Nezvyklá situace na letišti v Praze! Zatímco diváci vstřebávali zážitky z přistání Airbusu A380, řízení letového provozu odvracelo potenciálně nebezpečnou situaci dvou Boeingů
Nezvyklá situace na letišti v Praze! Zatímco diváci vstřebávali zážitky z přistání Airbusu A380, řízení letového provozu odvracelo potenciálně nebezpečnou situaci dvou Boeingů
Krátce po přistání Airbusu A380 společnosti Emirates, který po dlouhých letech slavnostně přistál na Letišti Václava Havla Praha, muselo řízení letového provozu a posádky dvou letounů Boeing 737 společnosti Ryanair řešit neobvyklou situaci. Řízení letového provozu muselo konat, aby nedošlo ke srážce letadel. Zatímco jeden letoun se zpožděním prováděl rozjezd, který navíc přerušil, druhý letoun se rychle blížil k přistání. Řízení letového provozu tak muselo zasáhnout a nařídit pilotům přistávajícího letadla postup nezdařeného přiblížení.
Boeing 737 společnosti Ryanair (Zdroj: Karl Weller/Shutterstock)
Velké množství příznivců sledovalo dne 1. 12. 2024 ve velmi nepříznivém počasí návrat největšího dopravního letounu A380 společnosti Emirates, který v tento den začal po více než čtyřech letech opět létat na pravidelné lince Dubaj – Praha. Airbus A380 přistál na letišti Praha – Ruzyně v 11:31 SEČ. Pouhých pár minut poté však na tomto letišti došlo k situaci, kterou většina diváků kvůli mlze a okouzlení letounem A380 zřejmě ani nezaznamenala. Tato situace však vyžadovala zásah řízení letového provozu, bez něhož by mohlo dojít k tragédii.
Přibližně 2 minuty po přistání Airbusu A380 od Emirates, v 11:33 SEČ, dostal zjevně povolení ke vzletu letoun Boeing 737 společnosti Ryanair. Jednalo se o let FR97 na pravidelné lince Praha – Dublin. Tento letoun byl na rozjezdu ke vzletu z dráhy 24. Mezitím se však na konečném přiblížení k přistání připravoval další letoun Boeing 737 společnosti Ryanair, a to let FR9638 na pravidelné lince Katánie – Praha. Vzhledem k opožděnému rozjezdu letu FR97 a přistávání letadla na letu FR9638 hrozilo, že by mohlo v případě pokračujícího přistání letu FR9638 dojít ke srážce. Řídící letového provozu na tuto situaci správně a pohotově zareagoval. Ihned nařídil letounu FR9638, který se v tu chvíli nacházel přibližně 4,5 kilometru od prahu dráhy 24 ve výšce asi 200 metrů nad zemí a přibližoval se rychlostí téměř 270 km/h, provést postup nezdařeného přiblížení (go-around), tedy manévr, při kterém letoun přeruší přistání a publikovaným postupem se pokusí přistát znovu o několik minut později.
Aby toho nebylo málo, rozjíždějící letoun letu FR97 kvůli dosud nespecifikovanému problému tento vzlet přerušil a nevzletěl. Po uvolnění dráhy se pojížděním vrátil na práh dráhy 24 a odletěl na druhý pokus o několik minut později.
Níže jsou snímky, jak je zaznamenal portál Flightradar24. Na těchto snímcích můžete vidět, že letouny se v 11:34 SEČ (10:34 UTC) nacházejí na podobné úrovni. Je tedy zjevné, že zásah řídícího letového provozu byl správný a díky jeho ostražitosti a dodržování postupů nedošlo k incidentu ani nehodě. Bezpečnost letu je pro řídící letového provozu prioritou a je skvělé, že se piloti mohou na řídící spolehnout. Na letišti v Praze totiž panovaly velmi nízké dohlednosti kvůli husté mlze, kdy piloti přistávajících letounů viděli dráhu až na poslední chvíli. V takovém počasí je nutná ještě větší obezřetnost řídících letového provozu, protože piloti sami by v dané chvíli nemohli reagovat dostatečně rychle a o to více spoléhají na službu řízení letového provozu, na níž v obdobných situacích závisí lidské životy.
Vzlétající letoun letu FR97 (Zdroj: Flightradar24)
Přistávající letoun letu FR9638 (Zdroj: Flightradar24)
Redakce Aerowebu požádala tiskového mluvčího Řízení letového provozu České republiky o vyjádření. K situaci uvedl pan JUDr. Richard Klíma následující:
„FR97(RYR18QE) byl povolen pro vzlet z RWY24. Rozjezd na RWY byl zahájen se zpožděním a ihned přerušen ze strany posádky, která požádala o vyjetí z RWY a pojíždění znovu na vzlet (nechtěla na stání). Příčinu posádka neuvedla (pravděpodobně kontrola nějakého technického systému). FR9638 (RYR26NT) na finále RWY24 obdržel instrukci provést postup nezdařeného přiblížení z důvodu obsazené RWY (FR97). Jednalo se o standardní postup bez vlivu na bezpečnost. Událost není řešena jako incident."
