zatáčku, když najednou z bohulibého relativního klidu, motor začne děsivě řvát. Okamžitě ubírám přípusť až na volnoběh a ve zlomcích vteřiny přemýšlím, co se mohlo stát. Asi upadl výfuk, napadá mě, nebo se uklepalo koleno výfuku. Spaliny teď odcházejí někam do motorového prostoru a třeba by to mohlo i chytit. Musím dolů, říkám si, ale ještě zkouším přidat plyn, abych se ujistil, že problém trvá. Jo je to tak, vibrace žádné, šílený hluk, tak to se tam něco uklepalo, dělám konečný závěr. Dvě celkem nevinné zatáčky, finále a už sedím. Během sestupu jsem ještě volal Charvátce rádio, abych je informoval o nouzovém přistání.
Po přistání okamžitě vypínám palivo a motor. Vystupuji, abych provedl visuální kontrolu uchycení motoru, výfuku atd. a zjistil rozsah škod. Všechno se zdá být v pořádku, tak co se stalo? Mezitím přicházejí kluci z letiště, aby mě uvítali a pozvali na limonádu. Celý problém jim vykládám a společně pak všechno ještě jednou kontrolujeme, abychom opět nenašli žádný problém. V ten moment mě ale napadá… Sluchátka jsou napájená dvěma „tužkami“, aby aktivně tlumily hluk. Okamžitě lezu do kabiny a kontroluji stav již totálně vybitých baterií!!!
Vybité baterie aktivního odhlučnění sluchátek byla příčina mého „pádu“. Z toho plyne ponaučení o ještě dokonalejší předletové přípravě, která začíná už doma.
