Husitské sídlo
Před přistáním na letišti Tábor (LKTA), z kterého se vydáme do stejnojmenného města známého svou historií spjatou s husitským hnutím, si můžeme prohlédnout na vyvýšenině nad řekou Lužnicí vystavěné Staré město. U kochání se pěknými výhledy na historické centrum nezapomeneme, že toto leží pod místní ATZ. Asi tři kilometry severozápadně od táborské městské památkové rezervace se můžeme ze vzduchu podívat na bývalé vojenské letiště Všechov. To ještě před několika lety sloužilo jako příhodná plocha např. pro nácvik přistání s ultralehkými letouny. Dnes ji kromě pozemních uživatelů pro létání využívají ještě paraglidisté pro vzlety vlekáním, což je vhodné vést při letecké obhlídce v patrnosti. Podobně jako místní aktivity modelářů. Na druhé straně od města, asi 13 km jihovýchodně letiště na zvedající se hraně Českomoravské vrchoviny, se můžeme zaletět podívat na uprostřed lesa na kopci stojící zříceninu hradu Choustník.
Letiště Tábor je prostorné. A pro přistání na delší ze dvou travnatých drah nabízí více jak kilometrovou délku a šířku přes 100 metrů. Leží mezi Táborem a Sezimovým Ústím u železniční zastávky Tábor–Čápův Dvůr na hlavní trati mezi Prahou a Českými Budějovicemi. 300 metrů od železniční je také autobusová zastávka. Vlakem nebo autobusem můžeme překonat cca 2,5km vzdálenost na městské vlakové nebo hned vedle něj umístěné autobusové nádraží.
Když z něj vyrazíme do centra, po zhruba půl kilometru půjdeme kolem botanické zahrady situované v blízkosti nejstarší tuzemské přehrady, vodní nádrže Jordán, jejíž vybudování je datováno k roku 1492. Botanická zahrada má taktéž dlouhou historii. Založena byla roku 1866, je druhou nejstarší v České republice, najít v ní můžeme několik tisíc druhů rostlin a přitom se ocitnout na zeleném ostrově uprostřed města.
Foto Pohled 111 (Wikimedia)
Budeme-li pokračovat v naší cestě, za dalšího asi půl kilometru dojdeme do historického centra. Tam si můžeme vybírat, jaké památky si prohlédneme a jaká muzea a další zajímavosti navštívíme. Na výběr jich je dost, včetně tradičního Husitského muzea s jeho expozicemi a podzemními chodbami. Při objevování zajímavostí mohou být nápomocné městské prohlídkové okruhy. Podél Granátové skály také můžeme sejít k řece Lužnici. A rozhodneme-li se zůstat déle, otevírají se nám další možnosti. Naučná stezka Stříbrná nás dovede k asi tři kilometry vzdálené, v roce 2015 postavené, rozhledně Hýlačka a k ZOO Tábor ve Větrovech. Cestou půjdeme kolem Žižkových lázní. Na břehu Lužnice zde byly po několik století provozovány lázně a dnes je zde hotel a zároveň příhodné místo pro svatby, hudební produkce, výstavy a společenská setkání s nádechem romantiky. V něm se můžeme nejen ubytovat v jednom ze 14 pokojů, ale také si třeba zahrát kulečník, půjčit si kolo na projížďku po okolí nebo se oddat masáži či aromatické koupeli. Kousek od hotelu po směru toku Lužnice pak lze otestovat, zda má zdejší pramen sv. Eleonory opravdu léčivé účinky.
A kromě samotného města je zajímavým cílem i zřícenina Kozí Hrádek, vzdálená asi kilometr od prahu dráhy 30. Na konci letištní plochy se vydáme východním směrem po polní cestě. Po asi 300 metrech na křižovatce čtyř cest odbočíme vpravo k mostku přes Kozský potok, za kterým budeme pokračovat vlevo po červené turistické značce až do místa, kde žil a kázal před více jak 600 lety Jan Hus. Kousek za mostkem už torzo původní stavby uvidíme. Vnitřek areálu s pozůstatky Kozího Hrádku je přístupný od května do září.
Mezi klokany
Na východě České republiky, na úpatí Hostýnsko-vsetínské hornatiny, která dále přechází v Javorníky a Moravskoslezské Beskydy, můžeme přistát na ultralehkém letišti Zlín Štípa. 400 metrů dlouhá asfaltová dráha je situovaná na vyvýšeném místě. Předpolí před ní na obou stranách směrem od letiště klesá a zároveň je za koncem asfaltu v obou směrech ještě asi 50 metrů travnaté rezervy.
