Cessna 048, taxi na dráhu 19L přes Charlie a Kilo
Taxi na dráhu 19L přes Charlie a Kilo, Cessna 048
No, a je to tady. Akorát jsem vysadil instruktora na pojížděcí dráze Juliet a právě jsem dostal povolení k pojíždění na dráhu 19L. První sólo. Poprvé jsem sám v kabině Cessny 152. Na velké myšlenky není ale moc času. Nejdřív musím pojíždět. Plynule přidávám plyn a zároveň stojím na levé brzde. Cessna se pomalu rozjíždí a já roluji na pojížděcí dráhu Charlie. Stahuji plyn na 1000 ot/min a pomalu se přibližuji k pojížděcí dráze Kilo. Přede mnou jsou dve Cessny a nějaký dvoumotorák. Pomalu zastavuji a čekám. Z věže mi hlásí, že pokud můžu objet dvoumotorák přede mnou, tak bych mohl narolovat na dráhu 19L přes pojížděcí dráhu Lima. Bohužel chlapík přede mnou se postavil tak šikovně, že se přes něj nedostanu. Nezbývá mi než se ohlásit na věž, že nejsem schopen objet ten dvoumotorák přede mnou. Takže čekám. Aspoň mám čas udělat předstartovní úkony. Světlo, kamera, akce. Zapínám navigační světla, přepínám transponder do pozice Výška a kontroluji pytel. Počasí je parádní, žádný vítr, pouze termální závany.
Dvě Cessny přede mnou se daly do pohybu, dvoumotorák pokračuje po Charlie na Limu a já najíždím na Kilo a zastavuji před prahem dráhy 19L. Hlásim na věž svoji pozici a po chvíli slyším slova, o kterých jsem snil už od Kosumberka(teda tehdy by mě v životě nenapadlo, že to celé bude probíhat v angličtině):
Cessna 048, cleared for take-off
Opakuji;
Cleared for take-off, Cessna 048
A hned přidávám plyn a najíždím na dráhu. Pomalu se rovnám s osou dráhy a plynule posunuji plynovou páku dopředu. Teplota oleje a tlak jsou v pořádku. Otáčky motoru jsou v zeleném. Cítím, jak mi zrychluje tep. Rychlost narůstá. 50 uzlů a začínám tahat za berany. Nos Cessny se pomalu zvedá a najednou jsem ve vzduchu. Udržuji osu dráhy a stoupám při 65 uzlech. Na konci dráhy točím 15 stupňů od osy dráhy a pokračuji ve stoupání. Na konci letiště jsem v 500 stopách a zvedám levé křídlo a kontroluji jestli můžu točit první zatáčku. Nikdo tam není a tak jdu do první zatáčky. Okamžitě po vyrovnání zvedám levé křídlo a rychle kontroluji, kdo je přede mnou v okruhu. Vidím tři Cessny, ale jsou na druhém konci dráhy , a tak rychle točím druhou zatáčku. Vyrovnávám a při pohledu na výškoměr zjišťuji, že jsem v 1000 stopách místo 850, což je okruhová hladina. Cessna stoupa solo jako drak, a tak stahuji plyn a rychle se vracím do 850 stop. V půlce dráhy zapínám ohřev vzduchu do karburátoru a rovnám se paralelně s drahou. Na konci dráhy stahuji plyn na 1600 otáček a zpomaluji se pod 80 uzlů. Vytahuji klapky na 10 stupňů a potlačuji, abych udržoval 70 uzlů. V rádiu slyším věž, jak mi posílá, abych pokračoval na dosavadním kurzu. Opakuji zprávu do rádia a přidávám plyn, abych se udržel v 800 stopách. Asi tři míle od letiště můžu konečně točit třetí zatáčku. Okamžitě točím čtvrtou a rovnám se na finále. Stahuji plyn, klapky 20 stupňů a pomalu klesám. Asi 1 míli od dráhy vytahuji klapky na 30 stupňů.
