Marek Hyka pochází z Mělníka, nedaleko něhož se začal učit létat. Po letecké akrobacii pokukoval od mládí, ale jak sám přiznává, bylo i jemu ze začátku výcviku pořád na zvracení. Hned při svém prvním závodě, mistrovství republiky, však získal stříbro a od té doby patří k pilířům české reprezentace. Nalétáno má 600 hodin, z toho 400 akrobatických. V roce 2010 získal zlato na mistrovství světa kategorie Advanced za svou volnou tajnou sestavu. Mimo kokpit se věnuje tréninku bojových umění, rád běhá a v zimě rád lyžuje. V červnu se opět po roce postaví na start největšího leteckoakrobatického závodu v Evropě Hot Pepper’s Aerobatic Freestyle Challenge, o který se sám zasadil. |
Marku, vím o vás, že nesnášíte nudu. Byl to pro vás jasný impuls, abyste začal létat?
To určitě ne. Věděl jsem, že chci létat a být pilot jako táta už od pěti, ale byl jsem vždy neposedný. Už od dětství a ve škole jsem nebyl chvíli v klidu. Myslím, že si se mnou spolužáci dost užili a vždy čekali nějaké překvapení. 
A to mi zůstalo – pořád něco dělat. I když ta akrobacie mě asi i lehce zklidnila, je to přeci jenom pěkná dřina.
A kdy jste se rozhodl zkusit právě leteckou akrobacii?
Když jsem viděl Petra Jirmuse a sledoval jeho úžasné výkony a úspěchy. To bylo ono, bylo to pro mě hrozně moc inspirativní.
Co vás na akrobacii baví nejvíc?
Když vynechám krásu pohybu, co nikde jinde nezažiješ a podobný řeči, je to pro mě vrcholový sport a sportovní výkon na úrovni, co dělám. Proto mě hrozně moc baví každé zlepšení a posunutí se dál. Právě každý ten krok k lepšímu výkonu, za kterým je tolik dřiny, mě nakopává dál. Doufám, že to tempo ještě dlouho vydrží.
Které závodní medaile si nejvíce ceníte a proč?
Mám čtyři medaile z mistrovství světa a Evropy v kategorii Advanced a z nich je asi nejcennější zlato z roku 2010, kdy jsem celkově skončil s rozdílem 70 bodů na pátém místě. Bylo tam tehdy 90 pilotů, tak to beru jako velký úspěch. Ale úplně stejnou radost jsem měl v loňském roce z 8. a 11. místa na Evropě v kategorii Unlimited a viděl jsem velký posun i zde.
Bojíte se při létání něčeho?
Náhlých rozhodnutí. Ty tam opravdu nepatří.
Viktor Čmal při loňském Aerobatic Freestyle Challenge „jen tak“ sedl do vašeho letadla, tedy pro něj cizího, a odletěl v něm závod. Je pro vás důležité znát stroj, se kterým máte létat?
Viktor je velmi zkušený pilot nesmírných kvalit, co má cit a mnoho zkušeností ze zalétávání suchojů. I když na podobném typu měl v té době nalétáno více jak já, je přeci jenom důležité být se strojem trochu rozlétán a to chvilku trvá. Jeho výkon jsem s úžasem sledoval a velká poklona tomuhle mistrovi.
To mě přivádí na myšlenku, jestli berete letadlo jako pouhý nástroj nebo jako „miláčka“…
Není sranda se k takovému stroji dostat, tak si toho patřičně vážím a o letoun se velmi rád starám. Je to prvotřídní sportovní náčiní. Není to letadlo na výlety, jak se někdy zmíní piloti, co jdou kolem – jééé, s tím bych se chtěl proletět. Věřte, že nechtěli. Asi by to byl poslední let. 
Vzpomenete si, kolik jste už vyzkoušel akrobatických speciálů? A čím je pro vás nejlepší XA41, na kterém létáte v současnosti?
Tak ty typy – Z142, Z526, Z50M, Z50LS, Giles 202, Extra 300L, Extra 330LC a ten současný Xtremeair XA41. Tento letoun je opravdová výzva a nic vám nedá zadarmo – a to mám rád. Jeho koncepce je úžasná a nadčasová. Navíc je nádherně vidět na obloze a to je pro soutěžní létání velmi důležité.
Foto Marek Hanák / www.marekhyka.cz
Jak bojujete s nudou, když zrovna nelétáte?
