Kameny a koupání
V místech, kde se od severu začíná zvedat rozsáhlý komplex Českomoravské vrchoviny, slibuje zajímavé pozemní zážitky letiště Skuteč (LKSK). Dvě travnaté dráhy jsou velmi široké se společnou částí situovanou na znatelné vyvýšenině. Na dráze 13/31 tak počítejme s převýšením 30 metrů.
Z letiště je to na náměstí vzdušnou čarou jen lehce přes kilometr a cesta na něj směřuje podél lomu bez větších oklik. Pokud si za dobré dohlednosti uděláme krátkou odbočku vlevo po hlavní silnici, kterou budeme přecházet, otevře se nám asi po 300 metrech až překvapující daleký výhled směrem na Polabí. Ve městě nemusí zůstat u oběda, za zhlédnutí stojí poutavá expozice kamenictví, součást místního muzea. Má svou vnitřní a venkovní část a podíváte se během ní i na tematický film.
Foto Jaroslav Horák
A za aplikovaným kamenictvím se lze obratem vydat kousek za město. Jak jsme mohli spatřit již při příletu, v blízkosti Skutče je několik funkčních i opuštěných lomů. Z náměstí lze vyrazit po zelené turistické značce, navázat na Žulovou stezku Horkami a vydat se po ní na asi pětikilometrovou trasu s naučnými zastaveními. Na ní nasajete atmosféru míst historické těžby kamene, přímo v terénu se dozvíte zajímavosti o kamenictví i místní přírodě a v některém ze zatopených lomů se můžete parádně vykoupat. A pokud by někdo chtěl dát přednost bazénu, může tak učinit cestou. Přímo u naučné stezky na okraji Skutče na městském koupališti.
Po stopách Jaroslava Haška a za sochami ve skalách
Vydáme-li se po vzletu ze Skutče jihozápadním směrem, nejspíše zaznamenáme výrazný vrch Melechov. V krajině se vyjímá a se svými 715 nadmořskými metry může sloužit jako dobrý orientační bod. Pokud bychom letěli nad něj, na jeho druhé straně se nám otevře pěkný výhled na rozlehlou vodní nádrž Švihov. Ještě před Melechovem, asi sedm kilometrů a trochu jižněji, láká k prohlídce hrad Lipnice nad Sázavou situovaný na kopci uprostřed obce.
Rozhodneme-li se pohled z letadla doplnit osobní návštěvou hradu založeného počátkem 14. století, příležitost nám dává nově otevřené ultralehké letiště Kejžlice. Travnatá, k jihu stoupající dráha, je dlouhá bezmála 700 metrů. Leží v údolí mezi kopci, v okolí jsou lesy. Tuto konfiguraci je vhodné mít v součtu s aktuální meteorologickou situací při přistání a vzletu v patrnosti.
Vzdušná vzdálenost z kejžlické vzletové a přistávací dráhy do Lipnice nad Sázavou je asi 2,5 kilometru. Pokud vyrazíme od severního okraje letiště polní cestou vpravo, pozemní pouť nebude o mnoho delší, rozhodneme-li se pro výlet přes Nový Dvůr a dále po modré turistické značce, ujdeme asi o dva kilometry více. Kromě návštěvy hradu si můžeme v Lipnici připomenout Jaroslava Haška, který zde od roku 1921 žil a pracoval na Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války.
Foto Vlastimil Nevole
Vyrazíme-li do lesů severozápadně Lipnice, ocitneme se už pár set metrů za obcí v oblasti s řadou zatopených lomů. V nich se můžeme vyžít nejen plavecky, ale i kulturně. Objevíme zde totiž přímo do skal zasazená sochařská díla Radomíra Dvořáka. Cyklus Národní památník odposlechu tvoří Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlatý voči, přičemž v okolí Lipnice nad Sázavou můžeme najít i další výsledky tvorby téhož autora a přímo v obci pak díla řezbářů vytvořená na dřevosochařském festivalu Dřevěná Lipnice.
Historické město na dosah
Přes Vysočinu, letem na jihozápad s případnou odbočkou k obhlídce Javořice, nejvyššího vrchu Českomoravské vrchoviny, s do daleka viditelným 166 metrů vysokým vysílačem, přeletíme do jihovýchodních Čech. Před přistáním na letišti Jindřichův Hradec (LKJH) se ještě můžeme zaletět podívat nad východně až jihovýchodně přiléhající Českou Kanadu, osobitou krajinu charakteristického rázu.
Letiště disponuje dvěma paralelními drahami, asfaltovou a travnatou, a příhodnou polohou vůči městu. Jen něco málo přes kilometr příjemnou polní cestou pod korunami vzrostlých stromů letité aleje a ocitáme se na kraji města u kostela sv. Jakuba. Od něj už do historického centra není daleko. Jednu cestu můžeme volit např. přes park s discgolfovým hřištěm a lávku přes řeku Nežárku a druhou po červené turistické značce, po které jsme přišli od letiště. Ta nás povede přes silniční most následovaný Nežáreckou bránou. Bylo by s podivem, kdyby na nás poté, co jí projdeme, nedýchly dřívější věky. Uličky historického centra můžeme procházet dle libosti a vybírat z návštěvy různých muzeí, hradu, zámku, nakouknout do Křižíkovy vodní elektrárny nebo se zastavit na oběd v některé z četných stylových restaurací, případně posedět na náměstí s vyhlídkou na 20 metrů vysoké sousoší Nejsvětější Trojice.
A pokud se z letiště vydáme po červené značce na druhou stranu, dojdeme po zhruba třech kilometrech na Rýdův kopec s 33 metrů vysokou novou rozhlednou. Stavba trojúhelníkového půdorysu kromě pohledu na Jindřichohradecko nabízí výhled i na nedaleké Třeboňsko. A při dobré dohlednosti z ní uvidíme např. až na Kleť.
Pískovcový svět
Během příletu na v Libereckém kraji se nacházející letiště Česká Lípa (LKCE) nás patrně již ze vzduchu zaujmou homolovité a mnohdy solitérní kopce rozeseté po místní krajině. Při vyhlížení místního letiště mezi nimi mějme na paměti, že letištní budovy jsou poněkud netradičně umístěny na vyvýšeném místě na kraji lesa asi 500 metrů od konce travnaté 700 metrů dlouhé dráhy 31. Po přistání k nim dojedeme do zatáčky vedoucí stoupající pojížděčkou, na které překonáme asi 25 výškových metrů.
Foto Jiří Kühn
Jedním z lákavých cílů, za kterým lze z místního letiště vyrazit, je vzdušnou čarou asi 3 km vzdálené Sloupské skalní město. Od letadla se k němu dostaneme přiblížením se severně na modrou turistickou značku nebo západně na červenou a následně pokračováním po jedné z nich až do našeho cíle. Druhou stranou, než jsme zvolili, se pak můžeme vrátit a u letadla na stojánce uzavřít okruh, na kterém nás čeká romantická krajina s řadou pískovcových věží, jeskyní, s poustevnami, skalními kaplemi, vyhlídkami i skalním hradem a zříceninou. Sloupské skalní město se rozkládá na území cca dvou čtverečních kilometrů, což nám dává příležitost důkladně prozkoumat spoustu jeho atraktivních míst. Na svoje si zde přijdou i horolezci.
Pokud nás teplo přiměje k myšlence na svlažení se, lze zajít k nedalekému Radvaneckému rybníku na severním konci obce Sloup v Čechách. Voda z něj odtéká, jak také jinak v těchto místech, skalní průrvou. Zájemci o prohlídku České Lípy mohou vyrazit z letiště na jih a po modré značce pod vrchem Špičák přes vyhlídková místa dojít po asi 3,5 km až na náměstí T. G. Masaryka.
Lázně Slavkovského lesa
V nadmořské výšce přes 600 metrů, nad západočeským městem Planá, má pro výlet do Slavkovského lesa příznivou polohu se svojí bezmála 600 metrů dlouhou asfaltovou dráhou letiště Kříženec (LKKC). Zvolíme-li přílet od severu, budeme mít příležitost si prohlédnout místa, která později navštívíme. Možná nám při tom vytanou na mysli slova z prvního dílu o tak trochu zapomenutém kraji použitá pro označení některých míst Broumovska. Vzdálíme-li se od známých lázeňských míst, ponoříme se do hlubokých lesů s řídkým osídlením a připomínkami zaniklého a ve své době velmi významného hornictví.
Přímo v Plané se o místním dobývání nerostných surovin můžeme dozvědět více v hornickém muzeu. Kromě nadzemní části je autentická expozice přímo v podzemí ve štole Ondřej Šlik. Při cestě z letiště do podzemí půjdeme okolo rozhledny na Bohušově vrchu, kde si můžeme udělat krátkou zastávku a okusit výhledy z ní. Budeme-li pokračovat po trase letiště – rozhledna – hornické muzeum dále, dorazíme za chvilku po modré turistické značce na nádraží.
Foto Villa Patriot
Po hlavní trati směrem na Cheb se dostaneme vlakem za asi 10 minut do Mariánských Lázní a o dvě zastávky dále vystoupíme na nádraží Lázně Kynžvart. Záleží na nás, zda zvolíme větší a honosnější lázně s množstvím zajímavých míst nebo komornější a skromnější lázně se stejnojmenným zámkem, resp. zda se zdržíme déle a navštívíme oboje. Máme-li chuť na luxus a kvalitu, lze přenocovat v Gourmet hotelu Villa Patriot. V stylově zrekonstruované budově, kterou v 19. století nechal postavit starosta Mariánských Lázní Dr. August Herzig. Romantické ubytování v centru města, v parku nedaleko lázeňské kolonády, doplňuje zážitková gastronomie. Do sebe při ní zapadá starobylé prostředí s komfortním vybavením a nabídkou jídel z prvotřídních čerstvých surovin.
Odpočati a posilněni pak můžeme vyrazit na výšlap do zalesněných kopců Slavkovského lesa, které se zvedají hned za lázněmi, a vydat se na Kladské rašeliny, do přírodní rezervace Smraďoch s vývěry plynů nebo ochutnat Farskou kyselku přímo u jejího pramenu.
