Známé lázně i vyhlídky od vodní hladiny
V západních Čechách můžeme navázat na lázeňský výlet popsaný v druhém díle a vydat se na letiště Karlovy Vary (LKKV). Před přistáním či po vzletu nás čeká řada pěkných výhledů. Jelikož se jedná o letiště řízené, nezapomeneme si pro ty, které hodláme provést uvnitř CTR, vyžádat od řídících příslušné povolení. Pohled na lázeňskou část města vystupující nad řekou Teplou do zalesněných kopců nebo leteckou prohlídku hradu Loket vystavěného na skalním ostrohu nad řekou Ohří, která ho takřka dokola obtéká, lze rozhodně doporučit. Při obhlídce okolí letiště si zároveň můžeme vybírat cíle, kam se po přistání vydáme. A že jich není málo.
Letiště je poměrně vysoko nad městem. V cca 600 nadmořských metrech, zatímco Ohře protéká městem ve výšce kolem 370 metrů. Pokud bychom o přítomnosti Karlových Varů nevěděli, budeme mít spíše pocit, že jsme přistáli v kraji luk a lesů. Užít si budeme moci obojího. Ačkoliv to z letiště nemusí vypadat, první hotely lázeňské čtvrti, kterou jsme si mohli prohlédnout z letadla, jsou od terminálu vzdušnou čarou jen ani ne 2,5 km daleko. Pokud nezvolíme pro přesun do města MHD nebo jinou pozemně motorovou možnost, lze vyrazit na Vítkův vrch vzdálený cca 500 metrů od prahu dráhy 11. Z něj je pěkný výhled na letištní provoz a pokud si najdeme vhodné místo, uvidíme i na druhou stranu na město, do kterého z Vítkova vrchu dojdeme po modré nebo žluté turistické značce. Máme-li chuť se svlažit, stačí popojít od terminálu jihozápadním směrem k blízkému Kolovskému rybníku s travnatými plážemi. A pokud budeme mít štěstí, můžeme se u koupání podívat i na leteckou akrobatickou sestavu. Trénink místního známého klubu se sice většinou odehrává v jiných prostorech, občas však piloti předvedou své umění i v blízkosti letiště.
Krom samotné návštěvy lázeňského města, na které lze pohlédnout i z řady různých vyhlídek v jeho zalesněném kopcovitém okolí, se lze celkem snadno dostat vlakem i do blízkého Lokte a navázat na jeho vzdušnou prohlídku. A pokud si s sebou vezmete do letadla nějaké nafukovací plavidlo, případně si loď půjčíte na místě, lze s úspěchem během výletu aplikovat i vodní dopravu. Z Lokte se totiž dostanete po Ohři zpět do Karlových Varů. Sevřeným údolím podél bývalých štol a národní přírodní památky Svatošské skály. Když budete mít chuť, můžete na začátku plavby také obkroužit samotný Loket, stačí se nalodit přímo u nádraží a užívat si výhledů na město s hradem od vodní hladiny.
Zajímavým cílem je také zřícenina Andělská Hora. Od letištního terminálu je vzdušnou čarou asi 3,5 km daleko. Cesty k ní jdou vzhledem k oplocení letiště oklikami a počítejme na nich se zhruba dvojnásobnou vzdáleností, ať už se vydáme kolem letiště jednou či druhou stranou. Zkusíme-li zkratku mimo cesty, počítejme s výskytem složitějšího terénu s výmoly, bažinkami, hůře prostupným lesem apod.
Hrady nad údolím Divoké Orlice
Dráha letiště Žamberk (LKZM) pod Orlickými horami je přes 700 metrů dlouhá. Před přistáním se připravme na to, že krom mírného stoupání ve směru 13 má vzhledem ke svému umístění dílem podél svahu znatelný příčný sklon. Pokud budeme během příletu sledovat tok Divoké Orlice západně od letiště, můžeme se krom reliéfu blízkých Orlických hor podívat i na historické cíle, které jsou po přistání z letiště dobře dostupné – hrad Litice nad Orlicí a zámek a hrad Potštejn.
Chceme-li se podívat do města, z letiště na Masarykovo náměstí to máme asi dva kilometry. Z hlavní silnice také můžeme hned na kraji Žamberku odbočit vlevo na Tyršovu rozhlednu, postavenou roku 1932 ve stylu husitské hlásky. Tím se také dostáváme na městský 8,5 km dlouhý výletní okruh. Ten nás mimo jiné zavede i do domku místního rodáka a vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše, kde je nyní jemu věnovaná expozice městského muzea.
Asi kilometr jižně letiště je nádraží. Z něj bychom měli být vlakem v Liticích nad Orlicí do deseti minut a do dalších deseti minut pak v zastávce Potštejn. Po chvilce jízdy otevřenou krajinou se zanoříme do zužujícího se údolí Divoké Orlice. Z litického nádraží na hrad se vydáme podél štoly Myší díra, která je dnes součástí vodní elektrárny a dříve sloužila jako protipovodňový odtokový kanál. Vzdušnou čarou je hrad od železniční zastávky necelých 500 metrů. Cesta se vzhledem k tvaru řečiště a členitému terénu klikatí a ujdeme na ní zhruba třínásobnou vzdálenost. Na jejím konci nás čeká hrad, který byl za vlády Jiřího z Poděbrad jednou z nejvýznamnějších českých pevností.
