Aeropuerto José Martí: Brána ostrova svobody

Podle internetových stránek kubánského Institutu pro civilní letectví (http://www.iacc.gov.cu/) je na ostrově více než 20 větších letišť. Nejdůležitější z nich je právě havanské mezinárodní letiště, které společně s Varaderem zahrnuje více než 80 % veškerého mezinárodního leteckého provozu země.

Letiště je vzdáleno zhruba 15 kilometrů jihozápadně od centra Havany a se svojí jedinou vzletovou a přistávací dráhou 06/24 (4000 x 45 m) jím projdou za rok přibližně čtyři miliony cestujících. Největším domácím dopravcem je Cubana de Aviación, zahraničním pak Copa Airlines. Na letišti má základnu také menší kubánská společnost Aerocaribbean a některé své lety odsud vede také dopravce Aerogaviota.

Podobně jako ostatní letiště jej provozuje vládou vlastněná společnost ECASA(Empresa Cubana de Aeropuertos y Servicios Aeronáuticos) ve spolupráci se španělskou firmou AENA (Aeropuertos Espaňoles y Navegación Aérea). ECASA podle zdrojů zajišťuje na Kuběi další letecké služby jako například řízení letového provozu nebo odbavení zavazadel.

Foto Iacc.gov.cu

Vznik letiště a počáteční rozvoj

O vzniku nového letiště bylo rozhodnuto v březnu 1929 a 24. února následujícího roku byl vzdušný přístav slavnostně otevřen. Podle článku „Grande momentos del fotorreportaje cubano“ byla součástí ceremoniálu také ukázka letecké akrobacie, lety vzducholodí vznášející se nad letištěm a nechyběli zde samozřejmě význační politici té doby.

Letiště původně neslo název Aeropuerto de Rancho Boyeros (podle oblasti, kde se nachází), avšak v prosinci 1953 bylo ve víru revoluce pojmenováno po kubánském národním hrdinovi 19. století Josém Martím. Původně nahrazovalo nedaleké starší havanské letiště Aeropuerto de Columbia, které leteckým dopravcům sloužilo od roku 1919 a dnes pod názvem Aeropuerto de Ciudad Libertad představuje menší aeroport.

30. října 1930 došlo k historické události. Nově vzniklá národní letecká společnost Cubana zahájila provoz na své první lince, která hlavní město spojovala s městem Santiago de Cuba. O šest let později pak došlo k premiérovému letu z Havany do španělského Madridu. Dalším důležitým milníkem v rámci vývoje kubánského letectví byl rok 1943, kdy byla na havanském letišti vybudována vůbec první řídicí věž na ostrově.

V květnu 1945 byl zahájen provoz na nové lince, která spojovala Havanu s americkým Miami. Provozovala ji národní společnost Cubana se svými letouny Douglas DC-3 a jednalo se o první pravidelnou kubánskou mezinárodní linku. Po skončení druhé světové války byla na ostrově pro leteckou dopravu vůbec příznivá doba. Následovalo tak otevření tras do dalších destinací a Havana byla postupem času propojena pravidelnými lety například s Madridem, Římem, New Yorkem, Mexico City, Buenos Aires, Caracasem a mnoha dalšími městy. 

Lockheed L-1049G Super Constellation společnosti Cubana na letišti RanchoBoyeros / Foto Urrib2000.narod.ru

Revoluce

Podobně jakonárodního dopravce Cubanu postihla také havanské mezinárodní letiště kubánská revoluce, probíhající v letech 1953 až 1959. V souvislosti s odklonem západních zemí, zejména USA, došlo k přerušení celé řady tras. Navíc, v roce 1961 přišla tragická událost.15. dubna, dva dny před vyloděním kubánských exulantů v Zátoce sviní, bombardoval americký Douglas A-26 Invader z brigády 2506 letiště José Martího v Havaně a také letiště Antonio Maceo v Santiago de Cuba. Nálet na Havanu byl součástí útoku několika amerických bombardérů, jejichž cílem byly především kubánské letecké základny. Jelikož ale nebyl příliš úspěšný, bylo jeho druhé pokračování odvoláno. 

Po skončení revoluce začala Kuba upevňovat své vztahy se Sovětským svazem a s dalšími zeměmi „východního bloku“. Naopak americké embargo znemožnilo provozování pravidelných linek mezi oběma sousedy. Přesto jsou USA a Kuba letecky propojeny díky speciálním letům. Tyto charterové linky dnes provozují například společnosti Marazul Charters, C&T Charters nebo ABC Charters. Z různých důvodů nemohou však být lety odbavovány na mezinárodním terminálu. Proto byla již 15. listopadu 1988 otevřena speciální odbavovací budova 2, kam přilétají letouny zmíněných dopravců.

