Denisa Kupková: Kdo se bojí prohry, už prohrál

21.10.2016 20 příspěvků

Je mnoho lidí, co se zaleknou složitého a nákladného leteckého výcviku. Přinášíme vám rozhovor s mladou slečnou, která miluje létání, vysnila si povolání dopravní pilotky a rozhodla se pro to udělat vše.

Denisa Kupková: Kdo se bojí prohry, už prohrál
Denisa Kupková: Kdo se bojí prohry, už prohrál (Zdroj: Aeroweb.cz)

S Denisou jsem se setkal letos v létě na Srazu historických letounů na letišti v Jičíně. Přiletěla tam s partou pilotů z mošnovského letiště. Upoutala mě tím, jak ráda vypráví o létání nebo o USA. Mnoho mladých děvčat a kluků by rádo začalo létat, ale buď se toho bojí, nebo neví jak začít. Proto jsme se s Denisou domluvili, že si o jejím příběhu trochu popovídáme. Budiž nejen další inspirací pro mladé nadšence, tak i příjemným čtením pro zkušené piloty.

Když se rozhodovala po základní škole ve Štítině, jaké bude její povolání, ani na chvilku nezaváhala a rozhodnula se okamžitě. Denisa totiž nechce být jen pilotkou pro zábavu, její hlavní cíl je stát se pilotkou ve velké dopravě. Aktuálně se připravuje na IR a MCC zkoušky. Také nyní studuje na Technické univerzitě v Ostravě. Její rodná vesnička Štítina se nachází nedaleko nádherného letiště v Zábřehu, kde ve volném čase létá a nyní se zde v létání zdokonaluje.

Při svém věku už má za sebou i zahraniční leteckou zkušenost – v Rumunsku se podílela na tzv. vakcinaci lišek. Také se věnovala mládeži na mezinárodním táboře CEDAR v USA.

„Stát se pilotem je závazek, význam, odpovědnost, vyjádření pokory, úcty i poslušnosti. Jsou to roky dřiny pro něco nádherného. Povolání pilota je mým životním snem.“

Deniso, co vás vedlo k tomu stát se pilotem a v kolika letech jste to s létáním myslela opravdu vážně?
Už jako malá jsem se zájmem sledovala oblohu. K tomu stát se dopravním pilotem mě vedl můj vlastní chtíč. Neměla jsem totiž žádné známé v letecké dopravě, proto jsem si všechno musela zjistit a zajistit sama. Když jsem byla malá, taťka mi zaplatil vyhlídkový let letadlem Cessna 172, a já se od toho okamžiku naprosto zamilovala do létání. Byla jsem z toho tak nadšená, že jsem díky jeho podpoře začala létat v 17 letech motorově. Vzal si mě pod křídla skvělý instruktor Šufana na mošnovském letišti. V 18 letech jsem udělala licenci PPL. Tehdy jsem byla na pomezí toho, zdali budu létat rekreačně, anebo profesně. Velkým milníkem pro mě bylo, když jsem dělala doložku NIGHT z jaroměřského letitě do Hradce Králové. Od okamžiku, kdy jsem poprvé přistála na rozsvícenou dráhu jako pořadí dva za Davidem Kašparem, jsem si uvědomila, že se chci stát dopravním pilotem.


Foto Archiv Denisy Kupkové

Co jste pro to udělala? Co kondička, byla jste zdravotně schopná?
První věc, kterou jsem udělala, když jsem se rozhodla, že se chci stát dopravním pilotem, byla zdravotní prohlídka první třídy. Chtěla jsem mít jistotu, že jsem schopna vykonávat tuto práci. Když jsem úspěšně obdržela medical první třídy, udělala jsem zkoušky všeobecného průkazu radiotelefonisty a začala jsem s time buildingem. Ten jsem nalétala převážně u firmy Elmontex air a Pondus air.

Jak pokračovala vaše cesta za splněním snu?
Šla jsem na Vysokou školu Báňskou, kde jsem po tříletém studiu získala certifikát o splnění ATPL teorie. Po státnicích jsem se ihned vydala do Prahy na Úřad pro civilní letectví. Od této chvíle šlo v mém životě všechno do ústraní, tím myslím převážně vysokou školu, kterou studuji v navazujícím studiu individuálně. Primárně jsem se věnovala studiu ATPL a dokončení náletu, abych mohla začít s licencí CPL. Po úspěšném absolvování ATPL zkoušek jsem odletěla do Rumunska, kde se létají vakcinační lety pro firmu Elmontex air. Létání v Rumunsku bylo pro mě velkou zkušeností. Nalétala jsem na přeletech chybějící hodiny do time buildingu, takže jsem mohla začít s licencí CPL.