Klesám do 300 stop a najednou vidím, jak na dráhu najíždí nějaká Cessna. Pomalu se rozjíždí ke startu. Rychle se hlásím na věž a říkám jim, že přede mnou je někdo na dráze. Z věže se mi okamžitě hlásí, že mám přerušit přistání a vrátit se do okruhu. Plný plyn a začínám stoupat. Opakuji hlášení do rádia a přidávám, že Cessna přede mnou se akorát odlepila a stoupá rychleji než já. Udržuji odstup a pomalu stoupám. Pomalu zatahuji klapky a řadím se za éro přede mnou. V 500 stopách znova točím a když se chystám točit druhou zatáčku, tak se mi ozývá věž, abych točil 360 stupňů, protože do okruhu se řadí nějaký ultralight, Opakuji zprávu, začínám točit a zároveň se snažím najít ten ultralight. Hned po dotočení se vracím do okruhu a konečně jsem ho našel. Hlásím do rádia, že jsem nazpátek v okruhu a vidím éro přede mnou. V půlce dráhy opět zapínám ohřev vzduchu a na konci dráhy se zpomaluji pod 80 uzlů, 10 stupňů klapek. Měl bych zároveň stáhnout otáčky na 1600, ale poněvadž jsem v pořadí třetí na přistání, tak tam nechávám víc plynu, protože smím točit třetí zatáčku, až když minu éro přede mnou. Když konečně vidím ultralight pod levým křídlem, tak stahuji plyn a rychle točím třetí a čtvrtou zatáčku. Rovnám se s dráhou, 20 stupňů klapek, pak třicet.
Jenže ultralight se plazí na minimálce a začínám se na něj dotahovat. Z věže mi hned volají, ať si to ještě jednou obletím. Plný plyn, klapky 20 stupňů a začínám znova stoupat. Hlavou mi akorát probleskne něco ve smyslu, že já tady dneska snad nepřistanu. Postupně zatahuji klapky a v půlce dráhy točím první a druhou. Potřetí zapínám ohřev vzduchu, zpomaluji pod 80, 10 stupňů klapek a 1600 otáček. Přede mnou nikdo není, a tak nerušeně točit třetí zatáčku a hned si dám klapky na 20 stupňů. Hned musím točit čtvrtou, abych nenarušil okruh paralelní dráhy 19R, klapky 30 stupňů a nad dálnicí se rovnám s drahou. Všechno vypadá dobře, nad prahem stahuji plyn a asi v 3 metrech začínám tahat. Cítím jak Cessna začíná plavat v přízemním efektu a snažím se udržet střed dráhy a postupně přitahuji. Utíká mi to trochu doleva a pak už jenom slyším píšťalu, co signalizaje přetažení a sedím na dráze. Trošku mi to nadskočilo, ale nic moc. Brzdím a na křižovatce Juliet sjíždím z dráhy. Projíždím kolem Andrease, on se na mě směje a ukazuje mi zvednutým palcem, že všechno je v pohodě. Z věže mi volají, jestli musím zastavit a promluvit si s instruktorem. Hned jim odpovídám že ne a znova roluji směrem k dráze 19L. Mám to za sebou.
Hlavou se mi honí pocit neuvěřitelného blaha. Absolvuji ještě dva okruhy , dávám si záležet na přistání a pak zastavuji na Juliet, abych vyzvedl Nicklase a vracíme se na stojánku. Nicklas se mě ptá, jaký to bylo, a tak mám spoustu času mu vylíčit, jak mě nechtěli nechat přistát. Zaparkovali jsme éroplán, a ve škole mi Nicklas dává do ruky můj letový deník, abych do něj poprvé já něco zapsal. A tak si píšu:
Datum: 10-22-99 (Američani píšou datumy takhle)
Typ: C152
SPZ: N48048
Start: SNA
Přistání: SNA
Druh letu: 1st Solo
Přistání: 3
Doba letu: 0.8