Foto Hrad-litice.cz
O dvě zastávky dále můžeme v Potštejně navštívit hrad i zámek. Vzdušná vzdálenost mezi těmito objekty není ani půl kilometru, přičemž k zámku se dostaneme z nádraží po zelené turistické značce již po zhruba 500 metrech. Barokní zámek byl postaven v 18. století a dnes kromě prohlídek nabízí i řadu dalších rozličných služeb a akcí. Hrad Potštejn je podstatně starší, jeho historie sahá až do 13. století. V 18. století doznal hrad značné úhony při hledání pokladu. V tomtéž období ale také vznikly v hradním areálu nové stavby. Na místě tak uvidíme poměrně rozsáhlou postupně konzervovanou zříceninu zároveň s historicky mladšími objekty.
Za gotikou a renesancí kolem uranového dolu
Na východním konci Českomoravské vrchoviny je v téměř 600 m n. m. situováno ultralehké letiště Bystřice nad Pernštejnem. 550 metrů dlouhá travnatá dráha se v době mého přistání pyšnila velmi dobře upraveným povrchem. Městská zástavba začíná kousek od letiště a do centra je to lehce přes dva kilometry. Pro delší výlet lze s úspěchem využít taktéž asi dva kilometry vzdálené železniční zastávky. Na ní se dostaneme, pokud vyrazíme podél dráhy 16, napojíme se na červenou turistickou značku směrem vpravo, přejdeme koleje a za nimi červenou opustíme a půjdeme polní cestou vlevo podél kolejí až na nádraží.
Pro další přesun využijeme vlaku, případně si můžeme v Centru Eden půjčit elektrokoloběžku, elektrokolo nebo elektroskútr. Půjčovna je hned u nádraží. A ještě než vyrazíme na elektrovyjížďku se můžeme tamtéž zastavit ve skanzenu Horácké vesnice, v minipivovaru, ekopavilonu nebo pohledět na místní kraj z koňského sedla.
Vlakem podél uranového dolu v Rožné, kde byla letos po 60 letech provozu ukončena těžba, se údolím Nedvědičky spustíme za něco málo přes 20 minut o 200 výškových metrů níže do zastávky Nedvědice. Ta bude naším místním výchozím bodem pro návštěvu jednoho z nejzachovalejších tuzemských hradů, původně gotického a později renesančně upraveného Pernštejna. K němu i v jeho okolí vede naučná stezka, která se rozvětvuje do několika tras s celkem 19 zastaveními. Podívat se můžeme do bývalého lomu, kde se těžil unikátní modrý mramor, na most kamenný i krytý dřevěný nebo doplnit tekutiny přímo ze studánky. Na hrad to od vlaku není daleko, nejkratší cesta je dlouhá asi 1,5 km.
Budeme-li mít při odletu čas, můžeme se na závěr výletu krom vzdušné prohlídky trasy našeho pozemního putování zaletět pokochat výhledy na cca 7 km severovýchodně letiště mezi zalesněnými kopci se rozprostírající vodní nádrž Vír.
Lesy, louky, muzea
O tom, že i přistání na letišti uprostřed lesů, luk a polí může přinést řadu pěkných zážitků, se lze přesvědčit na ultralehkém letišti Nová Včelnice. Na opačném konci Českomoravské vrchoviny poblíž vesnice Žďár na nás čeká jednosměrná dráha o délce 450 metrů. Na svém severním konci končí lesem, nicméně tímto směrem také stoupá a od konce dráhy k lesu je ještě dalších asi 200 metrů travnatého povrchu. Na svém spodním, jižním, konci má ještě asi 50metrovou travnatou rezervu, na kterou za polní cestou a kolejemi navazuje dále k vesnici klesající předpolí.
Ze severovýchodního okraje letiště se můžeme vydat lesní cestou, která klesá směrem k říčce Kamenici. Budeme-li na místě ve vhodném ročním období, lze cestou ochutnat například místní maliny nebo se podívat, jaká je zrovna úroda hub. Podél úzkokolejky a vodního toku se stočíme vpravo a po pár set metrech se ocitneme na louce. Stejnou cestou pokračujeme dál a přes malý lesík a kolem pole a železnice dojdeme 1,5kilometrovou procházkou před práh dráhy 36. Odsud můžeme buď uzavřít náš okruh a dojít přímo zpět k letadlu nebo pokračovat na, z tohoto místa jen asi 200 metrů vzdálenou, železniční zastávku Žďár u Kamenice nad Lipou.
Foto Harold (Wikipedia)
Strategicky výhodná poloha plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení přímo u zastávky úzkokolejky umožňuje výběr z řady lákavých výletních cílů. Druhá zastávka severním směrem je v Kamenici nad Lipou, první zastávka opačným směrem Nová Včelnice a vlak pokračuje dále do Jindřichova Hradce, o kterém jste si mohli přečíst v druhém díle výletního seriálu.
