ROZBOR: Smrtelná nehoda parašutisty ve Strakonicích

21.07.2024 1 příspěvek Tento článek je součástí seriálu Rozbory leteckých nehod

Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) vydal závěrečnou zprávu k loňské nehodě parašutisty poblíž letiště Strakonice. Zkušený muž po dvou úspěšných skocích neodhadl třetí a pozdě otevřel padák.

Padák na místě nehody
Padák na místě nehody (Zdroj: PČR)

Kontext

Dne 16. 10. 2023 ÚZPLN obdržel oznámení o parašutistické nehodě v ATZ LKST. Parašutista provedl seskok z výšky 1 000 m nad terénem z letounu Cessna 172. Po krátké výdrži ve stabilizované prsní poloze se přes hlavu přetočil do polohy na záda. V této poloze padal volným pádem bez zjevné snahy o obnovu stabilizované prsní polohy. Nízko nad zemí provedl aktivaci hlavního padáku, který zmírnil rychlost volného pádu, ale nezabránil tvrdému dopadu parašutisty na zem. Parašutista utrpěl zranění, kterým na místě podlehl.

Parašutista ve Strakonicích trénoval skok na přesnost přistání na závod Světového poháru v parašutismu. Společně s dalšími dvěma kolegy plánovali provést 3 až 4 seskoky. Skupina si padáky připravovala před každým skokem sama a letoun opouštěli pokaždé spolu, ve stejném pořadí. Během prvních dvou seskoků, ani mezi nimi, se nic mimořádného nestalo.

Kritický seskok

Parašutista prováděl 3. seskok pro nácvik přesnosti přistání z výšky 1 000 m nad zemí z letounu Cessna 172. Letoun opustil jako 2. v pořadí s cca 2 sec intervalem za prvním parašutistou. Po výskoku z letounu udržoval ve volném pádu stabilizovanou prsní polohu 2 až 3 sec. Následně se přes hlavu přetočil na záda. V poloze na zádech s nataženýma rukama a nohama v mírné rotaci padal k zemi bez zjevné snahy vzniklou situaci řešit. Aktivaci hlavního padáku provedl příliš nízko nad zemí a tvrdě dopadl na zem. Vrchlík hlavního padáku zůstal rozprostřený na zemi v blízkosti těla parašutisty.

ÚZPLN v rámci vyšetřování vyslechl jak oba zbylé parašutisty, tak řídicího seskoků a pilota letounu. Muž, který skákal jako poslední (tedy po zemřelém kolegovi) vypověděl, že po dosažení prsní polohy stabilní polohu náhle ztratil. „Ve 2. nebo 3. vteřině stabilní polohu ztratil, prohmátl rukama pod sebe a začal padat po hlavě, což není úplně nestandardní, občas se to stává. Měl ještě cca 15 vteřin na otevření hlavního padáku. Já tedy vyskočil cca 5 vteřin po něm. Srovnal jsem polohu, našel jsem ho vizuálně. Sledujeme, jak kdo otevírá. Padal na zádech, ruce a nohy měl natažený a pomalu rotoval. A nic nedělal. Vzhledem k tomu, že padal, jak padal a nic nedělal, aby se vrátil do stabilizované polohy, tak si myslím, že ztratil vědomí. Koukal jsem na něj 5 vteřin, poté jsem otevřel padák. Po zastabilizování letu jsem se ho pokoušel hledat vizuálně, ale nenašel jsem ho. Udělal jsem ještě 2-3 pomalé otáčky, jestli jsem ho neminul a pak jsem to stočil směrem k letišti a přistál jsem v doskočišti,“ uvedl parašutista.

Podobně se vyjádřil i řídící seskoků, který vše sledoval ze země. „ (Muž) po druhé vteřině volně přepadl do pádu s rukami podél těla, v mírném náklonu po hlavě k zemi, nohy měl natažené. To už je nestandardní poloha pro seskok z této výšky. Mírným otáčením doleva v této pozici setrval až do té doby, co mi zmizel z dohledu. Padák nebyl vidět. Hned jsem volal vysílačkou do letadla, protože pilot již klesal k letišti. Pilot se hned otočil a letěl k bodu výskoku, kde viděl na zemi otevřený padák a popsal nám místo dopadu.“ Jeho výpověď byla totožná s výpovědí pilota letadla.

