Zůstaneme-li u pilotované kosmonautiky, tak právě se na orbitálních stanicích nachází 14 pozemšťanů – z toho na ISS jedenáct a na čínském Tiangongu tři. Je to totiž tím, že společnost Axiom Space zahájila už 18. ledna třetí, čistě komerční let s posádkou, na Mezinárodní kosmickou stanici misí Ax-3, kterou tvoří mix astronautů z USA/Španělska, Itálie, Turecka a Švédska.
Automaty míří na Měsíc
Mimochodem, Artemis neArtemis, Měsíc se znovu stal cílem komerčních robotických modulů, které se však až na výjimky buď rozbíjejí o jeho povrh nebo jej minou. To je například případ lunárního landeru Peregrine americké společnosti Astrobotic, od kterého si nejen firma, ale i NASA hodně slibovala. Byl totiž prvním americkým automatem, který měl po konci programu Apollo r. 1972 přistát měkce na Měsíci. Zaseklý ventil mezi nádrží s tlakovým heliem a nádrží s okysličovadlem vedl k poškození palivového systému a k nemožnosti motorických manévrů, o přistání nemluvě. Navzdory tomu byl přistávací modul schopen dosáhnout lunární vzdálenosti (asi 238 000 mil od Země) 12. ledna, tedy v den, kdy Měsíc bohužel na tomto místě nebyl a zamířil zpět k Zemi. 18. ledna Peregrine znovu vstoupil do zemské atmosféry, kde někde u Fidži shořel v atmosféře.
Mimochodem, společně s modulem zanikl i český radiační detektor od společnosti ADVACAM,vyvinutý v UTEF ČVUT. Jeho dvojník však bude zřejmě instalován i na dalším robotu Astrobotic chystaném v rámci programu NASA Commercial Lunar Payload Services (CLPS). Vozítko zvané VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). je druhou plánovanou misí Astrobotic, která je naplánována na letošní rok. Tento pohyblivý robot bude po dobu 100 pozemských dnů hledat vodu a další sloučeniny v měsíční půdě.
V průběhu roku 2024 má být zahájeno několik dalších komerčních misí iniciativy CLPS, z nichž mnohé také zamíří k lunárnímu jižnímu pólu.
Český radiační detektor je instalován i v dalším automatickém landeru Nova C společnosti Intuitive Machines se sídlem v texaském Houstonu. Ten by měl vynést nejdříve v únoru letošního roku Falcon 9 od SpaceX a zamířit k Jižnímu lunárnímu pólu. Další společností, která má někdy v letošním roce využít program CLPS, je Firefly Aerospace, rovněž se sídlem v Texasu, která vyšle přistávací modul Blue Ghost do oblasti Mare Crisium, velkou čedičovou pláň na Měsíci, která vznikla ranými sopečnými erupcemi.
Je ovšem dobré zaznamenat, že po Indii se Japonsko se stalo pátou zemí světa, která na rozdíl od minulé mise HAKUTO 18. ledna úspěšně měkce přistála v poměrně složitém terénu na Měsíci se svým lunárním přistávacím modulem SLIM. Pravda, má to přeci jen vadu na kráse – sonda má problémy s energií kvůli tomu, že její panely solárních baterií pravděpodobně nejsou správně orientovány.
A když už jsme u automatů, na letošní rok je naplánována řada velmi zajímavých misí JPL, NASA i ESA, mezi něž patří start sondy Europa Clipper pro studium tohoto Jupiterova ledového měsíce, dále sonda ESA JUICE pro studium Jupiterových měsíců a mise ESA HERA k Didymosu, která bude prověřovat výsledky testu NASA DART na asteroidech.
Komerce na ISS
Vraťme se ale k pilotovaným letům. Zamrzí samozřejmě odklad obletu Měsíce v rámci mise Artemis 2 na příští rok, s tím, že tak očekávané přistání astronautů na Měsíci po více jak padesáti letech sklouzne k podzimu 2026. Problémy údajně přetrvávají s raketou SLS, lodí Orion, novými skafandry a zejména lunárním přistávacím modulem Starship společnosti SpaceX, který ještě potřebuje mnoho testovacích letů, než bude připraven. Na únor je plánován další start tohoto kolosu. A v americkém odborném tisku i kongresu se začínají probírat obavy, aby náhodou nebyli čínští tchajkonauti na Měsíci dříve než ti z Artemis...
Nás však bezprostředně zajímá současná návštěva astronautů na ISS v rámci komerční mise Axiom-3. Loď Crew Dragon Freedom společnosti SpaceX dorazila na Mezinárodní vesmírnou stanici v sobotu 20. ledna brzy ráno a přivezla s sebou dva nováčky a dva už ostřílené letce. Tato čtveřice je pravda nazývána první čistě evropskou kosmickou výpravou v americké kosmické lodi, ale má to háček.
Velitel výpravy, ostřílený astronaut Michael Lopez-Alegria s dvojím americko-španělským občanstvím je bývalý astronaut NASA, který má za sebou několik misí na palubě raketoplánu a pobytů na ISS. Jeho prvním letem byl STS-73 už v roce 1995 na palubě raketoplánu Columbia! Letěl pak na misích STS-92 a STS-113 a mimochodem i na palubě Sojuzu TMA-9 k ISS jako člen Expedice 14. Nyní pracuje jako komerční astronaut pro společnost Axiom a uskuteční svůj celkově šestý let do kosmu. Poslední kosmickou misi absolvoval v rámci letu Axiom-1, první soukromé expedice na americkém segmentu ISS. Jeho dvojí občanství je důvodem, proč lze o letu Axion-3 hovořit jako o celoevropském.
Tradiční společné foto z uvítání návštěvníků na ISS. Vepředu mise Axiomu, vzadu stávající Expedice 70 (Zdroj: NASA)
Pilot Dragonu Freedom je plukovník italského letectva Walter Villadei (*29. dubna 1974 v Římě), který si k vesmíru přivoněl na deset minut při letu na palubě komerčního suborbitálního raketoplánu Virgin Galactic VSS Unity během loňské mise Galactic 01. Villadei mimochodem absolvoval v roce 2008 výcvik v ruském Hvězdném městečku a v roce 2012 jej úspěšně dokončil. V roce 2015 získal osvědčení pro práci palubního inženýra Sojuzu.
Alper Gezeravci, specialista mise, je prvním tureckým občanem ve vesmíru. Gezeravci (*prosinec 1979) je rovněž bývalý vojenský pilot, který také sedm let létal pro civilní Turkish Airlines. Absolvent elektronického inženýrství Turecké letecké akademie v Istanbulu má i magisterský titul z Technologického institutu USAF na letecké základně Wright-Patterson v Ohiu.
Nás pak nejvíce zajímá specialista mise Marcus Wandt ze Švédska. Wandt, který se narodil 22. září 1980 ve švédském Hammaro, reprezentuje Evropskou kosmickou agenturu. Pravda, Wandt je po astronautovi Christeru Fuglesangovi již druhým Švédem, který letěl do kosmu, ale je prvním ze členů takzvaného záložního týmu astronautů ESA, který se dostal na oběžnou dráhu. Do týmu byl vybrán v roce 2022 stejně jako jeho český kolega Aleš Svoboda. ESA jeho misi nazvala „Muninn“ podle havrana ze severské mytologie. V průběhu své mise se bude Wandt podílet na 21 národních a ESA experimentech i jednom komerčním;.
Kromě toho, že byl v letech 2003-2014 stíhacím pilotem švédského letectva, stal se hlavním zkušebním pilotem společnosti Saab. Švédsko si takovou příležitost, jako je 14dnení pobyt na ISS při misi Axiom nedalo ujít.
V rámci letů Axiom právě major Svoboda mohl mít šanci letět na ISS už koncem letošního roku (Axiom 4). V tomto Crew Dragonu bude ovšem sedět polský kosmonaut Sławosz Uznański a vedle něj mohl sedět i Aleš Svoboda. I nestalo se tak...
Když jsme se naposledy sešli v redakci Aerowebu, přišla řeč i na takovéto komerční kosmické lety. Fakt, že v misi Axion-3 letí švédský kolega a na podzim odstartuje Ax-4 bez Svobody p. major reagoval takto:
„V posádce jsou 4 lidi, takže jsem mohl sedět vedle něj (úsměv). Uznański bude v posádce nezávisle tom, kdo vedle něj bude. Tady spíše záleželo na tom, jak se rozhodla Česká republika, která dostala stejnou nabídku od Axiomu, jako Polsko. Takže na tomto letu bude místo ČR zastoupena nějaká jiná země.“
„Ale současný trend je už celkem jasný – komercializace letů na nízkou oběžnou dráhu je realitou. Dnes už to ani nejde, aby se velké agentury jako je NASA či ESA věnovaly všem zajímavým projektům bez spolupráce s komerční sférou. A je i v zájmu aerokosmického průmyslu, aby měl v tomto směru rozvázané ruce. Pro takové firmy jako je SpaceX, Axiom Space, Blue Origin, či v Evropě Airbus, je to otázka velkého byznysu. Takový Axiom zabezpečuje komerční lety na ISS s tím, že pak z toho zisku může financovat například stavbu vlastní orbitální stanice, či vývoj skafandrů, které jsou určeny pro NASA a ESA v rámci programu Artemis.“
„Myslím si, že naprostá většina lidí v Evropě, i u nás, chápe jednoznačně přínos kosmonautiky, ať už jde o vědu nebo byznys. Ale nemůžeme se točit jen na otázce okamžité ekonomické návratnosti. To je jako kdybychom postavili fotbalové hřiště a chtěli kalkulovat, kolik peněz z toho vytřískáme do dvou let. Takto to nefunguje. Je totiž nutné brát v potaz i nezanedbatelné benefity, jako je zviditelnění našeho průmyslu, vysokých škol či výzkumných pracovišť.
Když jsem se bavil se Švédy, jejichž astronaut Marcus Wandt, také ze záložní skupiny a stíhací pilot jako já, nyní letí v rámci mise Axiom-3 na ISS, tak jsem se ptal – co tam budete dělat za experimenty, jaká je náplň letu, jak jste k tomu přistoupili, tak řekli: „Velice jednoduše. My jsme si spočetli, že už jen ten fakt, že letí do kosmu Švéd, tak jen propagace země, našich škol a firem zapojených do projektů ESA, nám náklady na misi bohatě vrátí – je to jasná deklarace toho, kam směřujeme.“
A dodali: „Víš, my se díváme trochu víc dopředu, co bude dejme tomu za deset, dvacet let. My neřešíme, co z toho budeme mít za dva tři roky, ale víme, že nám to přinese v Evropě jinou pozici a otevře nám to dveře do jiných sfér kosmického výzkumu či byznysu.
Nám v České republice tento perspektivní manažerský pohled na cíle a možnosti kosmického výzkumu, dle mého názoru, chybí..."
Čas nečeká. Švédové počítají i tu popularizaci své země ve světě a například Polsko chce mít do roku 2030 3% podíl na evropském kosmickém byznysu a dokonce i svého kosmonauta v rámci mise Artemis 6 na Měsíci. Nám se o tom zatím může jen zdát. Ale příklad mise Axiom-3 se švédským členem týmu, Markusem Wandtem, snad v budoucnu otevře startovací rampu i Svobodovi.