Město Zlín je od letiště poměrně vzdálené, vzdušnou čarou je jeho centrum asi osm kilometrů daleko. Prohlídku města zasazeného do členitého terénu tak můžeme uskutečnit ze vzduchu během příletu nebo odletu. Co však máme z letiště na dosah, méně jak dva kilometry vzdušnou čarou, je jedna z nejlépe hodnocených tuzemských zoologických zahrad Zlín-Lešná. Na cca 50 hektarech v ní žije přes 200 různých zvířecích druhů. ZOO klade důraz na vytvoření co nejpřirozenějšího prostředí s minimem rušivých bariér oddělujících návštěvníky od zvířat. Mezi některé živočichy můžete vstoupit přímo do jejich teritoria a procházet se tak třeba mezi klokany. Součástí areálu je také veřejnosti přístupný zámek Lešná.
Foto Jan Polák (Wikimedia)
Do ZOO lze od letadla pohodlně dojít. Vyrazíme nejprve severozápadním směrem po zelené turistické značce, která vede podél letiště. Na křižovatce odbočíme vlevo a ve Štípě pak Panskou cestou vpravo a dále rovně polní cestou, která nás zavede přímo ke vstupu. Kdo se bude chtít podívat na větrný mlýn holandského typu s otočnou střechou, který sloužil zároveň jako pila, může pro jednu cestu zvolit opačný směr zelené z letiště s asi o jeden kilometr delší trasou. Po cestě s pěknými výhledy do kraje dojde na křižovatku s turistickým rozcestníkem příznačného jména U Větráku. Zahne doprava a po 150 metrech je u mlýna. A bude-li pokračovat bez odbočování dále vpřed, dojde k hlavnímu vstupu do ZOO.
Jihozápadní úpatí Hrubého Jeseníku
V prvním díle výletního seriálu bylo naším výchozím místem pro putování Hrubým Jeseníkem na jeho severní straně orientované letiště Mikulovice. Na jihozápadním úpatí tohoto pohoří v oblasti Hanušovické vrchoviny lze využít pro další výlet letiště Šumperk (LKSU). Jelikož je to od něj vzdušnou čarou k Pradědu nějakých 20 kilometrů, nabízí se podobně jako při letu do Mikulovic vzdušná prohlídka nejvyšší jesenické hory s rozhlednou a vysílačem, jehož vrchol je nejvýše položeným místem v České republice, stejně jako zhlédnutí vysoko v horách postavené vodní nádrže Dlouhé stráně. Pro vzlet a přistání máme na místním letišti k dispozici dvě travnaté 700 metrů dlouhé dráhy, přičemž dráha 06 směřující proti kopcům není určena pro vzlety. Svoje kouzlo má let po levém okruhu dráhy 18, kdy po druhé zatáčce letíme podél svahu pod úrovní po pravé ruce dále se zvedajícího terénu.
Přímo podél letiště vede červená turistická značka, po které dojdeme na cca kilometr vzdálenou železniční zastávku Vikýřovice u penzionu. Vlak je příhodnou variantou pro přiblížení se do zajímavého výletního cíle, zhruba sedm kilometrů vzdálených Velkých Losin. Pokud zrovna nic nejede, můžeme se ještě před odjezdem podívat do místního netradičního Muzea silnic se třemi stálými expozicemi, vzdáleného pouhých 300 metrů od zastávky.
Kdo bude chtít navštívit šumperskou Expozici čarodějnických procesů (otevřeno od června do září) nebo zajít do Vlastivědného muzea, může pokračovat dál do asi dva kilometry vzdáleného centra Šumperka. Chceme-li vlakem do Velkých Losin, vrátíme se na železniční zastávku a pojedeme buď do vlakové stanice Velké Losiny, zámek nebo Velké Losiny. První je situovaná u národní kulturní památky, pozdně renesančního zámku Velké Losiny, postaveného na konci 16. století na místě bývalé tvrze. Druhá, vzdálená necelý kilometr, u místních termálních lázní. Mezi těmito zastávkami je pak velkolosinská Ruční papírna s muzeem.
Foto Zamek-velkelosiny.cz
Ze zámku můžeme do papírny a lázní dojít po zelené turistické značce podél řeky Losinky. Ruční výroba papíru má ve Velkých Losinách více jak 400letou tradici a místní manufaktura tak patří k vůbec nejstarším doposud pracujícím podnikům tohoto druhu v Evropě. Součástí této národní kulturní památky je muzeum a v rámci prohlídky se přímo na jednotlivých pracovištích seznámíme s postupem výroby ručního papíru.
A pokud bude chladno, můžeme se ještě návdavkem zajít zahřát do některého z bazénů místních termálních lázní napájeného z jesenických minerálních pramenů. Teplota termálních zdrojů se u vývěru pohybuje kolem 36 stupňů Celsia.
