Čína pokračuje v kosmické expanzi

"Božské lodi" Šen-čou 18 velí už zkušený plukovník Jie Kuang-fu (43), který už byl součástí posádky Šen-čou 13. Ta jako první pobývala od října 2021 šest měsíců na ještě budované stanici Tiangong – v základním modulu Tchien-che ("Harmonie nebes"). Stíhací piloti, rovněž plukovníci Li Cchung (34) a Li Kuang-su (36), oba nováčci v kosmických letech, kompletují posádku, která stráví ve vesmíru zhruba šest měsíců.

Jak konstatoval zástupce ředitele Čínské agentury pro pilotované vesmírné lety (China Manned Space Agency – CMSA) Lin Si-čchiang, tchajkonauti budou pracovat až na 90ti vědeckých experimentech zahrnujících mikrogravitaci, materiálové vědy, vědy o živé přírodě, medicínu a technologii. Mimochodem mají v plánu zahájit první čínský výzkum necyklujícího se vodního ekosystému na oběžné dráze, který se skládá z řas, zlatých rybek a zebřiček. A jako první ve světové kosmonautice má posádka rámci medicínského výzkumu provádět první studii kmenových buněk na oběžné dráze, aby prozkoumala evoluční adaptaci rostlin na gravitaci a poskytla teoretickou podporu vesmírným plodinám. V mezičase se budou Jie Kuang-fu, Li Cchung a Li Kuang-su věnovat se jako obvykle popularizaci vědy.

Tiangong zasažen kosmickým smetím

Zajímavá je i informace, že trojice plukovníků odešle k Zemi šest zásilek prostřednictvím přechodové komory základního modulu stanice. Zda půjde o dopravu vzorků a materiálů vědcům na Zemi, nebo o likvidaci odpadu, který shoří v atmosféře, mluvčí Lin Si-čchiang neupřesnil.   To by totiž bylo zajímavé vědět z toho důvodu, že tchajkonauty čeká další neobvyklý a náročný úkol - nainstalovat na stanici ochranné prostředky proti tzv. kosmickému smetí, kterého polétá na nízkých orbitách stále více a Mezinárodní kosmická stanice už musela za dobu své existence uhýbat smetí z cesty více než 30krát.

Což už neminulo ani Tiangong. Ta podle zprávy agentury Xinhua také manévrovala při "mnoha příležitostech," aby se dopadům kosmického smetí vyhnula. Ale jak vešlo nyní ve známost, ne vždy se to povedlo. Jak Xinhua uvedla, v zimních měsících letošního roku úlomky kosmických trosek (!) poškodily (údajně "jen") napájecí kabely velkého solárního panelu základního modulu stanice Tchien-che a tím došlo k částečné ztrátě dodávek energie pro stanici.

Pravda, zřejmě ne na dlouho, protože dosavadní základní posádka z mise Šen-čou 17 pod velením Tchang Chung-po, dostala za úkol během dvou vycházek do volného prostoru  opravit vzniklé škody. Naposledy 1.-2. března, kdy dvojice Tchang Chung-po a Tchang Šeng-ťie provedla dlouhou osmihodinovou inspekci základního modulu Tchien-che. Ta mimo jiné potvrdila, že oprava solárního panelu vedla k normální výrobě energie. Ťiang Sin-lin zůstal uvnitř Tiangongu, kde podporoval práci kolegů pomocí robotické paže stanice.

"Čína zlepšila svou schopnost přesně předpovídat oběžné dráhy vesmírné stanice a malých cílů na nízké oběžné dráze, optimalizovala postupy pro varování před vesmírnými kolizemi a jejich předcházení a snížila míru falešných poplachů o 30 %, napsala agentura Xinhua, aniž by prozradila podrobnosti.

Se startem Šen-čou 18 se ukázalo, že nadcházející opatření zahrnují například další kamerovou kontrolu Tchien-kungu pomocí kamery s vysokým rozlišením na jeho robotické paži. A nováčci, přebírající na půl roku štafetu na stanici mají naplánované minimálně dvě EVA, kdy budou instalovat ochranné výztuhy na potrubí, kabely a další kritická zařízení a znovu provedou inspekci solárních panelů. Čeká je tedy hromada práce, včetně přijetí další nákladní lodi Tianzhou 8 koncem srpna, která přiveze čerstvé zásoby, vybavení a experimenty i pro další posádku, která je za 6 měsíců vystřídá.

