Není to tak dávno, co jsem v Aerowebu uveřejnil článek o historii slavných dolnoplošných sportovních, cvičných a vojenských kurýrních letadlech továrny Avia z 20.let minulého století, počínaje letounem Avia BH-5. Jeho repliku s původním historickým motorem Walter NZ-60 provozuje, jak je dnes všeobecně známé, Historická letka republiky Československé. Musím dnes přiznat, že moje konstatování v záhlaví vzpomínaného článku o tom, že „historické a technické informace k BH-5 byly (v době záletu repliky) zveřejněny dostatečně přesné a fakticky správné, kdo si je potřebuje najít, nebude mít problém“ se ale ukázalo jako poněkud optimistické. Samotná historie stroje BH-5 se ukazuje být zamotanější, než se na první pohled zdálo a v novodobých studiích jsou informace o ní proto velmi neúplné. A tak se na pár řádcích některé pokusím doplnit.
Dokončení draku BH - 5 již v létě 1922
Podrobnějším studiem dobových materiálů například lze doložit dnes prakticky neznámou skutečnost, že samotný drak BH-5 byl dokončen již v létě 1922! Měl být vybaven motorem Siemens-Halske 60HP a měl se zúčastnit již v roce 1922 soutěže o Cenu belgického krále! V Avii nový stroj vyvinuli proto, že původně proponované vyslání BH-1bis na tyto závody nebylo možné kvůli změně propozic závodu, které omezovaly objem použitého motoru a stařičký motor Gnome jim nevyhovoval. Jenže motor Siemens se ukázal být v roce 1922 nedosažitelný, neboť při zkouškách v Německu zklamal a ani nebyl zaveden do sériové výroby. Ani narychlo vytipovaný nový devítiválcový rotační francouzský motor „Rhone“ 60 HP nebyl získán, a tak dohotovený drak BH-5 putoval do skladu Avie a tam se na něj prášilo prakticky celý rok.
Podobný osud měl například i „ultralehký stroj Avia BH-2, jeho dohotovený drak též pro neexistenci vhodného motoru skončil ve skladu. Na rozdíl od BH-5 však Avia BH-2 již nikdy žádný motor nedostala a sama nevzlétla. Ale BH-5 měla lepší osud, blížící se termín dalšího ročníku belgického závodu vyburcoval továrnu k větší aktivitě a ta nakonec získala pro ni jediný v té době dostupný motor, dvojhvězdicový šestiválec Anzani 60-70 HP. Byl sice o 12 kg těžší, než původně konstruktéři továrny počítali, ale s reálným výkonem a spolehlivostí, a byl zabudován do rok starého draku BH-5. Byla to šťastná volba, která vedla ke známému historickému úspěchu českého letadla v soutěži o Cenu belgického krále v Bruselu v roce 1923.
V jaké podobě BH - 5 absolvovala I. rychlostní závod o cenu presidenta republiky?
Kromě soutěže v Belgii se ještě BH-5 v roce 1923 zúčastnila I. rychlostního závodu o cenu presidenta republiky, který proběhl napodruhé dne 6.července 1923. První termín 17.června byl pro nepřízeň počasí odvolán. Všechny prameny i studie o BH-5 hovořily o tom, že pilot – sportsmann JUDr. Lhota na BH-5 zvítězil ve třídě D (letadla sportovní s motorem do 100 HP včetně) výkonem 132,7 km/hod. (průměrná rychlost na trati Praha – Pardubice – Hradec Králové). BH-5 měla při závodě přiděleno startovní číslo 2. Ale poněkud záhadou bylo, v jaké podobě vlastně BH-5 tento závod absolvovala.
Doposud bylo běžně přijímáno jako fakt, že přes civilní imatrikulaci L-BOSA, se kterou BH-5 absolvovala soutěže v Bruselu, na trupu i na křídlech byla namalována černá čísla „2“. Napovídala tomu i fotografie z propagačního letáku firmy Avia o úspěších BH-5, kde je „boska“ v této podobě vyobrazena. Jenže existuje i fotografie jiná, na které je BH-5 v čistě bílé či snad světle krémové barvě bez jakékoli imatrikulace, pouze s černými čísly „2“ na trupu a na křídle, s popisem „Letadlo Avia BH 5, vítěz v kategorii D“. Tato fotografie je zveřejněna v dobovém tisku, spolu s fotografií další (viz), s podtitulkem „Letadlo BH 5 při dopravě na letiště před odletem do Bruselu“.