Redakce také oslovila společnost Ryanair, která však do dnešního dne na dotaz nereagovala.
Je skvělé, že se účastníci letového provozu mohou spolehnout na kvalitu práce řídících letového provozu. Že jsou to lidé na svém místě, jste se mohli přesvědčit již v předchozích článcích na Aerowebu. Rozhovor s jedním z nich naleznete zde. Pokud vás zajímá více o zákulisí letového provozu, můžete si přečíst čerstvý rozhovor s jedním pracovníkem zde.
Upřímně mi to nepřijde jako nějaká nebezpečná a výjimečná situace, ktera by stála za článek. Toto se děje celkem normálně po celém světě, že letadlo na dráze není včas připravené ke vzletu a přistávající letadlo musí udělat go around. Loni v létě se nám to stalo přesně s Ryanairem, když jsme letěli do Londýna. Začali jsme se už rozjíždět po dráze a po 1-2 vteřinách přišlo prudké brzdění. A když jsem si zapnul flightradar, tak druhý Ryanair dělal go around.
jedná se o běžný postup k zachování bezpečnosti letového provozu, nikoliv však úplně běžnou situaci k vidění na českých letištích. Rovněž nebývá tak časté přerušení vzletu, spojené s go-aroundem dalšího letadla ze stejné společnosti. Samozřejmě, že od toho řídící je a zaplať díky za to. Nicméně v takové mlze, která panovala, kdy si troufám říci, že se přistávalo na autoland, je řídící letového provozu stěžejním článkem této situace. Nemělo by se stávat a díky bohu se nestává běžně, že by došlo k pochybením, ale když už se tak stane za normálních podmínek, kdy chybu udělá řídící, nebo pilot, tak jeden nebo druhý může tuto situaci napravit. Stejně tomu tak tomu je v případě GPWS či TCAS za letu, které mohou napravit chybu řídích nebo pilotů. V obdobné situaci za husté mlhy je však stěžejním faktorem pouze řídící letového provozu.
Kdyby šlo o prosté honění senzace, článek by byl napsán určitě jiným stylem. Ostatně to jste mohli vidět zcela jistě již na jiných mediálních portálech. Aeroweb takovýmto stylem články nepíše a nedělá. Tento článek rozhodně není psán nějakým hororovým scénářem a honěním se za senzací. Musíme však brát v potaz to, že někteří čtenáři jsou například velkými zájemci o létání, nebo samotní piloti, a jiní čtenáři o letectví moc nevědí a mnohdy se jedná i o laickou veřejnost, která ráda zabrouzdá na náš web. Článek vznikl rovněž i na popud pár čtenářů, kteří toto zaregistrovali a měli spoustu otázek. Věřím, že spousta takových článek ocení. Z mnohem běžnějších go-aroundů můžete vidět články na různých mediálních portálech. Avšak tento postřehl málo kdo, i když na letišti a v jeho blízkosti byly stovky diváků kvůli přistání A380 Emirates. Jelikož však byla hustá mlha a diváci zaměřovali pozornost na A380, toto většině uteklo. A uniklo to i jiným médiím, která mnohdy píšou o všem v letectví, jako o tom nejděsivějším zážitku na Zemi, ať už je realita jakákoliv. Ostatně o tom, jak o daných tématech píší, se můžete přesvědčit sami. Na základě těchto všech faktorů k tomu vznikl článek, kde není nic špatného a rozhodně už vůbec není psaný hororovým scénářem, jako mají v oblibě různé jiné mediální portály v obdobných, nebo běžnějších situacích. Navíc článek jsme publikovali se zpožděním, po vyjádření tiskovým ŘLP, abychom se nedopouštěli spekulací. Kdybychom jsme se honili za senzací, článek by mohl být už nějakou dobu na Aerowebu, bez vyjádření mluvčího ŘLP a doslovného přepsání jeho slov do článku a mohl být napsaný úplně jinak. Toto však rozhodně není politika Aerowebu, kdy se rozhodně nechceme honit za senzací hyenismem a psaním hororových scénářů. Nicméně musíme být objektivní ke všem skupinám, které jsou našimi čtenáři, a na základě tohoto vznikl i tento článek. Každý článek má různě velký potenciál k oslovení různých skupin našich čtenářů. Proto dejme prosím prostor těm, kteří mají o obdobný článek zájem, aby si jej mohli přečíst a třeba jim to dá i nějaké nové znalosti ze světa letectví.