Čínské ambice v kosmu rostou

"Jsem si jistý, že posádka Šen-čou 18 si povede dobře, i když se mise stala komplikovanější a těžší," řekl první Číňan ve vesmíru, Jang Li-wej, před jejich startem. Poznamenal, že je to už 21 let, co v roce 2003 dokončil misi Šen-čou 5, během níž strávil v kosmu 21 hodin a 14krát obletěl Zemi.

"Od té doby čínské kosmické programy s lidskou posádkou dosáhly stabilního a solidního pokroku v souladu s plánem. V současné době je provoz vesmírné stanice normalizován," konstatoval Jang. Výhledově CMSA počítá s rozšířením Tiangongu o další až tři moduly a jak uvedl během tiskové konference 24. dubna zástupce ředitele CMSA Lin Si-čchiang, Čína také pracuje na tom, aby mohla nabídnout prostory stanice zahraničním astronautům i vesmírným turistům. Představení posádky Šen-čou 18 využil během tiskové konference na kosmodromu Jiuquan Lin Si-čchiang k potvrzení skutečnosti, že se Čína chystá na pilotovanou výpravu na Měsíc – do roku 2030.

"Vývoj programu pro hlavní letové produkty, včetně rakety Dlouhý pochod 10, kosmické lodi Meng-čou (Plavidlo snů) s posádkou, lunárního přistávacího modulu Lan-jüe (Objímající Měsíc), a lunárních přistávacích skafandrů, je dokončen," prohlásil Lin. "Výroba prototypů a testy jsou v plném proudu."

Čínští představitelé už před časem zveřejnili plán vyslat dvojici astronautů na Měsíc do roku 2030. K tomu použijí dvě lunární rakety Dlouhý pochod 10, které vynesou samostatně Meng-čou a tři astronauty a přistávací modul Lan-jüe (Lanyue). Astronauti pak provedou setkání na oběžné dráze Měsíce před sestupem na měsíční povrch. Dva tchajkonauti mají na měsíčním povrchu pobýt zprvu jen šest hodin, než znovu odstartují zpět. Po opětovném spojení na oběžné dráze Měsíce se v Meng-čou vrátí na Zemi. Meng-čou by měla být podle dostupných informací dlouhá téměř 9 metrů a vážit 22 tun. Lander byl pak navržen tak, aby kromě posádky pojal i dvousetkilogramový rover.

"Vývoj mechanických a tepelných materiálů pro kosmickou loď s posádkou a lander byl v podstatě dokončen. Různé raketové motory procházejí motorovými testy a ve výstavbě je nová startovací rampa pro lunární raketu v blízkosti stávajícího čínského pobřežního kosmodromu ve Wen-čchangu na ostrově Chaj-nan. Kromě toho jsou ve výběrovém řízení návrhy na "lunární vozítko pro posádku a dopravu nákladu na lunární povrch, které si veřejnost vyžádala," konstatoval Lin.

Přistání na Měsíci s posádkou je součástí širších čínských plánů na zřízení robotické a případně obydlené základny na Měsíci. Iniciativa je známá jako Mezinárodní lunární výzkumná stanice (ILRS). Spolu s Čínou se k iniciativě připojily Rusko, Venezuela, Pákistán, Ázerbájdžán, Bělorusko, Jihoafrická republika, Egypt, Thajsko a Nikaragua. Spojené státy počítají s návratem svých astronautů na Měsíc v rámci letu Artemis 3. Bohužel, tato mise, která byla původně naplánována na konec roku 2025, byla oficiálně odložena na září 2026, ale zpráva Úřadu pro vládní odpovědnost (GAO) z prosince 2023 dospěla k závěru, že je nepravděpodobné, že by se mise uskutečnila dříve než v roce 2027. Situace dospěla do stádia, kdy se někteří politici i činitelé NASA obávají, že by rudá vlajka lidové Číny zavlála na Měsíci i dříve než americká výprava. Čína to však nekomentuje...

Pokračuje ale v intezifikací svého lunárního programu. V pátek 3. května má totiž z kosmodromu Wen-čang startovat další lunární sonda Chang'e-6, určená k odběru vzorků měsíční půdy, tentokráte však z odvrácené strany Měsíce.  Čínská kosmická agentura k tomuto letu použije záložní exemplář identické sondy Chang'e-5,  která už dříve přivezla 1 731 gramů vzorků, včetně jeden metr vrtaného hlubokého jádra z místa na severní polokouli Měsíce, na "přivrácené straně". Ostatně, jediné předchozí měkké přistání na odvrácené straně Měsíce provedla opět čínská sonda Chang'e-4 na začátku roku 2019.