Snažím se pořád něco dělat. No a tu akrobacii vlastně moc neopouštím a ve volném čase se snažím našemu sportu pomoci. Chtěl bych z něj udělat populární světový sport, co bude často na obrazovkách. Což je vlastně hlavní důvod, proč jsem se skoro před dvěma lety pustil do realizace Aerobatic Freestyle Challenge. Je to celoroční práce pro několik lidí a není vůbec jednoduchá, ale o to jde… Jinak by to už dávno bylo. Ale je to pro mě velmi smysluplná činnost.
Takže před dvěma lety vás poprvé napadlo udělat Aerobatic Freestyle Challenge?
Tak historicky tu podobné pokusy byly dříve. Udělat krátkou finálovou soutěž, online přenos výsledků atd. Vlastně ani nejde o nápad, jako spíš o čas a energii se tomu věnovat – pracovat naplno na projektu s nejistým výsledkem. První impuls dal asi Peter Besenyei. Seděli jsme s Martinem Šonkou a Petrem Kopfsteinem u něj na zahradě a já na něho koukal jako na nejlepšího sportovce Maďarska. Říkal jsem klukům, že bychom s tím naším sportem taky měli něco udělat. Martin říkal, že je pro, zato Petr něco jako jestli nejsem blázen, co jako chci asi tak udělat? Byla to sranda.
Jak bylo těžké přemluvit piloty, aby se zúčastnili loňského prvního ročníku AFC?
Nebylo to vůbec těžké… Ukázalo se, že potřebu udělat změnu cítí všichni a s nadšením přivítali nápad, jak jsem celý závod pojal. Velmi ochotně všichni přijeli akci podpořit. Je to až neuvěřitelný, jak si to všichni přáli.
Foto Marek Hanák / www.marekhyka.cz
Ozval se někdo po loňském závodě, že by se chtěl určitě zúčastnit toho letošního? Jaká byla odezva od samotných pilotů?
Byl to velký kompliment, když třeba Francois Le Vot prohlásil, že nic lepšího nikdy nelétal a že tohle je ta cesta, jak by soutěže mohly vypadat. Ještě než piloti odletěli, hned se těšili na další ročník. Doteď mi píšou další a chtějí se účastnit. Zatím je to otázkou peněz, abychom mohli uspokojit i piloty a diváky za hranicemi České republiky a mohli létat světovou sérii. Ale máme připravená pravidla pro takovou sérii a spravedlivý výběr pilotů.
Když už o tom mluvíte, proč letos budete jediným Čechem ve startovním poli?
Letos se to tak sešlo. Kluci mají jiné povinnosti.
Sám jste loni skončil na chvostu poté, co jste skoro nenastartoval. Jak na loňský ročník vzpomínáte?
Byl to nultý ročník a navíc i moje první zkušenost s organizací takového eventu a závodu. Vypětí bylo velké, navíc jsem měl krátce nový a stále neznámý letoun. Takže to pro mě bylo úspěšné a ještě lepší byly TV výstupy.
Takže naplnil první ročník vaše očekávání? Pořadatelské i pilotní…
Pilotní rozhodně. Na první pořadatelské zkušenosti to dopadlo dobře, ale doufám, že letos bude ještě lépe. Udělali jsme několik změn na základě loňských ohlasů, tak snad správným směrem.
Foto Marek Hanák / www.marekhyka.cz
A co tedy chystáte pro letošek nového? Proč by měli lidi do Letňan i letos dorazit?
Co se týká závodu, objeví se tu další hvězdná jména, dokonce i další žena, bude i více závodních strojů. Pak je připraven i mnohem zajímavější a pestřejší program, kde bude rozhodně třešinkou na dortu L159 z Aera Vodochody a letová akrobatická ukázka tohoto proudového letounu. Zajímavostí bude i létání mezi pylony s reprezentací a značkou Nirvana na motorových krosnách. Ty budou zároveň veřejnosti prezentovat stánkem tento úžasný a velmi dostupný sport (který mimochodem začínám i já), jako i další letečtí vystavovatelé. Na své si přijdou ale celé rodiny. Děti zde mají svůj zábavný park, střelnici atd., ale novinkou je i dámský koutek. Zde si dámy mohou nakoupit, popít kávu, nebo se nechat třeba zdarma nalíčit.
Máte nějaké záložní řešení, kdyby na poslední chvíli někdo z pilotů nemohl dorazit jako loni Francouzi?
Záložní řešení samozřejmě je, ale doufáme, že vše klapne, jak má.
Na závěr – je mi jasné že chcete vyhrát. S jakým výsledkem ale budete spokojen?
Do 3 místa je to OK, ale umím prohrávat s úsměvem.
