Dnes uplynulo pět let od ojedinělého experimentu, při kterém byl v Mexiku naveden Boeing 727-200 řízeným letem do terénu. Během akce, za kterou stálo několik televizních společností spolu s řadou odborníků, byl monitorován průběh destrukce letounu a její dopad na pasažéry během nehody pomocí zařízení umístěných přímo na palubě.
Crash testy u automobilů jsou vcelku běžnou záležitostí. U letadel je něco takového podstatně méně obvyklé. Alespoň pokud hovoříme o simulaci nehody standardně letícího dopravního stroje, nikoliv o dílčích zkouškách. Podobný test provedl v roce 1984 americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) ve spolupráci s leteckým úřadem (FAA) s Boeingem 720. Po téměř 30 letech se novodobí organizátoři rozhodli provést druhý takový crash test v historii. Na experimentu se podílela britská společnost Dragonfly Film and Television Productions, americký Discovery Channel, ProSieben z Německa a britský Channel 4.
Foto Daily Mail
Společnost Broken Wing, poslední majitel použitého Boeingu 727 ve Spojených státech, letoun vyvezla do Mexika, kde pod místní registrací XB-MNP vzlétl k testovacímu letu. Důvodem přesunu k jižnímu sousedovi byly obtíže při schvalování realizace projektu na území Spojených států. I v Mexiku bylo nutné získat řadu povolení a podmínkou pro schválení experimentu byla přítomnost posádky přímo na palubě stroje po dobu letu nad obydleným územím.
27. dubna 2012 tak na severu Mexika z letiště u města Mexicali vzlétl Boeing 727 s posádkou a několika dalšími osobami. Na palubě byla také řada figurín simulujících pasažéry, měřící zařízení a kamery. Stroj zamířil nad poušť Sonora, místo plánovaného crash testu. Před finální fází experimentu opustily letoun všechny osoby na palubě, jako poslední kapitán Slocum čtyři minuty před dopadem. Poté byl stroj řízen na dálku z doprovodného letadla.
Foto Daily Mail
K zemi byl naveden tak, aby dopadl při dopředné rychlosti 225 km/h, která odpovídá hodnotám při standardním přistání. Co však bylo výrazně odlišné od běžného dosednutí byla vertikální rychlost téměř 8 m/s. Po dopadu se Boeing 727 rozpadl na několik částí. Jedním z učiněných závěrů na základě analýzy dat pořízených při experimentu bylo konstatování vyšší pravděpodobnosti přežití pro pasažéry sedící při takovém typu nehody v zadní části letounu.
