Tento fakt je zajímavý hned z několika hledisek. Především – po 14 letech (!) je technologická minidružice z letňanského Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu VZLUSat-1 první českou družicí, která letí do vesmíru. Její hmotnost je zhruba dva kilogramy a má především ověřit nové přístroje a technologie na oběžné dráze. Její životnost je odhadována na dva roky. Na palubě proto má miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.
Mimochodem – experiment FIPEX je součástí mezinárodní mise QB50 – v rámci níž už bylo vypuštěno na 50 nanodružic z celého světa – a přispívá tak k opětovnému užšímu zapojení ČR do výzkumu vesmíru.
Mimo to je projekt VZLUSat-1 příkladem úspěšné spolupráce českých výzkumných pracovišť včetně Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT s průmyslem.
V uplynulých desetiletích bývalé Československo úzce spolupracovalo na výzkumu vesmíru v rámci programu Iterkosmos a naši vědci se mohou pochlubit i pěti družicemi série Magion z Geofyzikálního ústavu (nyní pracoviště Ústavu atmosféry AV ČR). Poslední naší družicí vyvinutou vědci z Astronomického ústavu Akademie byla MIMOSA, která startovala z ruského kosmodromu Pleseck 30. června 2003.
Česká nanodružice VZLUSat
Vzhledem k tomu, že se i u nás chystají další „kostky“ o rozměru 10 x 10 cm, můžeme doufat, že už nebude mezi českými satelity tak dlouhá pauza jako doposud.
Slovenský SkCUBE je takzvaný cubesat. Jde o minisatelit o rozměrech 10 x 10 x 10 cm a váze 1 200 gramů. Co je pro českou vědu spíše připomínkou slavnější kosmické éry, je pro Slováky prvním rázným vykročením do kosmického družicového segmentu. Jde totiž o vůbec první družici kompletně navrženou a zkonstruovanou na Slovensku za dobu jeho samostatné historie. Družice se pohybuje na zhruba kruhové dráze s parametry cca 500 x 500 kilometrů a sklonem 98 stupňů vůči rovníku.
Co je ovšem pozoruhodné, je fakt, že SkCUBE je výsledkem dlouholeté snahy skupiny původně nadšenců a dnes i spoluosnovatelů vstupu Slovenska do ESA, tedy amatérů sdružených kolem Jakuba Kapuše, dnes šéfa slovenské kosmické agentury SOSA (Slovenská organizace pro vesmírné aktivity). Citovaná skupina do projektu malé slovenské družice investovala od roku 2011 spoustu volného času i peněz, byť ve finále se jim podařilo získat i oficiální vládní podporu a nějaké ty finance. To, že byl v závěrečné fázi projekt slovenského cubesatu podpořen parlamentem a vládou, je myslím něco, co by se v České republice hned tak nestalo. Klobouk dolů, slovenští přátelé. Blahopřejeme!
Skupina nadšenců SOSA (Jakub Kapuš 2. zleva) dovedla Slovensko do vesmíru
Jen tak na okraj, SkCUBE měla původně startovat na americké soukromé raketě Falcon 9 už loni, ale Space X měla s Falconem problémy, a tak se naskytla příležitost k vypuštění indickou čtyřstupňovou raketou PSLV (nosnost cca 1,5 tuny). Hlavním nákladem byl kartografický satelit CartoSat-2. A volná kapacita byla využita k vypuštění 29 dalších nanosatelitů.
SkCUBE – první slovenská družice
Je fajn, že slovenská a česká družice startovaly takříkajíc ruku v ruce. Ale to, jakým způsobem se Slováci dopracovali ke svému satelitu, by pro nás mohlo být poučením. A nejen pro nadšence…
Mimochodem, SOSA pracuje také už několik let na projektu amatérské suborbitální rakety ARDEA (Amateur Rocket DEvelopment Adventure), která by měla být schopna vynášet 2 kg užitečného nákladu do výšky 120 kilometrů. Jako pohon mají sloužit hybridní (!) raketové motory s oxidem dusným jako okysličovadlem…
Nevíte náhodou o nějakém podobném projektu v České republice?