Ukrytý přírodní svět
Pokud nespěcháme, nabízí se během jihlavského výletu k vzdušné prohlídce necelých 30 km vzdálená Telč s historickým jádrem zapsaným na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Cestou můžeme zakroužit také nad gotickým hradem Roštejn stojícím v severovýchodním cípu větší zalesněné oblasti u jejíhož druhého konce upoutá náš pohled vysoký vysílač stojící na Javořici, nejvyšším vrchu Českomoravské vrchoviny.
Letiště Jihlava (LKJI) je prostorné. Široká a přes 900 metrů dlouhá dráha navíc disponuje na obou stranách travnatým předpolím. Situované je asi čtyři kilometry vzdušnou čarou od centra. Zvolíme-li pro přesun do města hromadnou dopravu, je buď přímo u odbočky k letišti autobusová zastávka Henčov, letiště, nebo s opatrností a ohledem na provoz přejdeme dráhu přibližně uprostřed a odtud sejdeme po cestě k asi 500 metrů vzdálené zastávce jihlavské MHD Henčov.
Po Zlínu-Lešné můžeme zajít i zde do zoologické zahrady. Najdeme ji v bezprostřední blízkosti centra v údolí řeky Jihlávky. Poměrně příkré svahy plné zeleně lemující ZOO dotvářejí vlastní mikrosvět oddělený od okolního města. V expozicích nalezneme téměř 200 druhů exotických zvířat a v tropickém pavilónu můžeme objevit dokonce i vegetací zarůstající vrak letadla.
Hned nad západní částí ZOO, která přiléhá k centru, lze vstoupit do podzemí. Při celkové délce asi 25 km a ploše cca 50 000 m² patří jihlavský podzemní systém chodeb pod městskou zástavbou mezi v tuzemsku nejrozsáhlejší. O pár kroků dále si pak na Masarykově náměstí můžeme prohlédnout celou řadu expozic Muzea Vysočiny. Navštívit můžeme také od náměstí asi 200 metrů vzdálenou Bránu Matky Boží. Ta slouží jako vyhlídková věž, obrazárna a je v ní i stálá expozice Jihlavská pevnost. Navštívit můžeme také Oblastní galerii Vysočiny sídlící hned ve dvou jihlavských budovách a řadu dalších míst podle našich zálib.
Z letiště rovnou do města
Do nejstarší tuzemské zoologické zahrady se vydáme do severních Čech. Před letem na neveřejné mezinárodní letiště Liberec (LKLB) je vhodné nahlédnout do VFR příručky a přečíst si nejen informace o pravidlech místního létání, která mají svoje specifika vzhledem k tomu, že letiště je situováno v blízkosti městské zástavby a Přírodního parku Ještěd, ale i o pravidlech pro samotné přílety. Umístění 900 metrů dlouhé travnaté dráhy v blízkosti městské zástavby znamená, že na MHD to nebudeme mít daleko.
Hned u severní části letiště narazíme na nákupní centrum, kde lze také nějaký čas s ohledem na přepravní možnosti stroje, kterým jsme přiletěli, pobýt. Především však je v jeho areálu zastávka autobusu MHD. S jeho pomocí a po přestupu na tramvaj na Šaldově náměstí se do ZOO můžeme dostat za 20 minut. V místě, kde byla už v roce 1904 vystavěna velká veřejná voliéra a postupně k ní přibývaly další expozice, byla v roce 1919 založena první zoologická zahrada tehdejšího Československa. Dnes v ní nalezneme přes 150 různých druhů chovaných zvířat a známá je např. svými bílými tygry indickými.
Chceme-li navázat na faunu flórou, můžeme se podívat do blízké botanické zahrady se skleníkovým areálem ve tvaru rostlinných buněk reprezentovaných deseti expozičními pavilony o celkové ploše cca 3 500 m2. Ve městě pak lze navštívit řadu dalších zajímavých míst. Po jihlavském historickém podzemí si např. každou první sobotu v měsíci můžeme připomenout novodobější historii v místních podzemních prostorách krytu civilní obrany s délkou chodeb cca jeden kilometr s původním vybavením a stálou, tématu se týkající, výstavou nebo si prohlédnout rozsáhlé expozice Severočeského muzea v Liberci.
Pokud nás bude lákat k návštěvě těžko přehlédnutelný Ještěd, lze se svézt tramvají na konečnou zastávku Horní Hanychov a z ní zamířit buď necelý kilometr k dolní stanici lanovky nebo vyrazit po modré turistické značce či jinou cestou na vrchol po svých. Místo, které má svoje kouzlo, si ostatně i se známou vrcholovou stavbou tvaru rotačního hyperboloidu architekta Karla Hubáčka můžeme prohlédnout během příletu nebo odletu také ze vzduchu. Podobně jako Jizerské hory přiléhající k druhé straně Liberce. Vždyť z letiště např. do místa startu a cíle Jizerské padesátky je to vzdušnou čarou jen devět kilometrů.
