Inu, je to přeci jen neobydlený kontinent. To ostatně posádka lodi SpaceX Dragon Resilience (Odolnost) dobře věděla, všichni byli zkušenými polárníky. Pravda, až na miliardáře čínského původu Chun Wanga z Malty, který byl v tomto směru spíše amatérem. Nicméně amatérem tak nadšeným, že zafinancoval kosmickou výpravu zvanou Fram2. Pro maltského kryptoměnového magnát čínského původu Chun Wanga nebylo pár miliard dolarů problémem. V roce 2011 spoluzaložil společnosti F2pool, která koordinuje počítačové sítě pro těžbu bitcoinů a Stakefish, které patří mezi největší fondy pro těžbu bitcoinů a poskytovatele sázek na Ethereum.
Wang je posedlý touhou Fridtjofa Nansena, či Roalda Amundsena, mužů, kteří na konci 19. a počátkem minulého (20.) století riskovali životy při dobývání Severního a Jižního zemského pólu na polárním škuneru jménem Fram. Je milovník ledových plání, ale v tom není sám, jak vidíme ze složení posádky. I proto je mise Fram2 pojmenována podle Nansenovy lodi, která dobyla severní i jižní pól (Amundsen) a dostala se do míst, kam před ní žádná dřevěná loď nedoplula. Nadšenec Wang se nejen v létě 2023 vypravil mezi ledové kry Severního pólu, ale zorganizoval a zaplatil "polární" výpravu do kosmu. Samozřejmě, v roce 2025 měl za zády Elona Muska a jeho kosmické lodě Crew Dragon a raketu Falcon 9.
"O vesmír jsem se zajímal od velmi mladého věku," tvrdí. A už dlouho před startem konstatoval: "Poprvé může soukromá osoba plánovat a navrhovat svou vlastní, velmi osobní kosmickou misi. Snažíme se, aby byly dveře do kosmu širší a aby lidé cítili, že každý (tedy, - každý kdo na to má - pozn. autora) může mít podobnou osobní kosmickou misi..." Podařilo se.
Soukromníci na póly
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla čtveřici z Kennedyho kosmického střediska na Floridě v pondělí 31. března a poslal čtyři amatérské astronauty – nováčky – na trajektorii od severu k jihu na nízkou oběžnou dráhu Země ve výšce asi 271 437 kilometrů. Z této nové perspektivy byli "Framonauti" schopni pozorovat zemské póly jako žádný astronaut nikdy předtím a strávili poslední tři dny dokumentováním a nadšeným sdílením tohoto pohledu se světem dole. Vše ale má svůj konec.
4. dubna v 16:18 GMT, po třech a půl dne sestoupila Resilience na padácích do vln Tichého oceánu u pobřeží Oceanside v Kalifornii a udělala tečku za touto bezesporu zajímavou výpravou, která jako první kroužila po polární oběžné dráze kolem Země.
"Často říkám, že Fram2 je mise na Špicberky. Všichni jsme se potkali na Špicberkách a milujeme tamní led. Mise byla naplánována v době, když jsem tam žil, a my létali nad polárními oblastmi, protože na oběžné dráze podobné ISS nejsme schopni vidět místa, kde žijeme. Z tohoto pohledu mise dokonale dosáhla svého cíle."
Užili si to všichni, což dokumentovaly jejich tweety během letu a videa, zasílaná na Zemi.
Mimo už citovaného velitele mise Chun Wanga tvořili posádku dvě ženy – Jannicke Mikkelsen a Rabea Rogge a australský profesionální dobrodruh Eric Phillips. Bezesporu zajímavé osobnosti.
Norská filmařka Jannicke Mikkelsen, první Norka ve vesmíru (!) startovala jako velitel lodi. Měla dohlížet na letové operace vysoce automatizovaného Dragonu v tzv. "dynamických fázích" letu, zejména při startu, manévrech a přistání.
Její specialitou je práce v náročných prostředích, jako je Arktida a otevřený oceán. Jannicke žije na Špicberkách, kde se specializuje na vývoj technologií nové generace pro filmy natočené v odlehlých a nebezpečných prostředích, jako je Arktida, oceán, letectví a vesmír. V roce 2019 také sloužila jako specialistka na užitečné zatížení pro misi One More Orbit, která obeplula zeměkouli přes severní a jižní pól na oslavu 50. výročí přistání Apolla 11 na Měsíci.