Den udělání CPL zkoušky na letadle Cardinal 177 RG / Foto Archiv Denisy Kupkové

Jistě jste prováděla nějaké přijímací zkoušky, psychologické a také ty zdravotní. Byly těžké?
Ano, dělala jsem zdravotní i psychologické zkoušky. Jsou to zkoušky, které se nedají ovlivnit. Buď na to člověk má, nebo ne. Přijímací zkoušky jsem prozatím nedělala žádné, na školu jsem se vždy dostala do průměru, a proto jsem byla zproštěna přijímaček.

Jak se létalo v Zábřehu? Jaká tam byla parta, instruktoři a jak se k vám muži chovali jako k ženě?
Na letišti Zábřeh u Dolního Benešova se mi létalo velice dobře. Je tam super parta lidí, jak mladých zájemců o létání, dopravních pilotů, kteří si chodí na letiště vyčistit hlavu, tak letecká skupina Follow me. Najdete zde aeroklub a firmu Pondus air, kde jsem svůj CPL výcvik dělala já. Jako k ženě se ke mně chovali úplně normálně.

Je patrné, že jste začala létat velmi mladá. Co na to rodiče, nebáli se o vás? A co dnes, už si zvykli?
Moji rodiče mě podporují a snaží se mi vyjít vstříc, jak jen to jde. Můj taťka je mi velkou inspirací, jelikož sám vybudoval vlastní firmu, a proto mě motivuje, že když člověk chce a jde si za svým cílem, dokáže to. Na začátku se určitě báli, ale přeci jenom jsem názoru, že pro pilota je nejnebezpečnější právě cesta na letiště a ne samotné létání.


Foto Archiv Denisy Kupkové

Jak vám šla letecká teorie a začáteční letová praxe v letecké škole?
Úspěch je směsicí tvrdé práce a velkých snů. Proto jsem vše brala zodpovědně a snažila jsem se jak k teorii, tak k praxi přistupovat cílevědomě a připraveně. Na to, jak mi co šlo a nešlo, se musíte zeptat mých instruktorů. Já jsem totiž názoru, že v létání se člověk nikdy nepřestane učit a vždy je co zdokonalovat. Samotný kokpit za letu už je tou nejhorší učebnou. Tam pokud člověk něco neví, tak už může být pozdě, proto se snažím učit věci dopředu, než do letadla sednu. PPL teorie je základ létání, jedná se o 10 zkoušek v češtině a neměla jsem s nimi žádné problémy. Další teorie, kterou pilot potřebuje zdolat při své cestě do kokpitu dopravního letadla, je ATPL teorie. Té jsem věnovala zodpovědně hodně času a vyplatilo se mi to. Udělala jsem všech 14 zkoušek v anglickém jazyce napoprvé ve třech termínech. Mnohokrát jsem z mnoha předmětů měla trochu obavy, ale vždy jsem si řekla, že je pro mě snazší přijmout neúspěch než přijmout fakt, že jsem to nezkusila.

 

Na jakých letounech jste začala létat a na kterých jste pak pokračovala dál ve výcviku?
Začínala jsem létat na Cessně 152 a poté jsem se přeškolila na Cessny 172, Cardinal 177 RG a 180 a Zlína 43. Jelikož se snažím za létání utratit co nejméně, dočasně létám pouze na těchto letadlech. Momentálně se rozhoduji, kde budu dělat IR/SEP a IR/MEP výcvik. Nicméně lákají mě letadla typu Meridian, Pilatus PC-12, Morava a plno dalších, takže uvidíme, kam mě vítr povane. :)


IR/SEP training s Pavlem Dorrem u firmy Pondus Air /
Foto Archiv Denisy Kupkové

Mimochodem, stát se pilotem je finančně velmi nákladné a už první krok, tedy průkaz PPL, stojí dost peněz. Můžete našim čtenářům ve zkratce sdělit jak na to?
Je mnoho způsobů, jak ušetřit. Každý zájemce si musí ze začátku ujastnit, zdali chce létat integrovaný nebo modulový výcvik. Pokud si vyberete modulovou verzi, pak si jednotlivé licence a létání volíte na základě finančních možností. Nevzdávejte se a brigádujte. :)

Co pro vás znamená studovat VŠ v Ostravě a jaké jsou po ukončení této školy možnosti ohledně létání?
Možnosti létání jsou vždy postavené na tom, jak je pilot dobrý a co je schopen pro tuto profesi obětovat. Vysoká škola Báňská mě připravila na ATPL teorii a vydala mi certifikát o úspěšném splnění teorie, což byla veliká finanční pomoc. Ovšem co se týče pozice pilota, tato škola nepřibližuje žádné pracovní možnosti. Veškeré létání, licence či zkoušky jsem musela dělat ve svém volném čase.

