Tento text navazuje na článek |
Po roce 2000
V prvních letech 21. století pokračoval jihokorejský dopravce v nastoleném trendu otevírání nových destinací, rozšiřování flotily, zkvalitňování svých služeb a navazování spolupráce na zajímavých projektech. Společnost zaměřila svoji pozornost na destinace v rámci Asie – např. Hanoj (2001), Jinan (2002), Xiamen (2002), Phuket (2004) – a Evropy – např. Praha (2004), Petrohrad (2004), Londýn (2004), Stockholm (2006), Istanbul (2006), Londýn-Gatwick (2012). Otevřeny byly postupně také lety do Calgary, Melbourne, Washingtonu nebo Irkutsku.
V rámci rozšíření flotily Korean Air v listopadu 2001 obdržely jako první asijský dopravce Boeing 737 prodloužené verze -900. O dva roky později učinily další objednávku u obou hlavních výrobců letadel Airbus a Boeing, jejímž obsahem byla i „superjumba“ Airbusy A380. Později byly objednány také Boeingy 787, Boeingy 747-8F (dopravce je již provozuje) a Boeingy 747-8I. Novinkou mezi „zaběhnutými zvyky“ se v roce 2011 stala dohoda s kanadským výrobcem letadel Bombardierem o dodávce nového typu CSeries.
Foto Picstopin.com
Pozadu nezůstávala ani nákladní přeprava, v jejímž rámci byly Korean Air Cargo i nadále hodnoceny jako jeden z největších přepravců světa. V letech 2004 až 2009 byla nákladní divize jihokorejských aerolinek dokonce považována za leadera mezinárodní letecké přepravy nákladu, když vykazovala nejvyšší hodnoty v tuno-kilometrech. I v tomto segmentu společnost dále rozšiřovala své pole působnosti. V roce 2004 byl například zahájen provoz na nákladní lince do Vídně. Ve stejném období pak byla otevřena dálková trasa spojující Soul, New York a Oslo. Po roce 2000 byly rozšiřovány a modernizovány také nákladní terminály v hlavních destinacích. Dnes jich společnost využívá celkem pět (dva terminály na letišti Soul-Incheon a po jednom v Los Angeles, New Yorku – JFK, Ósace, Tokiu – Narita).
Počet přepraveného nákladu v mil. tun (2012) / Zdroj: www.koreanair.com
Mezi zajímavé projekty, na kterých se Korean Air po roce 2000 začaly podílet, patří kontrakty na opravy strojů amerických vzdušných sil. Kvalitu práce techniků a inženýrů Korean Air v poslední době dokládají například dva dlouhodobé a finančně více než zajímavé projekty. V roce 2011 šlo o zakázku v hodnotě 400 milionů amerických dolarů, která spočívá v opravách a úpravách stíhacích strojů F-15, které mají americké vzdušné síly dislokovány v regionu. O rok později jihokorejský dopravce vyhrál další výběrové řízení a bude se pět a půl roku podílet na údržbě a modernizaci částí amerických stíhacích strojů F-16. Podle webového serveru Korea Times za tuto spolupráci obdrží několik desítek milionů amerických dolarů.
Nejde však o jednorázovou spolupráci Korean Air a amerického letectva. Technická divize jihokorejského dopravce podle zdrojů provedla za posledních 35 let opravy na více než 600 stíhacích strojích F-16 a více než 500 letounech F-15. K tomuto počtu je dále nutné přičíst zhruba dva tisíce dalších vojenských letadel různých typů.
Foto Koreaherald.com
Spolupráce s dalšími dopravci a založení Jin Air
Po roce 2000 pokračovalo také rozšiřování spolupráce s ostatními dopravci, zejména v rámci aliance SkyTeam. K té se v roce 2001 připojily také České aerolinie. Ve stejném období, kdy se ČSA staly oficiálním členem zmíněného uskupení, stál jihokorejský dopravce spolu s partnery ze SkyTeamu u otevření mezinárodního letiště Soul-Incheon. Tento moderní a oblíbený vzdušný přístav se od té doby stal základnou pro většinu dálkových letů Korean Air.