Původně jsem předpokládal, že čistě bílá či krémová BH-5 byla fotografována při prvém pokusu o absolvování rychlostního závodu o cenu presidenta republiky, který měl proběhnout dne 17.června 1923, a který byl pro počasí přesunut na 6.července. Pak teprve dostala známou a slavnou civilní imatrikulaci L-BOSA a s tou odletěla do Bruselu. Po návratu pak již jen dostala znovu startovní číslo „2“, tentokrát na svoji civilní imatrikulaci, a v této podobě „odlétala“ rychlostní závod 6.července 1923. Logicky to do sebe zapadalo a odpovídalo to známým a dostupným fotografiím.
Filmové záběry přinesly překvapení
Jenže – při přípravě prvého dílu velkého videoprojektu Svazu letců ČR a Slovenského leteckého zväzu gen. M.R.Štefánika, který vyrábí firma MIDO Film Brno, o komplexní historii československého vojenského letectví od prvopočátků do současnosti (původně proponovaný na pět DVD) jsem měl možnost jako jeden z odborných poradců velmi podrobně projít různé letecké filmové a fotografické historické záběry z první republiky, mimo jiné i o samotném I.rychlostním závodě o cenu presidenta republiky z r. 1923. A tam mne nakonec čekalo překvapení, v podobě filmového záběru do polootevřeného vojenského kbelského hangáru během vlastní soutěže dne 6.července. Záběr jasně ukazoval celou zadní část trupu BH-5 se startovním číslem „2“, ale bez jakékoli civilní imatrikulace!
Záběr naprosto přesně odpovídal i podobě BH-5 z fotografie krémově světlé či bílé BH-5. Omyl je zdánlivě vyloučen, datování je jednoznačné, jde o záběr, který navazuje na vzlety a přílety letadel vlastního závodu i na záběr na výsledkovou tabuli vystavenou před hangáry s uvedeným datem. Ale máme tady další záhadu. Existuje filmový záběr BH-5 v civilní imatrikulaci s pilotem Lhotou na letišti ve Kbelích při příležitosti nějakého leteckého dne, a dle všech dostupných souvislých faktů to vychází právě na rychlostní závod o cenu presidenta!
V dochovaném filmovém materiálu o závodu v r. 1923 však patrně chybí. Doložit to nelze, neboť původní celý film z r.1923 byl bohužel neurvale v roce 1972 rozstříhán v Krátkém filmu při tvorbě filmového týdeníku a již nikdy nebyl zpětně zkompletován, některé části byly dokonce „odborníky“ z Krátkého filmu prostě vyhozeny do koše….
Jediným vysvětlením záběru BH-5 bez imatrikulace s černou dvojkou v rámci I. závodu o cenu presidenta republiky 1923 může být, že tehdy pan kpt. Vyšín své filmy natočil jak 17.června (a na nich teoreticky zabral hangár s původní podobou BH-5), tak 6.července, a pak je sestříhal dohromady, jak jej napadlo. Což ovšem údajně nikdy nedělal, neboť na všech leteckých událostech 20.let tehdy dle vzpomínek pamětníků pravidelně „točil“ vždy na jednu kameru a na kotouč filmu o délce cca 20 minut. Všechny jeho dochované dobové dokumentární filmy tomuto schématu bez výjimky odpovídají.
Otazníky stále zůstávají
Takže dnes stále přesně nevíme, zda při vlastním závodě dne 6. července 1923 vzlétla Avia BH-5 s pilotem JUDr.Lhotou v nátěru jednolitou bílou či světle krémovou barvou s černými čísly „2“ na bocích trupu a na spodku křídel, či s civilní imatrikulací a černou dvojkou přes ní. Proč by ale byla z „bosky“ sňata před závodem civilní imatrikulace po návratu z Belgie a po rychlostním závodě znovu na letoun BH-5 namalována, když šlo o závod v kategorii „sportovních“ letadel, nevím. Nebo že by opravdu kpt.Vyšín zcela mimořádně natočil dva filmy, jeden 17.6. a druhý 6.7.1923 a ty sestříhal do jednoho? Nevím, a nemám se koho zeptat. Originální natočený filmový materiál – master, ze kterého by se to snad dalo vyvodit, je již nenávratně ztracen a dochované původní filmové kopie nejsou v úplném stavu. V tomto směru otazník v historii BH-5 zůstává…