V Kamenici nad Lipou může zaujmout křížová cesta na lesní hřbitov Bradlo, která se nachází kousek od nádraží. Místní zámek nabízí expozici městského a zároveň i Uměleckoprůmyslového muzea a známý je například výstavou hraček. V přiléhajícím parku pak nalezneme mnohasetletou lípu, o které se uvádí, že stojí za názvem samotného města. Láká-li nás koupání v romantickém prostředí, stačí vyrazit od zámku směrem na Antonku do asi 1,5 km vzdáleného zatopeného lomu Zámečník.
Duch historie, podzemí a přistání 150 metrů od státní hranice
Na jihu České republiky, v blízkosti národního parku Podyjí, je cílem nabízejícím se pro další pozemní putování letiště Znojmo (LKZN). Při příletu od západu stojí za zhlédnutí meandrující Dyje s řečištěm zaříznutým mezi strmými svahy okolních zalesněných kopců. Národní park se rozprostírá podél poměrně značné délky jejího toku. Od Vranova nad Dyjí, kde patrně nepřehlédneme místní zámek stojící na kopci nad řekou asi 1,5 km od hráze Vranovské přehrady, až po město Znojmo.
Letiště s 860 metrů dlouhou dráhou neskrývá žádné záludnosti, snad jen pozor na možnou turbulenci při silnějším větru jižních směrů za stromořadím, které ve vzdálenosti necelých 200 metrů lemuje dráhu a pokračuje dále do předpolí. Z místní stojánky to je do města trochu dále. Kdo rád vnímá historickou atmosféru s duchem místa utvářeným po řadu staletí a zároveň ho potěší výhledy od hradu situovaného kousek od centra do národního parku, který začíná hned pod ním, toho by neměla odradit asi téměř pětikilometrová vzdálenost, kterou je potřeba do centra města z letiště urazit. Vhodnou variantou je sejít víceméně přímou cestou od letiště směrem na Sedlešovice dolů do údolí k Dyji. Přejít most a po levém břehu řeky po modré turistické značce pokračovat až pod hrad. Budeme-li po modré postupovat dále, vystoupáme Rajskou zahradou až k centru, případně můžeme odbočit vzhůru některou z cest už dříve a dojít k němu z jiné strany. Kdo by si chtěl nějaký ten pěší kilometr ušetřit, může svůj přílet koordinovat s vlakovým jízdním řádem a popojet do města z od letiště asi dva km vzdálené zastávky Znojmo–Nový Šaldorf.
Ať už se do historické části Znojma dostanete jakkoliv, toulání se místními uličkami a zastávky na něco dobrého můžete prokládat návštěvou přemyslovského hradu z 11. století, později přestavěného na barokní zámek, prohlídkou rotundy sv. Kateřiny, expozice pivovarnictví nebo vyhlídkou z radniční věže. Zlákat vás může také návštěva bývalého minoritského a později františkánského kláštera s několika expozicemi Jihomoravského muzea, výstavy v Domě umění a řada dalších zajímavostí.
Foto RomanM82 (Wikipedia)
Výjimečný zážitek pak představuje vstup do znojemského podzemí. Doporučuji vybrat některou z tzv. adrenalinových tras. Dostanete holínky, plášť, helmu, čelovku a vyrazíte. Vyberete-li si některou z náročnějších variant, vězte, že pro vpuštění do podzemí můžete být vyzvání k protáhnutí se rámem prostorové připravenosti, abyste náhodou v některém z užších míst neuvízli. Podzemní zážitky můžete následně vstřebávat třeba nad burčákem přímo u vstupu do podzemí. Na dvoře, kde se snadno pocitově posunete o pár set let zpět.
Zapomněli jste cestou nakoupit? Nevadí. Máte-li na palubě nějakého příznivce nákupních center, je to dokonce možná dobře. A i ten, kdo si v takovém prostředí nelibuje, si třeba bude chtít vyzkoušet, jaké to je do jednoho takového nepřijet konvenčně MHD nebo autem, ale přiletět do něj letadlem. Vyzkoušet to lze přeskokem na zhruba šest kilometrů vzdálené ultralehké letiště Hatě Excalibur. Během přeletu si pod sebou možná všimneme dvou pěchotních srubů. Zatáčky uprostřed polí a Zahrady u Šatova. Oba jsou zrekonstruované a pro veřejnost přístupné. První jmenovaný pouze příležitostně, druhý četněji.
800 metrů dlouhá travnatá dráha svou délkou i charakterem umožňuje okusit zážitek letecké dopravy do nákupního centra s širokým spektrem letadel. Zajímavé je i její umístění. Leží podél státní hranice s Rakouskem, vzdálená od ní pouhých 150 metrů. Kudy hranice vede, zjistíme ze vzduchu docela snadno. Zatímco na tuzemské straně vidíme typicky větší scelená pole a lány, na rakouské je jedno malé políčko vedle druhého.
