Okřídlený gigant či „monstrum“ a perspektivní aerokosmický nosič. To vše představuje dosud největší letadlo v historii, dvoutrupý Stratolaunch o rozpětí křídel 117 metrů a maximální vzletové hmotnosti 650 tun. Pohání ho šestice motorů z Boeingů 747 a svými rozměry převyšuje doposud největší létající stroj, An-225 Mrija, postavený v jediném exempláři pro převoz raketoplánu Buran.
Je novým dítkem spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena (1975-1982) a jeho společnosti Stratolaunch Systems, které má – jak jinak – výrazně zlevnit dopravu nákladů na nízké oběžné dráhy kolem Země.
Jde tentokráte o reálný krok ke skutečnému vybudování systému startů kosmických raket z letícího letounu? Ne že by se to už někomu nepovedlo, ale necelých 40 úspěšných stratů raket Pegasus společnosti Orbital Sciences Corp. (od února 2015 Orbital ATK) z podvěsu upraveného dopravního letounu Lockheed L011 Tristar je pouze něžným potůčkem, nikoliv bystřinou v hlavním proudu kosmických nosných prostředků, kde nadále přetrvávají starty raket z pozemních odpalovacích zařízení. Navíc – rakety Pegasus mají dvě nevýhody – Tristar unese pouze jednu raketu, a to s nosností necelé půl tuny na LEO.
Pegasus opouští Lockheed L011 Tristar / Foto nasa.gov
Letoun Stratolaunch, celým jménem Scaled Composites Model 351 "Roc", zatím po slavnostním rolloutu v minulých dnech nadále prochází testy na ranveji kalifornské pouštní základny Mojave Air and Space Port a jeho první vzlet se očekává s podzimem. Ovšem nikoliv s nákladem pro vesmír…
Využívá stejné základny jako společnost Virgin Galactic vyvíjející obdobný, ovšem mnohem menší turistický miniraketoplán SpaceShipTwo, postavený též na principu mid-air launch (vzdušného startu) s plánem vozit turisty na suborbitální dráhu. Ostatně, pokud vám Stratolauncher jmenovaný stroj připomíná, není to náhoda - za designem stojí stejný člověk jako u SpaceShipTwo, konstruktér a spolumajitel firmy Burt Rutan.
Podobně je Allen v pozadí Scaled Compozites a společnost Stratolaunch založil až v roce 2011 přičemž jeho partnery jsou i Orbital ATK. A jak už konstatoval jeho bývalý parťák Bill Gates, od mládí byl Paul posedlý vesmírem. Na jeho podnikání to je vidět.
Pokud bude letoun v blízké době certifikován, mohla by celá nosná souprava startovat k prvním letům do vesmíru už v roce 2020. Zatím se počítá s tím, že v podvěsu Stratolauncheru by mohly být až tři rakety Pegasus, které by byly vypouštěny ve výšce cca 10 kilometrů. Pro těžší náklady počítá společnost s vývojem vlastních raket MLV s nosností 3 500 kg až šest tun na nízkou oběžnou dráhu s první startem okolo roku 2022. Původně se ale uvažovalo o nasazení rakety vyvíjené společností SpaceX , ale ta se spolupráce zřekla už v roce 2012.
Plánovaná rodinka nosičů Stratolauncher / Obrázek Stratolaunch Systems
Poté Orbital ATK vyvíjela tzv. Pegasus II s nosností kolem šesti tun, což se pro ni ukázalo jako nerentabilní, a tak kontrakt dostala společnost Aerojet Rocketdyne. Chce se říci – uvidíme, jak to dopadne.
Stratolaucher má totiž ambice vozit náklady na mezinárodní kosmickou stanici a perspektivně vynášet i malý raketoplán s posádkou. Už dnes se nabízí testovaný člun Dream Chaser od společnosti Sierra Nevada Corporation, která loni uzavřela se Stratolaunch partnerství.
Raketoplán prochází už několik let testy jak v automatickém, tak pilotovaném módu (od 2015), byť NASA projekt nejprve odmítala. Avšak roku 2016 byl zařazen do programu nepilotovaných zásobovacích plavidel pro ISS.
Ovšem jak prozradil vždy dobře informovaný list Washington Post, chystá Paul Allen i vlastní pilotovaný miniraketoplán zvaný zatím Black Ice… Je ovšem otázkou, zda bude největší letoun světa při operačním nasazení skutečně rentabilní a zda by mohl bez zvýšení nosnosti miniraketoplán vůbec vynášet do potřebné výšky.
Faktem je, že podobných projektů na principu mid-air launch už byla rozpracována celá řada jak v USA, Evropě či někdejším SSSR a současném Rusku, ale nerealizovaly se v praxi, byť byly často v pokročilém stádiu. Pravda, leckdy to zavánělo vojenskými potřebami.
Ale o tom až příště.
