Orel odlétl na věčnost

28.08.2012

Komentář k úmrtí astronauta Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci, který zemřel v sobotu ve věku 82 let.

Neil Armstrong
Neil Armstrong (Zdroj: Česká televize)

Flash agentury Reuters ze soboty 25. srpna mnohé zaskočila. „Neil Alden Armstrong, astronaut, narozen 5. srpna 1930; zemřel 25. srpna 2012…“ Jistě, dalo se to čekat. Hrdinové kosmických letů let šedesátých minulého století odcházejí. Neilu Armstrongovi bylo právě 82 let a prodělal operaci srdce. A navždy už zůstane tím, kdo jako první vstoupil na jiné kosmické těleso.


Tak si ho pamatujeme: mladě vyhlížející třicátník, velitel lunární expedice Apollo 11 před startem k Měsíci 16. července 1969

Ano, dalo se to čekat. Z 11 mužů, kteří následovali jeho „malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“ a prošli se v letech 1969-1972  po měsíčním povrchu, žije už jen osm. Ptáte se na jejich jména? Přiznám se, nepamatuji si je všechna. Jen vím, že posledním byl Eugene Cernan, původem Čechoslovák, který opouštěl Měsíc jako dosud poslední.

Máme to s Měsícem podobně jako s objevením Ameriky – víte, kdo tam doplul jako druhý, po Kolumbovi?

Neil Armstrong byl prostě první a díky vrozené skromnosti tu tíhu prvního člověka na Měsíci unesl. Vždy zdůrazňoval, že to nebyla pouze jeho zásluha, že lidstvo dosáhlo jiného nebeského tělesa – naší přirozené družice, ale že se o to zasloužily tisíce bezejmenných, kteří na projektu Apollo – Man on the Moon – od roku 1961 vytrvale pracovali.

A tak jsme my, pamětníci, byli na Měsíci s Neilem. Dnes se ví, že výsadkový (lunární) modul Eagle (Orel) přistál ve složitém terénu především díky Armstrongově pilotnímu umění.

Zde ukázka z přepisu posledních vteřin před přistáním v Moři Klidu (převzato s časopisu L+K):


…V okamžiku rozsvícení kontrolky množství paliva zbývaly tedy posádce Orla do uskutečnění přistáni 94 vteřiny. Půldruhé minuty, která rozhodne o všem. Hlášení z Houstonu i z Orla se jen křižují.
Eagle: „23 metrů, vypadá to dobře. Klesání 0,2, 1,8 dopředu.“
Houston: „60 vteřin.“
Eagle: „Dolů 0,8... Dopředu, dopředu. Dobře. 12 metrů, dolů 0,8. Zvedá se trochu prach! 9 metrů, 0,8 klesání, jemný stín ... 1,2 dopředu, 1,2 dopředu, uhýbáme trochu doprava.“
Houston: „30 vteřin.“
Eagle: „Uhýbáme doprava. Signálka KONTAKT! OK, motor vypnut. ACA zablokován. Obojí řízení na AUTO, ruční blokování motoru odpojeno. Pojistka motoru vypnuta. 413 je tam.“
Houston: „Máme poznamenáno, že jste přistáli, Eagle.“
Armstrong: „Houstone, zde základna Tranquillity. Eagle přistál.“

 

O pár hodin později. Na roztřesených záběrech černobílých televizorů sledujeme přízračnou postavu v neforemném skafandru, jak pomalu sestupuje po schůdcích lunárního modulu Eagle a opatrně otiskuje nohu do měsíčního prachu.


…ale velký skok pro lidstvo

Je 21. července 1969, 3 hodiny 56 minut 20 vteřin středoevropského času. Neil Armstrong vystoupil jako první člověk na povrch Měsíce.

Armstrong: „Jsem u spodku žebříku. Patky opěr LM se zabořily do povrchu jen asi 3 až 5 centimetrů, přesto, že povrch vypadá jako velmi, velmi jemně zrnitý, zvlášť když se k němu pořádně přiblížíte. Je to skoro prach. Buď jak buď, je velmi jemný. Teď se chystám poodejít od LM.“

Pak přijde ta slavná věta: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo... Povrch je velmi jemný a prašný. Mohu… snadno se mi víří pod patami. Ulpívá v jemných vrstvách jako práškovité dřevené uhlí na podrážkách a povrchu mých přezůvek. Bořím se jen zlomek centimetru. Může to být tak půl centimetru, ale stopy a šlépěje jsou vidět v jemných prachových částicích.“
Houston: „Neile, zde Houston. Posloucháme.“

Poslouchalo půl miliardy lidí na celé Zemi. Tenkráte jsme říkali posluchačům rozhlasu – splnil se odvěký sen lidstva. Ano, tak jsme to cítili. Tenkráte, v éře rané nadšenecké mladé kosmonautiky jsme věřili, že Armstrong, Aldrin a Collins z Apolla 11 budou mít mnohem více následovníků. Že vybudujeme lunární stanici a pak, pak přijde na řadu expedice na Mars. A k Venuši. A…


Zkušební letec Neil Armstrong

Bohužel, nestalo se tak. Objektivně řečeno, Gagarinův první let do vesmíru, Armstrongova procházka po Měsíci, to byly nejen fascinující technologické výkřiky své doby (mimochodem – lety Apollo řídily sálové počítače IBM 360, jejichž hard disky měly po 4 megabytech paměti!) ale přiznejme si to – byly to předčasně narozené děti studené války. Bez tehdejší obrovské rivality Sovětského svazu a USA by člověk na Měsíci možná dodnes nepřistál.

To nikterak nesnižuje význam letu Apolla 11 a odvahy jejího velitele Neila Aldena Armstronga, farmářského chlapce z městečka Wapakoneta v Ohiu, bojového letce z Korejské války, zkušebního pilota raketoplánu X-15 a velitele kosmických lodí Gemini 8 a Apollo 11 a jeho lunárního modulu Orel.

Neil v roce 2012: Good bye, friends… (Zdroj: Telegraph)

Díky jeho odvaze jsme byli na Měsíci s ním. A přejme si, aby Armstrongovy stopy v prachu lunárního Moře Klidu už nezůstaly dlouho osamoceny.

Ano, ta zpráva nás stejně zaskočila: „Neil Alden Armstrong, astronaut, narozen 5. srpna 1930; zemřel 25. srpna 2012…“ Jeho Orel odlétl na nejdelší kosmickou cestu.
Víme – nikdo nebude žít věčně. Po Nielu Armstrongovi však zůstane odkaz, který jsme dlužni naplnit. Na Měsíc, na Mars!

Mohlo by vás zajímat

Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář