Americká firma Boeing postaví ve spolupráci se soukromou společností Blue Origin nový několikanásobně použitelný vesmírný dopravní prostředek pro vynášení vojenských satelitů na nízkou oběžnou dráhu. Konsorcium bylo vybráno k uskutečnění zakázky, kterou před čtyřmi lety zadala DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) ve snaze nahradit nákladné a časově náročné užívání konvenčních raket.
XS-1 bude pohánět motor AR-22 odvozený z hlavního motoru raketoplánu SSME / Obrázek Boeing
Z projektu označovaného jako XS-1 vzešel vítězně koncept suborbitálního vesmírného letounu, který na hřbetě dopraví na hranici vesmíru druhý stupeň, jenž po odpoutání od raketoplánu dokončí orbitu a vypustí satelit. Raketoplán jakožto první stupeň pak přistane jako konvenční letadlo. Americké ministerstvo obrany si od takového systému slibuje až desetinásobné snížení nákladů na start, tedy ze současných 55 milionů dolarů na necelých pět milionů, spolu s možností prakticky okamžitého startu nového satelitu – řádově v rozmezí dní, či dokonce i několika hodin. V současné době je totiž na start rakety Minotaur IV, již má nový prostředek nazývaný Phantom Express nahradit, potřeba od chvíle rozkazu vynaložit i několik měsíců práce, než je raketa připravena ke startu.
XS-1 by tak mohl rychle a levně vynášet vojenské špionážní a komunikační satelity, určené třeba pro jednotlivé vojenské konflikty či dokonce jen konkrétní mise, případně efektivně nahrazovat satelity zničené potenciálním nepřítelem.
Phantom Express v představách DARPA / youtube/DARPAtv
Nově utvořené konsorcium Boeing - Blue Origin v soutěži o nový prostředek porazilo další dvě taktéž neobvyklá spojení společností v podobě Masten Space Systems - XCOR Aerospace a Northrop Grumman - Scaled Composites - Virgin Galactic. Projekt tak bude jedním z vůbec prvních vládních kontraktů, na němž se vedle velké firmy bude podílet i jedna z nově vzniklých soukromých společností v podobě Blue Originu Jeffa Bezose.
První letové testy nového vesmírného prostředku jsou plánovány na rok 2019, s uvedením do aktivní služby v následujícím roce. Už během roku 2019 by přitom Boeing chtěl s XS-1 dosáhnout cíle deseti startů v deseti po sobě jdoucích dnech, pro téměř všechny vesmírné prostředky zcela nemyslitelné mety.
