Testovací nadzvukový letoun XB-1 start-upu Boom při letu nad poušti Mojave sice nepřekonal hranici zvuku, patří ale mezi hlavní aspiranty na znovuzrození komerčního supersonického létání. Stroj s přezdívkou Baby Boom o délce 19 metrů a rozpětí křídel 6,4 metrů pilotoval hlavní testovací pilot společnosti Bill Shoemaker, který ve výšce 2 100 metrů a rychlosti 439 km/h otestoval základní vlastnosti letounu, včetně bezpečnostních prvků. Let trval cca. 30 minut.
„XB-1 vzlétl ve stejném posvátném vzdušném prostoru (Test Flight Valley - pozn. red.), kde Bell X-1 v roce 1947 poprvé překonal zvukovou bariéru,“ řekl zakladatel a generální ředitel společnosti Boom Supersonic Blake Scholl. „Na tento let jsem se těšil od založení společnosti v roce 2014 a představuje zatím nejvýznamnější milník na naší cestě k tomu, abychom cestujícím po celém světě nabídli možnost cestovat nadzvukovou rychlostí.“
Video z prvního letu XB-1 (Zdroj: YouTube | Boom Supersonic)
Prvnímu vzletu trijetu, tedy stroje poháněného třemi motory (v tomto případě šlo o GE J85-15 s celkovým tahem 12 300 liber), přihlížel i Mike Bannister, bývalý šéfpilot Concordů u British Airways. „Když jsem v roce 2003 naposledy letěl s Concordem, věděl jsem, že tento den přijde. První let supersonického předváděče XB-1 je velký úspěch na cestě k tomu, aby se udržitelný nadzvukový let stal realitou.“
Na cestě k Overture
Jak už bylo zmíněno, XB-1 je jen testovací stroj, zmenšenina toho, co start-up teprve chystá. Do komerčního světa plánuje společnost nasadil letoun Boom Overture, který bude oproti XB-1 třikrát větší a pojmout má mezi 64 a 80 cestujícími. Boom už získal závazek o koupi na minimálně 130 strojů od Japan Airlines, American Airlines a United Airlines, které projevilo zájem do roku 2029 pořídit až 50 strojů a využívat je primárně na letech New York - Londýn, což byla ikonická trasa Concordu. Ten ji zvládl za tři hodiny, Overture by měl dosáhnout stejného času.
Statický test motorů z konce roku 2023 (Zdroj: Youtube | Boom Supersonic)
Důležitým aspektem je podle šéfa společnosti právě udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí. Concordy byly nákladné zejména kvůli palivu, které spotřebovávaly. „Chceme ujistit, že nadzvukové cestování je bezpečné a udržitelné z ekonomického i environmentálního hlediska,“ uzavřel Scholl.
Zdroj článku: Flying/Fonetech