V následujících letech došlo k uzavření smluv o spolupráci s dalšími dopravci z celého světa. V roce 2004 například s aerolinkami LAN Chile, Shanghai Airlines nebo Japan Airlines (JAL). Rozšiřována byla také oboustranně výhodná kooperace s americkými Delta Air Lines, která otevírala oběma dopravcům přístupy na lukrativní trhy (Korean Air otevřely v roce 2005 svou jubilejní desátou destinaci v USA – Seattle). Velmi zajímavě se také jevilo uzavření dohody o vzájemném sdílení kódů na letech mezi Soulem a Dubají s tamní společností Emirates Airlines v říjnu 2005. Dohoda byla důsledkem mj. před časem zavedených populárních letů mezi městy a také vzrůstající obchodní aktivitou mezi oběma zeměmi. Zahrnovala i propojení věrnostních programů obou dopravců.
V roce 2006 pak společnost „spojila své síly“ také s Kenya Airways, Aero Mexico anebo s Českými aeroliniemi. V dalších letech následovaly smlouvy o vzájemném sdílení kódů s Alaska Airlines, Horizon Air nebo například Uzbekistan Airways.
V souvislosti s potenciálem rozvoje letecké dopravy v asijském regionu a v rámci soudobého trendu založily Korean Air v roce 2007 nízkonákladovou pobočku Jin Air. Ta začala v roce 2008 nejdříve působit na vnitrostátních letech v rámci Jižní Koreje (první let se uskutečnil mezi Soulem a ostrovem Čedžu). O rok později otevřela mezinárodní linky také do některých okolních zemí. V současné době tato společnost obsluhuje devíti Boeingy 737-800 několik vnitrostátních letů a zejména linky do Číny a na Filipíny.
Foto Tumblr.com
Zlepšování služeb zákazníkům
Aby mohla společnost čelit ostré konkurenci dravých dopravců z Blízkého východu a Asie, zaměřila se také na zkvalitňování služeb zákazníkům jak na palubě, tak i mimo ni. Na počátku roku 2001 například rozšířila obrazovky systému osobní zábavy také do ekonomické třídy dálkových letadel. Spolu s tím se zde objevila možnost využití telefonu. Dopravce také oznámil vybavení ekonomické třídy nově dodaných strojů elektrickou zásuvkou.
Internetový server Odysseymediagroup.com v článku Korean Air Extends Personal Video/Phone Service To Economy Class k tomuto dále uvádí, že nejdříve se nové systémy měly objevit na palubách Boeingů 747 (pro zajímavost – nejdříve na dvou strojích uvedeného typu, cena za úpravu pouze na těchto letadlech byla 5,2 milionu amerických dolarů). Později se s ním cestující mohli setkat i při letech s Boeingy 777, Airbusy A330 a dokonce Boeingy 737. O tři roky později si Korean Air vybraly za svého poskytovatele internetu službu Connexion by Boeing.
Roku 2006 společnost zavedla další novinku, když pasažéři mohli sledovat živé televizní vysílání. Ve stejné době mohli cestující Korean Air na letišti Soul-Gimpo začít využívat také odbavovacích kiosků.
Počet přepravených cestujících v mil. (2012) / Zdroj: www.koreanair.com
Po roce 2000 se společnost zaměřila také na sponzoring kulturních a sportovních akcí anebo na pomoc zemím, které postihla přírodní katastrofa v podobě tsunami. Podílela se také na zvýšení bezpečnosti na letišti Gimpo, když rozšířila spolupráci s tamní policií, anebo se snažila posilovat svoji marketingovou značku pomocí spolupráce s mnoha obchodními subjekty a bankami.
Korean Air a Airbus A380
24. května 2011 se jihokorejská letecká společnost přidala k pěti provozovatelům evropského „superjumba“ A380. Toho dne přistál stroj verze -861 (nynější registrace HL7611) po slavnostním ceremoniálu a dodávacím letu z Toulouse na letišti v Soulu. Šlo o první stroj z objednávky pěti kusů (plus tři opce), která byla oznámena v roce 2005 (později společnost objednala i další stroje).