Na letišti José Martího se po vyhlášení zmiňovaného amerického embarga začaly objevovat stroje Aeroflotu, ale i Československých aerolinií, případně dalších dopravců nově spřátelených zemí. Naopak letouny kubánského národního dopravce začaly létat do některých středoevropských a východoevropských metropolí. Navíc v 80. letech dopravce spojil Havanu například s Tripolisem, Bagdádem, Luandou nebo Maputem. V rámci Jižní Ameriky byla otevřena i linka do argentinského Buenos Aires. Operováno bylo i několik charterových letů do Vídně, Milána nebo Kolína nad Rýnem.

VickersViscount před terminálem havanského letiště / Foto Urrib2000.narod.ru

Nový terminál v kanadsko-kubánské spolupráci

I když byl v době před rozpadem východního bloku hlavním „spojencem“ Kuby právě Sovětských svaz a ostatní socialistické země, po změně poměrů v 90. letech se do té doby pevné vazby zpřetrhaly, což se odrazilo i v letecké dopravě. Mnoho linek bylo opět přerušeno a navíc se nedostávalo financí na novou techniku. Ta, která byla používána a mnohdy stále ještě je, beznadějně zastarávala a stávala se nebezpečnou.

I přes tyto negativní události prohloubila Kuba spolupráci s okolními zeměmi a zejména se vzdálenější Kanadou. Výsledkem těchto aktivit byla například výstavba terminálu 3, který byl otevřen v roce 1998 a dnes představuje největší a nejvytíženější odbavovací halu na ostrově. Na jeho vybudování Kanada přispěla půjčkou ve výši 38 milionů dolarů a slavnostního otevření se zúčastnil jak tehdejší kanadský premiér Jean Chrétien, taki kubánský prezident Fidel Castro.

Odbavovací část A terminálu 3 / Foto Esacademic.com

Ze všech letištních terminálů je tento nejmodernější a cestujícím nabízí většinu služeb, se kterými se mohou setkat na moderních letištích – kancelář národního dopravce Cubana a zahraničních společností, půjčovna a parkoviště automobilů, směnárna, business salonky, balení zavazadel, restaurace nebo obchody s tradičními kubánskými produkty a suvenýry.

V současné době jsou zde odbavováni všichni pasažéři mezinárodních tras národních aerolinek Cubana a dopravců, kteří do Havany směřují své pravidelné/nepravidelné linky z Evropy (např. Aeroflot – Moskva, Air Europa – Madrid, Air France – Paříž, Condor – Frankfurt, Neos – Milán, Virgin Atlantic – Londýn), Kanady (Air Canada,  Sunwing Airlines – Toronto), Afriky (TAAG Angola Airlines – Luanda) a samozřejmě také většiny okolních středo- a jihoamerických zemí. Pro zajímavost, současná exotická linka Luanda–Havana byla znovu zavedena v závěru roku 2009 a obsluhují ji stroje Boeing 747 a Boeing 777. Podle dostupných informací trvá let do Havany zhruba dvanáct a půl hodiny.

Odbavovací část terminálu 3 je rozdělena na dvě zóny, v nichž jsou přepážky s pásy na zavazadla. Uprostřed se nacházejí zmiňované obchody se suvenýry. Přilétající pasažéři procházejí přízemní částí, odlétající prvním patrem. Ve třetím podlaží jsou pak dostupné business salonky a kanceláře.

Po odbavení musí každý odlétající cestující navštívit přepážku, kde zaplatí kubánskou letištní taxu (tento poplatek není při odletu z Kuby součástí zakoupené letenky). Poté projde pasovou a bezpečnostní kontrolou a ocitne se v neveřejné části terminálu. Zde jsou k dispozici opět obchody se suvenýry a restaurace. Odletové východy nejsou odděleny tak, jak to můžeme znát například z pražského terminálu 1 v Ruzyni. Proto zde zejména při večerní vlně odletů transatlantických linek může dojít k trochu chaotickému prolínání pasažérů. K letadlu se pak cestující dostanou jedním z osmi nástupních mostů, kterými je terminál 3 vybaven.

Překvapivě detailní informace o letu Air France do Paříže

Fidel Castro na palubě Concorde

K zajímavé události došlo poslední den roku 1997. Na letištní plochu tehdy dosedl britsko-francouzský supersonický Concorde společnosti Air France. Let byl veden na trase Barbados-Havana a trval přibližně dvě hodiny. Využít jej mohli cestovatelé, kteří si zakoupili speciální turistický „balíček“. Ten zahrnoval také leteckou dopravu na trase Londýn-Paříž-Barbados na palubě Douglasu DC-10. V první exotické destinaci turisté strávili v luxusním resortu Vánoce a na silvestrovské oslavy se přesunuli Concordem právě do Havany.

