Hlavním bodem nových plánů je zlepšit dlouhodobě nevyhující dopravní dostupnost letiště. Už příští rok má spustit provoz kapacitní trolejbusová linka, do roku 2030 by měly na letiště začít jezdit i vlaky. Dosud se počítalo s tím, že pojede přímá linka z Masarykova nádraží a následně bude pokračovat až do Kladna. Novinkou je, že s letištěm by mělo být přímo spojené také hlavní nádraží. Zvýšit by se měl i počet parkovacích míst, a to z nynějších 6 500 na 10 000.
„Vlaky z Prahy na letiště by měly začít jezdit v roce 2030, což je v souladu s plány na další rozvoj Letiště Václava Havla Praha. Chceme také, aby nová trať z Masarykova nádraží na letiště byla napojena i na pražské hlavní nádraží. Cílem je lepší propojení dálkových vlaků (a plánované vysokorychlostní tratě - pozn. red.) s budoucím provozem na letiště. Ministerstvo dopravy je tak svým dílem připraveno přispět k rozvoji a zvýšení konkurenceschopnosti Letiště Václava Havla Praha,“ okomentoval plány ministr dopravy Martin Kupka. „Už dlouho slýcháme, že železnice na letiště za těch šest nebo sedm let bude. Děláme reálné kroky, aby to tentokrát skutečně byla pravda. Je to v tuto chvíli slabé místo našeho letiště, to je třeba říct,“ přidal se ministr financí Zbyněk Stanjura, jehož úřad je jediným akcionářem letiště.
Předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos k plánům uvedl, že rozvoj bude letiště realizovat na zásadách udržitelnosti, inovativnosti a komplexnosti. „Jsme rádi, že Ministerstvo financí schválilo aktualizaci naší dlouhodobé koncepce a strategie rozvoje, jejíž součástí je jako jeden z hlavních pilířů záměr rozvoje kapacit letiště. Náklady na realizaci první fáze odhadujeme ve výši 32 miliard korun a rád bych v tomto kontextu zdůraznil, že na žádný rozvojový projekt nepůjdou finance od daňových poplatníků. Všechny vize a plány budeme realizovat z našich financí.“
Hlavní rozvojové cíle letiště
- komfortní dopravní spojení s centrem Prahy a spádovou oblastí České republiky (od roku 2024 kapacitní trolejbusové spojení, vlakové spojení 2030)
- dostatečné kapacity pro odbavení cestujících a letadel (2029–2033)
- zrychlené procesy odbavení (částečně již od roku 2024) <ľi> nové přímé linky pro občany ČR, zajímavá spojení pro zahraniční cestující (postupně už nyní)
- rozšířenou nabídku obchodů, restaurací, služeb včetně parkování a ubytování (postupně už letos a v průběhu roku 2024)
Rozvoj letiště do roku 2030 má přinést:
- 200 přímých spojení (nyní 160)
- 37 dálkových linek (nyní 21)
- 10 000 parkovacích míst (nyní 6500)
- 16 000 m² obchodů a restaurací (nyní 11 000)
- 600 hotelových pokojů (nyní 380)
- 10 500 m² salonků (nyní 2100 m²)
Rozšíření kapacity Terminálů
V rámci rozvoje a rozšíření terminálů dojde k navýšení kapacity na 21,2 milionů cestujících a zdvojnásobení špičkové hodinové kapacity. Výkonný ředitel provozu letiště Martin Kučera mluví také o Centrální bezpečnostní kontrole na Terminálu 1. „Zlepšíme tím komfort pro cestující, umožníme efektivnější využití kapacit a přesun části Schengenského provozu do Terminálu 1. Rozšíření kapacity Terminálu 2 pak zajistí multifunkční provoz a flexibilitu v obou režimech Schengen a non Schengen. Jednotliví dopravci navíc budou mít přidělený k odbavení vždy jen jeden konkrétní terminál a zlepší se tím i orientace pro cestující.“
Uhlíkově neutrální letiště
V rámci rozvojových plánů Letiště Praha myslí také na udržitelnost a snižuje kontinuálně emise CO2 v souladu s podmínkami programu Airport Carbon Accreditation. Letiště bude do roku 2030 uhlíkově neutrální a druhově pestré. Zároveň budeme snižovat hlukovou zátěž. Do roku 2025 bude pět set bytů/domů vybaveno ventilacemi, průběžně budeme aktualizovat protihluková opatření s důrazem na noční provoz.
Letiště si nechalo vypracovat průzkum veřejného mínění, podle tiskové zprávy plány podporuje přes 90 procent dotázaných Čechů. V průzkumu agentury Median z letošního srpna za nejdůležitější považují budování dopravní infrastruktury na letiště, ale také jeho modernizaci a digitalizaci, rozšiřování leteckých spojení do nových destinací, udržitelný rozvoj a rozvoj provozních kapacit. Potvrzuje to i obchodní a marketingový ředitel agentury Median Josef Fišer. „Rozvoj letecké dopravy obecně podporuje 89 procent dotázaných, což je o 7 procentních bodů více než v roce 2019.” Průzkumu se zúčastnilo 2042 respondentů ve věkovém složení 18–65 let.