Mezi zajímavosti provozu tohoto typu u Korean Air patří jeho konfigurace, jelikož jde o stroje s nejmenším počtem sedaček – 407. Celá horní paluba je vybavena 94 plně sklopnými sedadly business třídy Prestige. Na spodní palubě je tato třída doplněna ještě luxusnější First Class Kosmo (12 sedadel) a Economy class (304 sedadel). Korean Air na palubě A380 nabízí cestujícím také tři bary nebo duty free obchod. Jihokorejská společnost je také prvním dopravcem, který své letouny vybavil pohonnými jednotkami Engine Alliance GP7200 (produkt společného snažení firem General Electric a Pratt & Whitney).
Foto Team.aero
Po nezbytném čase pro přípravu zahájení pravidelných letů se první linka uskutečnila 17. června 2011. Konkrétně šlo o let KE (KAL) 701/702 z/do Tokia. Dopravce využíval stroj zprvu také na regionální trase do Hongkongu. 9. srpna stejného roku bylo zahájeno operování prestižní trasy do New Yorku.
Zajímavostí této linky je, že podle dostupných informací byly Korean Air prvním asijským dopravcem, který obří stroj používá na lince z/do New Yorku a využívá přitom transpacifickou trasu. Vedení společnosti si od tohoto kroku mnoho slibovalo. Ve svých prohlášeních ještě před uskutečněním inauguračního letu do New Yorku poukazovalo i na prostor a vybavení, které jejich „třistaosmdesátka“ nabízí. Po americkém velkoměstě přibyly na mapě destinací jihokorejského A380 také například Paříž nebo Los Angeles.
Více zajímavostí včetně fotografií Airbusů A380 společnosti Korean Air přináší specializovaná internetová stránka a380.koreanair.com, která se věnuje pouze tomuto typu ve službách jihokorejské společnosti.
Dodávky strojů Airbus A380 a destinace Korean Air:
HL-7611 | dodáno 24. května 2011 | Soul-Tokio | od 17. června 2011 |
HL-7612 | dodáno 13. července 2011 | Soul-Hong Kong | od 17. června 2011 |
HL-7613 | dodáno 19. srpna 2011 | Soul-Bangkok | od 20. července 2011 |
HL-7614 | dodáno 7. září 2011 | Soul-New York | od 9. srpna 2011 |
HL-7615 | dodáno 28. listopadu 2011 | Soul-Paříž | od 26. září 2011 |
HL-7617 | dodáno 10. prosince 2012 | Soul-Los Angeles | od 11. října 2011 |
HL-7621 | zatím nedodáno | Soul-Frankfurt | od 25. března 2011 |
HL-7622 | zatím nedodáno | Soul-Atlanta | od 1. září 2013 |
Asiana Airlines vs. Korean Air
Korean Air jako mnoho ostatní dopravců čelí ostré konkurenci a dalším negativním vlivům v soudobé letecké dopravě. V rámci Jižní Koreje je jejich největším „soupeřem“ společnost Asiana Airlines. Tento dopravce byl založen v únoru 1988. I přes nepoměrně kratší historii se aerolinky dokázaly dostat na „úplný vrchol“. V letech 2009 až 2012 se v rámci ankety SkyTrax vždy umístily mezi prvními třemi (v roce 2010 hlasování vyhrály). V rámci celkového hodnocení dokonce mají o jednu hvězdičku více než Korean Air a v tomto ohledu je porážejí. Vysoce ceněn je zejména palubní servis Asiana Airlines. Z níže uvedeného porovnání je však také patrné, že obě společnosti mají některé body společné.
Porovnání Korean Air vs. Asiana Airlines:
Korean Air | Asiana Airlines | |
Rok založení | 1962 | 1988 |
Základny | Incheon, Gimpo | Incheon, Gimpo |
Aliance | SkyTeam | Star Allinace |
Počet letadel* (osobní/cargo) | 121/28 | 65/13* |
Počet destinací (osobní/cargo) | 116*** | 83/29* |
Počet zaměstnanců | 20 966**** | 9073**** |
Nízkonákladová pobočka | Jin Air | Air Busan |
Hodnocení v anketě SkyTrax | 4 hvězdy | 5 hvězd |
Slogan | „Excellence in flight“ | „Always with you“ |
** 2 x Boeing 747-400 Combi
*** www.wikipedia.com
**** www.koreanair.com / eu.flyasiana.com (Sustainbility report 2012)
Do jisté míry může být dilematem otázka, který z obou jihokorejských dopravců je tím skutečně „národním“ (vlajkovým). Odpověď je dle mého názoru nejednoznačná. Většina zdrojů však takto označuje Korean Air. Pokud budeme brát v potaz jednu z dostupných definic, že národní dopravce je ten „…který je vlastněn, provozován nebo založen státem…“ (Prostorová analýza nízkonákladové letecké dopravy v Evropě, Michal Toman, 2008), splňují Korean Air třetí podmínku. Za „národního“ dopravce jej tedy považovat skutečně můžeme.