Na historický přílet letadla se tehdy na letiště přijel podívat i prezident Fidel Castro, který se objevil na palubě a pozdravil se s posádkou. Podle zdrojů zpáteční let na londýnský Gatwick zabezpečila společnost Cubana. Pro zajímavost, cena za dvoulůžkový pokoj v rámci „balíčku“ a také možnost stát se přímým účastníkem historické události byla stanovena na 2 000 liber (jednolůžkový pokoj byl o 800 liber dražší).

Foto Tourismpast.blogspot.cz

Současné letiště

Dnes se letiště skládá z pěti terminálů. Pro vnitrostátní lety společnosti Cubana de Aviación je určen terminál 1, který do otevření odbavovacích budov 2 a 3 představoval hlavní letištní objekt pro cestující. Terminál 2 stále slouží pro odbavování zmiňovaných speciálních charterových letů mezi Kubou a USA. Odbavovací budova číslo 3, jejíž podrobnější popis je uveden výše, představuje hlavní terminál. Dalším místem pro pasažéry je pak terminál 5, který slouží zejména domácí společnosti Aerocaribbean. V roce 2010, kdy byl renovován terminál 2, převzal odbavování jeho letů.

Poslední odbavovací budovou je nákladní terminál. Ten byl otevřen v roce 2002. Provozuje jej společnost Empresa de Logística de Cargo Aéreo (ELCA), která je společným podnikem španělské firmy Cargosur a kubánské Aerovaradero. Podle dostupných informací terminál svým uživatelům nabízí kapacitu 600 tun a dvě rozměrné moderní haly. Ty využívají například nákladní aerolinky ETA Cargo, All Canada Express nebo Cubana Cargo.

Vzhledem k tomu, že je letiště José Martího základnou národního kubánského dopravce, je zde také opravárenské a servisní centrum provozované společností IBECA.

Foto Esacademic.com

Nehody a terorismus

Podobně jako na většině jiných vzdušných přístavů došlo i na mezinárodním letišti José Martího k tragickým leteckým událostem. Internetový server Aviation-safety.net se v souvislosti s havanským letiště zmiňuje o 47 nehodách, které se udály v jeho lokalitě. Popisuje také incidenty letounů, které zde svůj let započaly, a které do Havany směřovaly.

Nejtragičtěji se do historie letiště zapsala nehoda ze září 1989, kdy rok starý Iljušin Il-62M (reg. CU-T1281) národních aerolinek Cubana havaroval za nepříznivého počasí krátce po vzletu. Při nehodě nepravidelného letu CU-9646, který směřoval z Kuby do Německa (Kolín nad Rýnem), zemřelo všech 126 osob na palubě a dalších více než čtyřicet lidí na zemi.

Foto Baaa-acro.com

Druhým nejtragičtějším momentem byla nehoda stejného typu (reg. CCCP-86614), tentokrát společnosti Aeroflot v květnu 1977. Zhruba kilometr před letištěm v závěrečné fázi přiblížení stroj zavadil o dráty vysokého napětí a havaroval. Let číslo Su-331 z Moskvy přes Frankfurt a Lisabon do Havany tak skončil tragicky pro 66 osob na palubě. Nehodu přežili pouze dva cestující.

Ostatní nehody, které se udály na letišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti, se podle dostupných informací naštěstí obešly bez ztrát na životech.

Vzhledem ke komplikovaným mezinárodním vztahům byl havanský vzdušný přístav také místem četných únosů letadel. Podle dostupných zdrojů se nejvíce únosů letadel mezi Kubou a USA stalo v roce 1969 (jen osm v měsíci lednu). V 70. letech se tento počet snížil zejména díky třem opatřením. Na amerických letištích byly instalovány bezpečnostní detektory kovů, Kuba ve svém právu označila únos letadla za protiprávní čin a obě země podepsaly smlouvu, podle níž měly případné únosce vrátit nebo měly právo je stíhat. Podle zdrojů se poslední podobná událost stala na havanském letišti v roce 2007, kdy došlo k pokusu o únos letadla, které mělo směřovat do USA.

Videa z havanského letiště a další zajímavosti

Dopady ekonomické krize, která postihla leteckou dopravu v minulých letech, zapříčinila ukončení některých letů do Havany. Například v lednu 2013 ukončila svou linku mezi Madridem a Havanou španělská Iberia. Netrvalo však dlouho a byla nahrazena jinými španělskými aerolinkami Air Europa.

Mezinárodní letiště José Martího, zejména terminál 3, nabízí podle mého názoru cestujícím na mezinárodních letech standardní služby srovnatelné s jinými letišti. I když počtem odbavených cestujících nezaujímá čelní pozice, můžeme jej označit za důstojnou bránu ostrova svobody.

Přistání v Havaně z kokpitu Airbusu A320

Video z terminálu 3

Plán letiště (kliknout pro zvětšení)