"Jako filmař jsem dlouho snila o těchto možnostech ve filmu. Nyní, krok za krokem, měníme tyto sny ve skutečnost," uvedla Jannicke v prohlášení na webových stránkách Fram2.
Pilotem mise byla německá inženýrka a vědkyně z Berlína. Specializuje se na robotiku a polární výzkum. V současné době pracuje na doktorátu v oboru námořní technologie na Norské technologické univerzitě. Mimochodem, Rogge se na Fram2 zapsala do historie podobně jako Norka jako první (!) německá astronautka. Její práce zahrnuje "vedení satelitní mise a výzkum oceánské robotiky v Arktidě, což odráží její závazek rozvíjet technologie v polárních oblastech i ve vesmíru." A tak se ocitla v posádce Fram2...
"Jsem polární dobrodruh, který se věnuje prozkoumávání rozlehlých a rozmanitých ledovců, které jsou typické pro naše polární oblasti. Moje outdoorová kariéra trvá více než 40 let, během nichž jsem profesionálně pracoval jako outdoorový pedagog, sponzorovaný polární dobrodruh a průvodce polární expedice IPGA. Jako dobrodruh jsem navštívil všechny kontinenty na Zemi, často jsem vedl lehké a soběstačné expedice do odlehlých oblastí. Byl jsem průkopníkem čtyř nových tras/variant jižního pólu a byl jsem prvním Australanem, který spolu se společníkem Jonem Muirem lyžoval na severním i jižním pólu, což jsou místa, která jsem od té doby navštívil tucetkrát jako polární dobrodruh a průvodce," píše na svém webu Eric Phillips. "Díky svým zkušenostem jsem vyvinul alternativní a vysoce efektivní způsoby cestování v polárních oblastech. V roce 1995 jsem dokončil přelet Grónska z moře na moře a jednu z prvních polárních expedic, při které jsem použil řiditelné draky, a osvojil jsem si používání specializovaných plastů při konstrukci zařízení specifických pro polární pole..."
Tento muž je spoluzakladatelem Mezinárodní asociace polárních průvodců a spolutvůrcem klasifikačního schématu polárních expedic, které mu vyneslo mezinárodní uznání a respekt. Není divu, že byl Chun Wangem přizván k expedici Fram2.
Žije ve australské Victorii se svou ženou Susy a dětmi, ale konstatoval, že "...strávil jsem velkou část svého dospělého života v polárních oblastech, takže je to neuvěřitelná příležitost podívat se na Arktidu a Antarktidu z vesmíru, zejména na Antarktidu, která je v tomto ročním období plně osvětlena."
Zlobila je kinetóza
Wang popsal cestu Fram2 do vesmíru jen několik hodin po startu a řekl, že start Falconu 9 byl mnohem hladší, než se očekávalo. "Kromě poslední minuty před SECO (druhé vypnutí motoru) jsem téměř necítil žádné přetížení – cesta na oběžnou dráhu byla mnohem plynulejší, než jsem očekával. Kromě poslední minuty před SECO jsem téměř necítil žádné přetížení – upřímně mi to připadalo jako běžný let.
A Rabea Rogge dodala: "Představovala jsem si, že se budu cítit jako ve výtahu, který náhle spadne, ale ten pocit se nikdy nedostavil. Kdybych neosvobodila Tylera, ledního medvídka, indikátor nulové gravitace, možná bych si ani neuvědomila, že už jsme ve stavu beztíže. Myslím, že díky tomu, že jsme byli pevně připoutáni k sedadlům, byl přechod méně nápadný.
Nicméně, kosmický let, to zase nemusí být pouze procházkou růžovým sadem.
"První den se nikdo z nás nehrnul do otevírání (průhledné) kopule, prozradila Rabea – všichni jsme se soustředili na zvládání kinetózy. Prvních pár hodin v mikrogravitaci nebylo zrovna pohodlných. Vesmírná kinetóza zasáhla každého z nás – bylo nám nevolno a skončili jsme párkrát zvracením. Byl to jiný pocit než kinetóza v autě nebo na moři. Stále můžete pracovat na svém iPadu, aniž byste to zhoršili. Ale i malý doušek vody by vám mohl podráždit žaludek a vyvolat zvracení... Udělali jsme si filmový večer při sledování našeho vlastního letu a šli jsme spát o něco dříve, než bylo plánováno. Všichni jsme se opravdu dobře vyspali."
Druhý den ráno se už cítila naprosto svěží. Stopa po kinetóze byla pryč i u ostatních. "Posnídali jsme, pořídili pár rentgenových snímků a – konečně! jsme tři minuty po půlnoci UTC otevřeli kopuli – přímo nad jižním pólem!