Co byste doporučila budoucím adeptům na letecký výcvik, zvláště ženám?
Pokud hledáte někoho, kdo vám změní život, nebo vám pomůže se s létáním, podívejte se do zrcadla! Jedině my sami jsme tvůrci svých cest, a proto nechte výmluvy v posteli, vstaňte a udělejte něco, co vás dostane do kokpitu. Je totiž úplně jedno, jestli jste holka nebo kluk, kolik vám je let či odkud pocházíte. Nemějte sny, mějte cíle a ty proměňte ve skutečnost. Jdete si za tím, co chcete, a na nic si nehrajte. Buďte sami sebou. A hlavně se přestaňte bát toho, co může jít špatně, a začněte se těšit na to, co může vyjít, protože člověk, který se bojí prohrát, už prohrál. Proto se nevzdávejte a jděte si za svým.


Foto Archiv Denisy Kupkové

To je velmi pozitivní přístup. Když jsme u toho, zažila jste ve vzduchu za letu nějaké nepříjemnosti či nouzi?
Prozatím jsem neměla žádnou situaci, která by vyžadovala May Day nebo Pan Pan. Před každým letem si kontroluji jak letadlo, tak si dělám briefing počasí i letiště, a proto mi se mi nikdy nestalo, že bych vlétla do špatného počasí. Taktéž vždy kontroluji olej i palivové nádrže, tudíž jsem se mnohokrát vyvarovala problémům s palivem.

Vím o vás, že jste se angažovala v práci pro mládež, a to až v USA v mezinárodním táboře CEDAR. Mohla byste tuto akci trochu přiblížit mladým čtenářům?
Ovšem. Ve dvaceti jsem se rozhodla jet do Ameriky, protože jsem neuměla anglicky a jak každý pilot ví, angličtina je základním kamenem letectví. Jelikož jsem se zamilovala do létání, rozhodla jsem se tento svůj nedostatek odstranit. Našla jsem si proto agenturu, která mi zprostředkovala víza a letenky, a odletěla jsem pracovat do kempu pro americké děti. Naučila jsem se anglicky, procestovala jsem západní Ameriku, vydělala jsem si peníze na létání a tím jsem udělala velký krok vstříc své kariéře. A mimo to jsem si také zkusila starty a přistání na vodě. Rozhodně všem doporučuji vycestovat, v dnešní době jsou neskutečné možnosti, využijte je. :)


Foto Archiv Denisy Kupkové

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

:)

21.10.2016 v 13:24 Tom

Hezký pozitivně laděný článek. Autorce přeju ať se ji vše podaří, co nejmíň nouzových řešení a trochu závidím, že se v tom našla a tak ji to baví. :)

Odpovědět

VŠB

23.10.2016 v 14:06 RadkaII

držím palce v dalším leteckém a samozřejmě i osobním životě - jen mi nějak není jasné, jak Vysoká škola báňská může připravit na ATPL a vydat certifikát....

Odpovědět

Štěstí

23.10.2016 v 16:17 Jiří Stejskal

Autor zapomněl zmínit, že cesta k létání vyžaduje v prvé řadě hodně štěstí. Jinak se člověk může snažit sebevíc a ničeho nedosáhne.

Odpovědět

RE: Štěstí

23.10.2016 v 17:03 Dan

Můžete prosím upřesnit bych si měl představit pod pojmem štěstí? Jsem osobně toho názoru, že je k tomu zapotřebí spousta píle a obětování. Pokud tedy opomeneme vrozené zdravotní problémy, pak si myslím že celkem spolehlivě platí "každý svého štěstí strůjce".

Odpovědět

RE: VŠB

23.10.2016 v 17:55 pepanos

asi takhle http://www.342.vsb.cz/uld/?technologie-provozu-letecke-techniky

Odpovědět

RE: VŠB

23.10.2016 v 21:31 Petr

Vysoká Škola Báňská má v rámci leteckého sudijního programu schválený kurz teorie ATPL v předepsaném rozsahu podle EU FCL a je českým úřadem pro civilní letectví schválenou organizací, která může provádět a vydávat certifikáty o absolvování teorie k získání licence ATPL.