Nehody a incidenty
Během své historie zaznamenaly Korean Air dvaadvacet nehod a bezpečnostních incidentů. Největší počet, osm, se jich udál v 90. letech. Z pohledu množství obětí byly nejtragičtějšími událostmi sestřel Boeingu 747 sovětskou stíhačkou v roce 1983 a nehoda stejného typu při přistání na americkém Guamu. Obě uvedené nehody jsou popsány v první části článku.
Mezi dvaadvaceti událostmi je zahrnuto také několik únosů strojů Korean Air, respektive předchůdců aerolinek. Tyto incidenty byly většinou důsledkem napjatých mezinárodních vztahů mezi oběma znesvářenými Koreami. Díky velkému počtu nehod v minulosti je dopravce až na 55. místě z šedesáti hodnocených společností v rámci přehledu JACDEC (Jet Airliner Crash Data Evaluation Centre). Tato statistika je však založena na dlouhodobém přehledu a nevypovídá o současném stavu provozní bezpečnosti společnosti Korean Air, která je dnes na vysoké úrovni.
Zajímavostí může být, že jeden stroj Korean Air „se zapletl“ také do událostí 11. září 2001. Boeing 747 na letu KAL (KE) 85 ze Soulu do New Yorku přes Anchorage byl toho dne nucen přistát na kanadském mezinárodním letišti Erika Nielsena. Za vším bylo nedorozumění. Letoun byl shodou okolností považován za další stroj unesený teroristy. Podle dostupných zdrojů bylo na nejvyšších amerických a kanadských politických místech rozhodnuto o možnosti stroj dokonce sestřelit. Naštěstí k tomu však nedošlo a jihokorejský boeing byl „pouze“ donucen stíhacími stroji F-15 přistát na jmenovaném letišti.
Korean Air a České aerolinie
Spolupráce české a jihokorejské letecké společnosti začala prakticky vstupem ČSA do globální aliance SkyTeam v březnu 2001. Několik měsíců poté se tuzemský dopravce stal generálním agentem Korean Air pro přepravu leteckého nákladu. 22. května 2003 otevřely Korean Air v codesharové spolupráci s ČSA linku mezi Soulem a Prahou. Ta byla zprvu provozována třikrát týdně Airbusem A330-200 asijské společnosti, na jehož palubě měly ČSA „vyblokován“ určitý počet míst.
Nově otevřená linka přinášela českým cestujícím nové alternativy při cestách do Asie a zejména Austrálie. Jejímu rozvoji pomáhaly také korejské investice v České republice (zejména firem Hyunday a Doosan). Trasa se časem stala velmi oblíbenou. Došlo k přidání dalších frekvencí a také k nahrazení původního typu za větší Boeing 777-200, který navíc občas střídá ještě větší verze -300. Na pražském letišti se vzhledem k vysoké poptávce zejména v letní sezoně objevuje také Boeing 747-400. Po otevření „společné“ linky do Soulu došlo v následujících letech k prohloubení codesharové spolupráce i na dalších trasách.
Když se v roce 2012 pokusila Česká republika poněkolikáté prodat svého národního dopravce, přihlásily se do výběrového řízení právě Korean Air a nejspíše také Qatar Airways. Druhá jmenovaná společnost však nakonec nabídku nepodala a v soutěži zůstali pouze Jihokorejci. Poté, co vláda České republiky v březnu letošního roku finálně schválila prodej podílu, podepsali 11. dubna zástupci české vlády, Českého Aeroholdingu a Korean Air smlouvu o koupi 44 procent. Hodnota obchodu byla stanovena na 67,5 milionů českých korun, přičemž jihokorejský dopravce získal jedno místo v dozorčí radě ČSA.
