Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) upozornila na nový dokument norského Luftfartstilsynetu (úřadu pro civilní letectví) shrnující doporučení, jak v době koronavirové epidemie pečovat zejména o interiér malých letadel. Dokument například varuje před látkami, které sice mohou být účinné v boji s koronavirem, ale zároveň mohou poškodit některé části letadla.
Nutnost dezinfekce kokpitu malého letadla po každém letu si je vědoma - alespoň podle informací z webových stránek - drtivá většina tuzemských provozovatelů. Existují však různé dezinfekční látky a metody, které mohou působit kontraproduktivně. Nevhodné je podle dokumentu například používání generátorů ozonu, protože působí ničivě kromě nežádoucích organických látek také na gumu, pravou kůži, ale i jiné přírodní materiály či plasty.
Doporučení k čistění a dezinfekci kokpitu
- Dezinfikujte letadlo před každým letem.
- Vyčistěte všechny povrchy, kterých se mohli dotýkat lidé.
- Nepoužívejte čističe se stlačeným vzduchem. Viry z povrchů se mohou dostat znovu do vzduchu a hrozí jejich vdechnutí.
- Nezačínejte úklid vysáváním. Viry z povrchu mohou být nasáty, projít filtrem, znovu se dostat do vzduchu a hrozí jejich vdechnutí (pouze některé filtry zamezí průchodu viru). Vysavač je vhodné použít pouze na povrchy, které byly již předtím dezinfikovány. Je-li to možné, mějte tělo vysaveče vně kokpitu, aby se vzduch vycházející z vysavače šířil do otevřeného prostoru.
- Nepoužívejte ionizátory. Přestože působí účinně na organické látky, působí rovněž na části letadla z přírodních materiálů, jako je guma, umělá hmota či kůže. Mějte na paměti, že ozon působí nepříznivě na gumové hadičky.
- Nepoužívejte peroxid vodíku. Při odpařování může poškodit kůži, akrylové části či okna z polykarbonátu.
- Používejte pouze dezinfekce obsahující látky s prokazatelným účinkem proti koronaviru. Doporučené příměsi je možné najít na webech Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) či americké Agentury pro ochranu životního prostředí (USEPA).
zdroj: EASA
Obzvlášť opatrný je třeba být v případě čištění přístrojového panelu. Zatímco na skleněné povrchy, které kryjí například avioniku Garmin 1000, se hodí 50% vodný roztok isopropylalkoholu, na přístroje kryté plexisklem je vhodné použít lehce mýdlovou vodu. Vždy je však nutné použít co nejméně tekutiny a po vyčištění dobře povrchy vysušit. Nevhodné jsou podle norského úřadu rovněž vhlčené ubrousky; zpravidla obsahují citronovou kyselinu či hydrogenuhličitan sodný, tj. látky s leptavými účinky.
Dokument také upozorňuje na rizika spojená se sdílením pilotní výbavy, zejména sluchátek s mikrofonem, který je k potenciálnímu přenosu virů takřka ideální, a doporučuje používat zásadně vlastní vybavení. Vhodné je také používání rukavic, a to jak při předletové prohlídce, tak při manipulaci s táhly a tlačítky v kokpitu.
Ionizace vs. ozonizace
15.04.2020 v 15:18
Vladimír Smejkal
Norský ÚCL pravděpodobně rozumí problematice letectví, ale nejsem si jistý, zda všechny prezentované názory na dezinfekci jsou odborně podložené. Nejvíce je to vidět na bodu „Nepoužívejte ionizátory. Přestože působí účinně na organické látky, působí rovněž na části letadla z přírodních materiálů, jako je guma, umělá hmota či kůže. Mějte na paměti, že ozon působí nepříznivě na gumové hadičky.“
Předně je zde „házena do jednoho pytle“ ionizace a ozonizace. Ionizace je proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává iont. Existuje ionizace, kdy vznikají kladné ionty neboli kationty, a ionizace, kdy vznikají záporné ionty, tzv. anionty. Anionty neutralizují kladně nabité částice ve vzduchu a jsou schopny eliminovat prach, kouř a částice pylu, které způsobují alergie. Na viry má vliv malý nebo žádný. Ionizace vzduchu spočívá v generování záporných vzdušných iontů elektrostatickým výbojem. Ve volné přírodě se tyto záporné ionty vyskytují ve vysokých koncentracích (vzduch po bouřce obsahuje až 100.000 iontů na cm³), v městských a industriálních oblastech klesá jejich koncentrace i pod 100 iontů na cm³. Takže ionizace nám dle mého názoru neuškodí, ale proti koronaviru také nepomůže.
Ozon je modifikace kyslíku, kdy kromě obvyklých dvouatomových molekul O2 se kyslík vyskytuje i ve formě tříatomové molekuly jako ozon O3. V přírodě existuje jako přízemní (troposférický) ozon a stratosférický ozon, který má vliv na všechny organismy. Vzniká působením elektrických výbojů nebo krátkovlnného ultrafialového záření na molekuly obyčejného kyslíku a po uplynutí nepříliš dlouhé doby (cca 20-40 minut) se opět rozkládá na klasický kyslík O2. Ve vysokých koncentracích je jedovatý – proto se v dezinfikovaných prostorách nesmějí nacházet lidé a zvířata. Tím pádem také dokáže zničit bakterie, viry, plísně a jakékoliv další choroboplodné zárodky.
Tzv. čističky vzduchu v některých případech používají obě metody – odtud zřejmě pramení omyl Norů.
Ozonizace se masově používá pro čištění klimatizací, automobilů a jiných dopravních prostředků, restauračních a potravinářských provozů, lékařských ordinací, pro čistění vody v bazénech apod. Využívá se také v medicíně např. pro léčbu akné, atopických ekzémů a dalších kožních defektů, ve stomatologii apod. Po aplikaci ozon nezanechává žádné stopy ani toxická rezidua a nezpůsobuje žádné alergické či dýchací potíže, které mohou vytvářet chemické dezinfekční prostředky.
Co se týká působení na materiály, pak na některé nemá vůbec žádný vliv, na některé po delší době, u některých se požaduje jej krátká expozice. Materiály, u nichž se nemusíme bát ozonu vůbec či ani po delší, leč určitou dobu, patří prakticky všechny: ABS plast, bronz, butyl, CPVC, EPDM, EPR, hliník, inconel, měď, mosaz, nerezová ocel, PTFE (teflon), sklo titan a viton. Podle stejného zdroje https://www.triotech.cz/o-ozonu/ozon-a-materialy může být s O3 po velmi krátkou dobu jen neoprén, polypropylén a zcela nevhodný je pro ocel (nechráněnou) a zinek.
Jinými slovy – není plast jako plast a není kov jako kov. Autor používá více než 15 let ozon pro dezinfekci bazénu, což mu umožnilo nepoužívat vůbec žádnou chemii. Za tu dobu nedošlo k poškození žádného dílu, a to počínaje plastovými rozvody, přes kovové díly až po čidla, čističku nebo čerpadlo.
Vladimír Smejkal
Odpovědět
