Muž, který jako čtvrtý kráčel po Měsíci a pobýval i na družicové stanici Skylab, Alan LaVern Bean, se v sobotu 26. května, ve věku 86 let, vydal na svoji poslední cestu. Zemřel po krátké nemoci v kruhu rodinném. By jedním z těch nemnohých, kterým souběh okolností umožnil procházet se po povrchu Luny. Bezmála před padesáti lety…
Alan (*15. března 1932, Texas) začínal podobně jako mnoho jeho kolegů-astronautů jako námořní pilot a rovněž prošel elitní školou zkušebních pilotů v Patuxent Riveru v Marylandu. Když se přihlásil do výběru astronautů pro lety Gemini a Apollo, měl nalétáno na 2 500 hodin.
Při letech Gemini se na něj nedostalo, byl jen náhradníkem „desítky“, ale za to si vytáhl šťastný los pilota lunárního modulu Intrepid druhé expedice na Měsíc – Apollo 12. To odstartovalo 14. listopadu 1969 z Kennedyho kosmodromu na Floridě a ve velitelském modulu Yankee Clipper byli spolu s Beanem velitel letu Charles Conrad a pilot velitelského modulu Richard Gordon.
Cílem Apolla 12 bylo Mare Cognitum (Moře poznané) v blízkosti kráteru Lansberg a místa přistání automatické kosmické sondy Surveyor 3, která na Měsíci přistála v roce 1967. Intrepid přistál v obrovské prašné poušti u tzv. Sněhuláka, tří navzájem spojených kráterů, 180 metrů od Surveyoru, což byl fantastický výkon. Bohužel, výpravu pronásledovaly technické problémy, a tak jsme na Zemi nemohli sledovat televizní přenosy ze dvou vycházek Conrada a Beana (jisté tzv. konspirační teorie tvrdí, že jim vysílání znemožnila mimozemská civilizace, která Pozemšťany chtěla odradit od dalších letů na Měsíc – viz pak havárie Apolla 13. Jak to doopravdy bylo nám už Al Bean neprozradí...). Záhy se začal připravovat na dlouhodobý pobyt ve vesmíru na družicové stanici Skylab.
Expedice pod názvem Skylab 3 odstartovala 28. července 1973 a pod Alovým velením na palubě stanice pracovali Jack Lousma a vědecký astronaut Owen Garriott na tu dobu rekordních 59 dní a podnikli i tři pracovní výstupy do volného vesmíru.
Po této expedici ještě zůstal v týmu kosmonautů a mj. byl jmenován i do záložní posádky projektu Sojuz-Apollo. Ve stejném roce (1975) se stal vedoucím operační a tréninkové skupiny budoucích astronautů. Ovšem výlet na Měsíc něm zanechal nesmazatelné dojmy, a tak se vrhnul i na malování obrazů s lunárními náměty. Ano, vesmír jej naplňoval do posledních dní.
Na kterou stranu vesmíru se nyní vydal?