Pro Českou republiku prodej ČSA znamenal prakticky jejich záchranu, pro mezinárodní letiště Václava Havla by měl představovat zajištění růstu. Oba tyto fakty se projevily již krátce po uzavření dohody. Tuzemský dopravce se s Korean Air dohodnul na pronájmu prozatím jednoho stroje Airbus A330-300, který na pražském letišti přistál 14. května. ČSA jej hodlají využívat primárně na svou novou dálkovou trasu do jihokorejské metropole, kterou budou dále doplňovat další vytížené spoje (např. do Moskvy, Tel Avivu nebo Almaty). Na svou první linku právě do Soulu se vydal po nezbytných přípravách 1. června. Zajímavou informací je, že aerolinie hodlají v budoucnu rozšířit flotilu dálkových strojů nákupem dalších dvou letounů stejného typu.
Spolu s pronájmem jihokorejské „třistatřicítky“ došlo také k rozšíření dosavadní codesharové spolupráce mezi oběma aerolinkami. V souhrnu mají dnes Korean Air svůj kód na více než dvaceti linkách Českých aerolinií. Oproti tomu tuzemský dopravce může v rámci své sítě nově nabízet celou řadu zajímavých a exotických destinací (např. Tokio, Hong Kong, Singapur). Zda byl prodej Českých aerolinií právě Korean Air správným krokem, ukáže až čas. Podle mého názoru však ano.
Ocenění
Vzhledem k vysoké úrovni poskytovaných služeb se není co divit, že jihokorejské aerolinky získaly zejména po roce 2000 mnoho ocenění v různých kategoriích řady anket. Jejich přehled od roku 1998 až do současnosti je dostupný přímo na stránkách dopravce. Mezi ta zajímavá patří četná ocenění pro nákladní leteckou společnost roku (př. 2002 – ATW Cargo Airline of the Year), několik provozních ocenění společnosti Airbus (př. 2006 - Airbus A330 Operational Excellence Award), ceny za kvalitu servisu na palubě (př. 2007 - SkyTrax World Airline Awards: Best Economy Class) nebo za poskytování občerstvení (př. 2009 – PAX Leadership Awards: Best In-flight Meal Service in Asia). V roce 2006 byla v rámci ankety magazínu Time také nejlépe ze všech hodnocena první a business třída společnosti.
Obecné informace:
Internetová stránka | www.koreanair.com |
Destinace / země | 121/41* |
Počet denních odletů | cca 415* |
Počet přepravených cestujících | cca 23,3 mil.* |
Počet destinací | 116 |
Počet codeshare partnerů | 29** |
Počet členů ve věrnostním programu | cca 19 mil.* |
Věrnostní program | SkyPass |
Hlavní představitel dopravce | Yang Ho Cho*** |
Sídlo | Gonghang-dong, Gangseo-gu |
Třídy | 4 typy First class 3 typy Business class 2 typy Economy class |
*www.skyteam.com
**www.koreanair.com
***CEO/Chairman Korean Air
Flotila Korean Air:
typ | současný počet |
Airbus A300-600 | 3 |
Airbus A330-200 | 8 |
Airbus A330-300 | 16 |
Airbus A380-800 | 6 |
Boeing 737-700BBJ | 1* |
Boeing 737-800 | 20 |
Boeing 737-900 | 20 |
Boeing 747-400 | 15 |
Boeing 747-400F | 22 |
Boeing 747-8F | 3 |
Boeing 777-200ER | 18 |
Boeing 777-300ER | 11 |
Boeing 777F | 3 |
celkem | 150 |
www.koreanair.com
*www.planespotters.net
Světový lídr?
Korean Air si ve své historii prošly skutečně těžkými obdobími. V současné době jihokorejská aerolinka patří mezi skupinu nejlepších a nejambicióznějších dopravců světa. Navíc jde pravděpodobně o jedinou společnost světa, která se zabývá jak přepravou osob a nákladu, tak také vývojem v oblasti civilního i vojenského letectví. Zároveň je jeho technická divize dodavatelem komponent pro přední světové výrobce letadel. Až budoucnost ukáže, zda se naplní vize Korean Air – být respektovaným lídrem v rámci světové letecké komunity. Nebo už se tomu tak stalo?