Odpovědět

RE: RE: Štěstí

24.10.2016 v 0:19 Jiří Stejskal

Ano, Dane, měl jsem na mysli především zdraví, které drtivá většina zdravých lidí bere jako samozřejmost. Nejde jen o vady vrozené, řada nemocí se může objevit naprosto nečekaně a bez zjevné příčiny, aniž byste to mohle nějak ovlivnit. Jsou to i další věci jako podporující rodina (každý si nemůže udělat PPL už v osmnácti), letiště devět kilometrů od domova, nebo dobré kontakty. Zaujala mě ta vakcinace lišek - která firma najme tak mladou pilotku? Letmý pohled na internet ukázal, že ve firmě působí Denisin instruktor. Nepochybuji o tom, že Denisa si tu práci zasloužila. Jistě ale uznáte, že je štěstím, když Vám náhoda (či osud) podobnou osobu do cesty přihraje. Nepíšu o tom, že Vás někdo někam protlačí, ale že Vás může doporučit, protože zná Vaše schopnosti. Dá Vám zkrátka příležitost svůj um předvést. Denisa mi připomíná jednu moji spolužačku - krom toho, že je půvabná, jistě je i chytrá, bystrá, pracovitá a cílevědomá. Osud jí do života nadělil velkou dávku štěstí, které dokázala (na rozdíl od mnohých jiných) dobře zužitkovat. Přeji jí, ať se jí štěstí drží i nadále.

Odpovědět

RE: RE: VŠB

24.10.2016 v 14:15 čáp

Rozumím jak to Radka myslela - je to trochu divný, když Vysoká škola báňská učí piloty. Podobně, jako kdyby dopravní fakulta připravovala horníky a slévače.

Odpovědět

Jen sen nestačí

31.10.2016 v 19:55 Tom

Já jsem měl taky sen být pilotem, ovšem ani na samotný PPL výcvik nemám finance a tak létám jen GLD a TMG a ULL. Bohužel, mít sen nestačí, je potřeba mít i finance, pak není problém cokoliv.

Odpovědět

RE: Jen sen nestačí

01.11.2016 v 15:10 Ivan

Pokud lítáš jsi pilot a tím jsi si splnil sen. Jaké máš letecké kvalifikace je jiná otázka, která nemusí nutně souviset s tím, jak dobrý jsi pilot.

Odpovědět

Brigádky

01.11.2016 v 18:52 Marek

Pěkný článek.Jen když si vzpomenu na roky kdy jsem ,,brigádoval", jak píšete, načež měsíc čekal na tři stovky, jímá mne ta stejná bezlítací marnost i teď, po deseti letech. Sen nicméně finanční krizi přestál a plní se, byť později. Kolik startů tolik přistání.MB.

Odpovědět

RE: RE: RE: VŠB

06.12.2016 v 7:57 Tomas

VŠB je dnes už historický název univerzity která má 7 fakult a velmi široký rozsah oborů. Nejstarší je samozdřejmě fakulta Hornicko geologická která dala celé škole název a z důvodu tradice už to tak zůstane. Mimochodem přesný název je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Obory které se zabývají provozem a údržbou letecké techniky jsou součástí Fakulty strojní.

Odpovědět

krásný článek

09.01.2017 v 10:45 Karel

Velice pěkný a motivující článek. Bál jsem se začít s lítáním, ale tato slečna mi dodala odvahu. Moc ji za to děkuji

Odpovědět

moc chytré děvče

21.04.2017 v 7:44 Petr

Tento článek je hodně motivující a dívce fandím! V dnešní době je těžké najít chytrou holku a ještě pěknou :) nicméně moc děkuji za motivaci přesně něco takové jsem potřeboval slyšet, abych nevzdával své sny :) Patří ti mé velké díky! :)

Odpovědět

Labutí píseň.

22.04.2017 v 21:38 Petr Novy

Létání podléhá zákonům přírody, což mateřství taky proto mladé pilotce přeji být opatrný, obezřetný a počítat ze vším což k letectvu patří a vždy patřilo, a to i volbu mezi kariérou a mateřstvím.Láska k litáni je opojná a zná ji každý kdo se do toho pustil bez vidiny společenského a ekonomického postavení které už není to co to bývalo.Dnes kariéra dopravního pilota nemá nic společného s romantickým nádechem bývalých časů ale tvrdou realitu ekonomiky a ekonomických kalkulů, úvah zvláště jiného úseku než ze sekce provozní.Letu zdar a hodně štěstí. Novy.

Odpovědět

RE: Labutí píseň.

23.04.2017 v 22:35 pilot

Mna by zaujimala jedna vec. Ze preco teda ked je to taka hrozna a nezaujimava praca tak napriek tomu ju chce robit stale vela ludi. A to ludi vsetkych vekovych kategorii. A preco ju aj vela ludi ostava robit. Poznam chalanov co lietaju roky v roznych spolocnostiach a nikto z nich sa netvari nejak nespokojne alebo ze by trpeli. Ja tomu nerozumiem. Praca zatratovana, ale aj tak to chce kazdy robit. Skoro kazdy, teda kazdy co je instruktor v leteckych skolach pokracuje dalej do dopravy. Najskor rozne chartre a neskor skoro kazdy konci v arabskych aerolinkach kde su platove podmienky viac ako nadstandardne. Mozete mi to niekto relevatne vysvetlit? Pretoze ja sam mam 35 rokov som student prava a sam si robim ATPL s tym ze neskor si urobim aj typovku na niektore z lietadiel a pojdem sa zamestnat ako pilot. Verim ze ma vezmu aj ako 40 rocneho bez zavazkov :)

Odpovědět

RE: Labutí píseň.

24.04.2017 v 9:06 Roman

Já jsem zažil měkkou realitu socialismu a lítal jsem takzvaně zadarmo v aeroklubu Svazarmu. Když to porovnám s tvrdou ekonomickou realitou, tak dnes zaplať pán Bůh nemusim nikomu lézt do zadku proto abych se mohl svézt jednou za měsíc hodinový navigační se Z43. Cesta k aerolinkám je dnes jasně definovaná a podmínky jsou pro všechny stejné a stejně jasné. Takzvaná prestiž - tedy nekritický, neinformovaný obdiv lidí co nemají tušení o co v lítání jde, je na nic a nechybí mi. Ve 40 k linkám? Slyšeĺ jsem o případech kdy se dostali i v 50, záleží na tom jestli bude poptávka po pilotech nebo ne.

Odpovědět

re: Labuti pisen

24.04.2017 v 20:22 Richie

Ve 40ti k linkam urcite pokud je poptavka se lze dostat, nicmene je nutne pocitat s tim,ze pravdepodobne velkou karieru tam jiz clovek neudela, protoze zkratka mate zpozdeni onech az 18 let oproti klukum co se tam dostanou ve 22ti. Takze i stat se kapitanem muze byt pri pozdnim nastupu ke spolecnosti problem, nebot i jak znamo v pozdejsim veku se clovek neuci lepe nez za mlada. Pokud clovek chytne nejakou ekonomickou krizi po dodelani vsech vycviku ve 40ti a provozovatele nebudou par let nabirat piloty tak bych tomu jiz velkou sanci nedaval. Nicmene pokud je nekdo v 35ti stale student a ve 40ti planuje byt bez zavazku, tak to pro nej muze byt to idealni odevzdat se naplno svemu budoucimu zamestnavateli :)

Odpovědět

RE: re: Labuti pisen

25.04.2017 v 7:46 pilot

Pani ale stale ste mi nedali odpoved na to, ze preco aj ked je to taka zla praca ju chce stale robit vela ludi. A pritom aj oni vedia aka je situacia v tejto oblasti. Ja sam viem aka je tam situacia ci uz spolocenska alebo platova. Ze to je v dnesnej dobe nic moc. Ale napriek tomu to chcem robit aj ked celkom v pohode podnikam. Co sa tyka veku tak kazdy koho poznam nastupil k linkam vo veku 35 az 38 rokov s typovkou v ruke. Ja si myslim ze urcite mensie spolocnosti pokial nemate problem nastupit hned a kdekolvek tak s vekom problem nemaju. Zrejme rataju s tym ze kazdy 19 rocny clovek peniaze na vycvik mat nebude. Aky je vas nazor na vec?

Odpovědět

RE: RE: re: Labuti pisen

26.04.2017 v 15:27 Martin

Ahoj, osobně si myslím, že je to tím, že tomu člověk ze začátku nevěří a následně zjistí, že už v tom nechal příliš mnoho peněz, času a úsilí, že není cesty zpět... Dále ta skutečnost, že většina z nás neumí nic jiného, co by nás tak dobře uživilo... Toť můj názor dříve "panského kočího", nyní "autobusáka" a na závěr, tu práci bych nevyměnil, baví mě a pokud jí chcete dělat tak vám naprosto přeji, aby se vám to povedlo, stojí to za to!

Odpovědět

Přidat komentář