První lidé, kteří obíhali Zemi od pólu k pólu, sdíleli na síti X řadu úžasných pohledů, kterých byli ve vesmíru svědky. Chun Wang předváděl a komentoval nové pohledy posádky na Arktidu a Antarktidu, zatímco Resilience oblétala zeměkouli přibližně každých 90 minut.
Nadšeni ale byli i z přeletu Floridy: "Vidím odsud naši odpalovací rampu!" říká jeden z členů posádky Fram2 mimo kameru a Chun odpovídá: "Je to naše odpalovací rampa! Ach můj bože!"
Další video od Wanga s titulkem "Letový den 3" obsahuje řadu klipů, které ukazují velkou bouři vířící nad ledem pokrytou Zemí, zatímco je slyšet, jak posádka diskutuje o různých formacích mraků a "arktických hurikánech". Stejné video také ukazuje rychlý pohled na Floridu, když Resilience procházela noční stranou Země, a záběry, jak osádka pozoruje ve slunečním světle norské Špicberky, kde se dali dohromady.
K v pořadí už třetímu vyslání amatérských astronautů do vesmíru byla použita už "turisticky" upravená loď Resilience s průhledným poklopem na špici lodě, která se už osvědčila při předchozích misích Jareda Isaacmana, nyní kandidáta na šéfa NASA, "Inspiration" a "Polaris".
A co natolik inspirovalo dalšího „internetového" miliardáře k polárnímu badatelství? Na předletové tiskové konferenci Wang mimo jiné uvedl, že ho k "polárnímu letu" vedla jeho "celoživotní zvědavost" o polární oblastí. "Jako dítě jsem zíral na prázdné bílé místo ve spodní části mapy světa a přemýšlel, co tam je," vzpomíná.
Ano, chtěl udělat něco unikátního s tím, že by přeletěl v kosmické lodi nad póly, což zatím žádní astronauti neabsolvovali. "Nechci opakovat stejný profil mise znovu a znovu, jako jsou například lety na Mezinárodní kosmickou stanici. Nemám zájem létat na ISS," konstatoval. A tak také (díky svým kryptoměnovým milionům) udělal.
Nejsme jenom turisti
A aby to nebyl pouhý výlet, připravila posádka spolu s odborníky ze SpaceX pro Fram2 až 22 experimentů z osmi zemí, včetně lékařských ústavů. Sada užitečného zatížení zahrnovala mnoho zařízení, která pro tuto misi vybrala ve spolupráci s posádkou sama společnost SpaceX. Experimenty mimo jiné zahrnovaly první rentgenový přístroj, který letěl do vesmíru a který byl použit k pořizování nejen lékařských rentgenových snímků posádky, ale také k provádění rentgenových kontrol různého zařízení.
Například experiment "Brain Mapping" čili "Mapování mozku“ připravený Center for Space Medicine známou berlínskou klinikou Charité využívá kombinaci technik pro zobrazení mozku, odběry krve a nově vyvinutou kognitivní testovací baterii pro hodnocení vizuálně-prostorových dovedností. Tato měření umožňují odhalit, co se děje s mozkem v kosmickém prostoru, ale také identifikovat biomarkery, které mohou tyto změny sledovat. Tyto údaje budou také souviset se schopností zpracovávat a vybavovat si prostorové informace, což je klíčové pro plnění složitých provozních činností i pro navigaci v neznámém prostředí, například při průzkumu nových planet. Díky využití jedinečné kombinace nejmodernějších technik zobrazování mozku, molekulárních markerů a inovativních měřítek kognitivní výkonnosti poskytne experiment „Brain Mapping“ klíčový dílek do skládačky, pokud jde o podporu astronautů cestujících na Mars. A Mars se v náplni mise Fram2 opakuje dost často.
Z dalších experimentů tak jmenuje ještě "Crew Resilience" plánovaný University of Bergen zaměřený na to, jak dynamika vztahů mezi členy posádky souvisí s individuální reakcí astronautů na stres a celkové pohodlí. Výzkum měl poskytnout důležitý pohled na optimalizaci složení posádek, výcvik a psychologickou podporu, což by ve výsledku zvýšilo celkovou psychickou odolnost a efektivitu astronautů během budoucí mise na Mars.
