V pátek skončil v Praze 61. mezinárodní astronautický kongres, který byl svým způsobem rekordní – účastnilo se jej na tři tisíce vědců, techniků, vizionářů či studentů – lidí, pro něž se kosmický výzkum stal životní náplní. Kongres, pořádaný poprvé v České republice (před tím v r. 1977 v ČSSR) byl i jakýmsi uznáním české účasti na kosmickém výzkumu, neboť jako první z postkomunistických zemí je ČR řádným členem European Space Agency.
Pomůže kosmický dalekohled Planck (ESA) odpovědět na kosmologické otázky kolem vzniku a vývoje vesmíru?
Bohužel, proběhl za téměř neznatelného zájmu médií (s čestnou výjimkou ČT a TV Novy) a na on-line zpravodajských portálech o něm nenaleznete téměř nic. O laxním zájmu o takovou událost, která z velké míry určuje trendy kosmického výzkumu a nabízí šance zapojit se nejen do výzkumných aktivit, ale i do vývoje a výroby přístrojů, družic a raket (viz vývoj nového evropského kosmického nosiče), svědčí i to, že se v ČR nenašel mezi firmami jediný významný sponzor této akce. Ukazuje se, že v tomto smyslu si například takový ČEZ nevidí na špičku nosu. Projekty orbitálních elektráren sice nejsou tak jednoduché jako setba solárních baterií po českých luzích a hájích, ale možná mnohem perspektivnější. A sahat do svědomí firmám z oblasti spojů už asi nemá smysl.
Ing. Pavel Tříska, duchovní otec geofyzikálních družic Magion po letech zase u svého prvního „dítěte“ – Magionu 1
S odstupem i nahoře
Prezident republiky sice poskytl kongresu IAF svoji záštitu, stejně jako primátor hlavního města Prahy, ale (promiňte mi omyl v prvním článku o kongresu) ani jeden z nich nepovažoval za dobré na jeho zahájení promluvit a pan Bém za sebe poslal jakéhosi zástupce. Jediný, kdo se z našich představitelů „pochlapil“, byl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, který vystoupil na slavnostním zahájení.
Stánek Evropské kosmické agentury (ESA) předváděl i modely raket Ariane 4, Ariane 5 a Sojuz
Přitom o možnost takový kongres uspořádat se derou všechny ambicoznější země. V roce 2009 se uskutečnil v korejském Daejeonu a příští rok bude v Kapském městě v Jihoafrické republice, která si už v Praze dělala velkou reklamu. Na rozdíl od nás v podobné akci vidí i vládní představitelé prestižní záležitost, která se vrátí nejen ve zvýšeném turistickém ruchu, ale i často v přílivu zakázek pro domácí firmy.
Nežijeme jen z minulé slávy
Pátek byl dnem pro veřejnost, která si mohla prohlédnout doprovodnou výstavu. A byl také tzv. Českým dnem, kdy se na plenárním zasedání prezentovala naše pracoviště, podílející se na kosmickém výzkumu. Netroufnu si soudit, nakolik prezentace odpovídaly optimistickému označení Czech Space Visions, ale podle zájmu zejména mladých lidí, středoškoláků či studentů vysokých škol o expozici České kosmické kanceláře přeci jen záblesk naději vyvolávají.
Studenti měli opravdový zájem o práci ionosférického oddělení Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA) Akademie věd a o družice Magion
Detailní otázky např. na historii našich geofyzikálních družic Magion (cihlička Magion 1 byla ke zhlédnutí ve vitríně), na možnosti zapojení se a nakonec i přímé dotazy na to, zda se mohou stát kosmonautem i dívky, potěšily. Také zástupci ČKK byli docela vytížení debatami s kolemjdoucími odborníky.
Šéf České kosmické kanceláře doc. Ing. Jan Kolář měl u sídla české expozice pořád co vysvětlovat kolemjdoucím odborníkům
Co dodat? Snad jen doufat, že až se zase po letech sejdou kapacity kosmického výzkumu v Praze, budou už dnešní studentíci bažící po kosmických letech běžně pracovat na kosmické stanici nebo na lodi, mířící k Marsu.