Nehodu viděl i náhodný kolemjdoucí. Ten vypověděl, že sice viděl padák, nebyl ale vůbec napnutý. „Ve vzdálenosti asi 150 až 200 metrů, přes řeku, směrem na obec Pracejovice jsem uviděl padák, který letěl větší rychlostí k zemi. Nebyl napnutý vzduchem, padal jako kus hadru [...] Viděl jsem, jak padák dopadl na zem, byl to jen krátký okamžik. Na tom místě dopadu jsem neviděl nikoho, že by se zde postavil nebo chodil.“

 

Na místě nehody

Parašutista dopadl na louku v místě zvaném Na Ostrovci. V místě dopadu byly patrné stopy ve tvaru chodidel hluboké cca 10 cm. Místo dopadu se nacházelo cca 30 m východně od kmene vzrostlé vrby na prodloužené ose RWY 31 LKST cca 800 m severozápadně od prahových značek RWY 13.

Padák na místě nehody (Zdroj: PČR)

Vyšetřovatelé ÚZPLN společně s Policií ČR vyjeli na místo nehody, kde okamžitě začalo vyšetřování. Prvotní ohledání padákového kompletu neprokázalo žádné poškození. Hlavní padák i jeho konstrukce byla bez známek poškození, stejně tak i záložní padák, který nebyl aktivován. Následné odborné ohledání pak vykázalo jen drobná poškození nedůležitých částí kompletu, která na nehodu neměla žádný vliv. Analýza i dokumentace ukazovala na pečlivost parašutisty, který se o svůj padákový komplet vzorně staral.

Parašutista

Jednapadesátiletý muž byl zkušeným parašutistou. Bezmála čtyři roky vlastnil průkaz kategorie C, druhé nejvyšší v Česku. V den nehody měl platnou veškerou dokumentaci a na kontě měl 570 seskoků. Parašutismu se věnoval většinu osobního i kariérního života. Hednalo se o vojáka z povolání, který patřil k místnímu protiletadlovému raketovému pluku. Podle dostupných dokumentů ukončil základní parašutistický výcvik už v roce 1989 a od roku 2007 pracoval na získávání vyšších kvalifikací. V obodbí od dubna 2023 do samotné nehody provedl přes 50 skoků. Podle vyjádření kolegy z Aeroklubu Plzeň/Bory se začal sportovnímu skákání na přesnost věnovat od roku 2020. Výška 1 000 metrů, ze které v den nehody skákaly, pro něj neměla být problém, z vojenských seskoků byl zvyklý i na nižší výšky.

Pitva potvrdila prvotní závěr, že parašutista byl na místě mrtev. Bezprostřední příčinou smrti parašutisty bylo polytrauma, tedy mnohočetná poranění více orgánových systémů. Všechna poranění vznikla účinkem tupého násilí, které působilo na tělo zespodu, na obě dolní končetiny, pánev, páteř, žebra, orgány a tkáně hrudníku a břicha, lebku, přechod spodiny lební a krční páteře a levý loketní kloub. Biomechanická analýza určila dopadovou rychlost muže na cca 26,5 m/s. Během pádu prý byl zcela při vědomí a uvědomoval si situaci, o čemž svědčí napětí svalů i začínající stresová reakce. Smrt pak byla okamžitá. 

Závěry

Příčinou parašutistické nehody byl podle vyšetřovatelů po správně provedeném výskoku z letounu nezvládnutý volný pád a provedení aktivace hlavního padáku příliš nízko nad zemí. Parašutistovi se po ztrátě stabilní prsní polohy a přetočení na záda nepodařilo přetočit zpět a aktivaci padáku provedl příliš pozdě. Padákový komplet byl v dobrém technickém stavu a parašutista ho měl správně nasazen a upevněn. Meteorologické podmínky neměly na nehodu žádný vliv.

Mohlo by vás zajímat

Marek Baloun

Dlouholetý sportovní novinář a bývalý šéfredaktor aerowebu. Také letecký nadšenec, který před vypuknutím pandemie Covid-19 chvíli pracoval i na Letišti Václava Havla. Absolvent mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha a celoživotní skaut.



Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Jak to že se neotevřel padák

17.12.2024 v 2:02 Cyril

Prosím vysvětlete mi jak to že se neaktivoval sám padák? Přeci tam bývá systém Cypres?

Odpovědět

Přidat komentář