Studie Women’s Health zase využije test a aplikaci Hormona k analýze vlivu mikrogravitace a kosmického záření na ženský reprodukční systém. Autoři doufají, že pochopením vlivu vesmírných cest na reprodukční zdraví žen získáme přehled o krátkodobých a dlouhodobých účincích na jejich schopnost reprodukce ve vesmíru. To určitě zajímá plánovače dlouhodobých kosmických expedic a jistě i Elona Muska, který hodlá osídlit Rudou planetu pozemšťany.
Ale na Resilience rostly i houby. Ano, jde o Hlívu ústřičnou – Mission MushVroom | FOODiQ Global. Je zajímavé, že šlo o první studii zaměřenou na pěstování hub v kosmickém prostoru. Hlíva ústřičná je perfektní kosmickou plodinou, která může pomoci astronautům naplnit jejich nutriční potřeby během dlouhých kosmických výprav (třeba těch k Marsu). Zároveň uzavírá cyklus pěstování rostlin a pomáhá minimalizovat vstupní zdroje a odpad. Houby rychle rostou, každý den zdvojnásobují svou velikost a mají živiny, které se vyskytují napříč různými skupinami potravin, včetně jedinečné schopnosti vytvářet vitamin D.
Konec dobrý, všechno dobré
Mise Fram2 byla třetí zcela amatérskou výpravou do kosmu. Zatímco při letech na ISS provozovaných SpaceX a společností Axiom požaduje NASA, aby byl v kabině alespoň jeden profesionální astronaut (viz nadcházející květnový let Ax-4 s posádkou z Indie, Polska a Maďarska, kterému bude opět velet Perggy Whitsonová), při startech v kompetenci SpaceX bez návštěvy ISS létají po příslušném výcviku naprostí amatéři. Ne nadarmo Jannicke Mikkelsenová prohlásila že "...jako velitel lodi se musíte naučit, jak mluvit s Dragonem a jak Dragon mluví s vámi..." Zřejmě sejí domluva s kosmickou lodí podařila...
Předchozí "amatérské lety" Inspiration4 a Polaris Dawn absolvoval jak známo (snad) budoucí šéf NASA Jared Isaacman – a to ve stejné lodi.
Jak jsme uvedli výše, Reslilience přistála do vln Tichého oceánu u pobřeží Oceanside v Kalifornii v pátek 4. dubna v 16:18 GMT, po třech a půl dne kosmického letu (uvažovalo se až o pětidenním letu...) Fram2 je také první misí astronautů SpaceX, která přistála v Tichém oceánu, kam dříve dosedaly jen zásobovací kabiny Dragon. Předchozí pilotované lodě všechny přistávaly u Floridy.
Nicméně i návrat posádky poskytl příležitost k řadě poletových experimentů ("Capsule Egress“) a pozorování. Po přistání se totiž posádka vzdala obvyklé lékařské a pohybové asistence, kterou využívají astronauti po kosmickém letu, a vsadila svou vlastní sílu, aby vyzkoušela, jak se jejich těla bez pomoci aklimatizují na gravitaci. Tedy, ten, kdo sledoval přistání Framonautů a jejich výstup z lodě ví, že zcela bez podpory lidí na palubě záchranné lodě se to neobešlo. Někdo musel otevřít poklop Dragonu, někdo jim asistoval uvnitř lodě. Nicméně jakmile astronauti opustili kabinu, kráčeli samostatně po svých nohách a vesele mávali do kamery. Pravda, nebyli v kosmu 286 dní jako "zapomenutá dvojice" astronautů ze Starlineru Butch Wilmore a Sunita Williamsová.
"Když přistanete na Měsíci nebo Marsu nebo na jakémkoli povrchu planety, nebude tam žádný záchranný tým, který by vás přivítal," řekla Marissa Rosenbergová, šéfka lékařského výzkumu ve SpaceX. "Opravdu chceme pochopit, čeho jsou posádky schopny hned po přistání."
Pionýrské doby kosmonautiky ovšem znají takové případy, kdy se především sovětské posádky kosmických lodí ocitly daleko mimo plánovanou zónu přistání a musely se spolehnout jen a jen na sebe. Klasickým příkladem bylo přistání Voschodu 2, kdy Alexej Leonov a Pavel Bělajev po prvotním výstupu do volného kosmu dosedli v březnové zasněžené tajze roku 1965 kdesi na Altaji, místo Kazachstánu a museli přežít v závějích a mrazu několik dní, než je záchranáři nalezli a vysvobodili.
Framonauti to naštěstí absolvovat nemuseli. Čekala je slunná Kalifornie.
Zdroje článku: Space, Speceflight Now, mdr, Space News
